Monstero, má lásko. Jak se mileniálové zamilovali do pokojovek a proč jim to tolik svědčí?
„Co mám nejradši, je tenhle sukulent, má i krásný název: Aeonium Arboreum,“ říká fotograf a milovník květin Radek Brousil. O pokojovkách, které zaplňují jeho vinohradský byt, mluví s láskou a pýchou, jako kdyby šlo o děti. Není v tom zdaleka sám. Proč se mileniálové zamilovali do pokojových rostlin a jak se jim jejich láska vrací?
„Tuhle kytku mám hrozně rád, to je Monolena Primuliflora. Ta je meganáročná,“ pokračuje Radek v tour po své sbírce pokojovek. „Jak jsme se bavili, jestli jsou květiny nebo děti náročnější, tak tohle je opravdu náročné dítě.“ Radek má doma růži s otrhanými listy, kterou koupil se slevou, a přirovnává ji proto ke psovi z útulku, nechybí mu trendy monstera a nedávno taky zažil květinové zmrtvýchvstání.
Mileniálské posedlosti pokojovkami si stačilo všimnout už mnoho zahraničních médií, od BBC po Huffington Post. Novináři se vyptávali květinářů i plantfluencerů, tedy instagramových celebrit, které radí s pěstováním kytek a pravidelně postují fotky svých monster s hashtagem #monsteramonday.
K čemu došli, to docela dobře shrnuje Saša Střelcová, která spolu se svým partnerem Julienem vede Haenke, instituci všemožnými způsoby propagující život s rostlinami. „Když si čteš články o rostlinách a mileniálech, tak ti z toho vychází, že se mladí lidé uchylují k pěstování, protože oddalují sňatek a děti, sdílí pokoje, v životě možná nedosáhnou na koupi nemovitosti. Je to generace specificky postižená tím, že má složité podmínky. A tím pádem jim kytky poskytují útěchu. Taky hezky vypadají na Instagramu a jsou levnější než zvířátka.“
Pěstovat pomalost
Novou kytku není třeba nahlašovat svému domácímu, nemusí se venčit ani vodit do školky, ale přesto člověku dává pocit, že má zodpovědnost za něco živého. „Myslím si, že to člověka hrozně naučí nemyslet jenom na sebe,“ shrnuje Radek svůj vztah ke květinám. A souhlasí i s postřehem, kterého si všimla novinářka britské BBC. Kytky slouží jako celkem jednoduchá zkratka, jak na chvíli zmizet ze světa online a zpomalit.
„Furt něco dělám, jsem ve shonu. S tou pomalostí, která přichází s novou dobou, si uvědomíš, že starání se o kytky s sebou přináší nějaký režim. Když bylo teplo, sedl jsem si na terasu a začal přesazovat. Když si přivezeš hlínu z přírody nebo od někoho ze zahrady, máš kontakt s půdou a nečumíš pořád do té obrazovky, jsi na čerstvém vzduchu a něco děláš. Můj sen je samozřejmě mít chalupu a zahradu, o kterou bych se mohl starat, ale to je zatím v nedohlednu, tak si to kompenzuju tímhle způsobem.“
Největším paradoxem mileniálské posedlosti květinami je nepochybně fakt, že k jejímu rozšíření výrazně pomohl Instagram. Právě díky fotkám s hashtagem #monsteramonday se tak masivně rozšířila oblíbenost kytky, kterou by si ještě před pár lety do bytu nikdo nekoupil. Na druhou stranu, říkat, že láska k pokojovkám je pouze přechodný, Instagramem vyvolaný trend, který za pár let uvadne, by znamenalo mladým lidem křivdit. Láska ke kytkám už dávno zakořenila hluboko v srdcích městských mileniálů, kteří si skrze pokojovky kompenzují nejen nedostatečný kontakt s přírodou.
„Mě hrozně fascinuje, jak se třeba i na takovým malým řízku manifestuje základní stavební kámen přírody. Prostě něco necháš dva týdny nezalité a ono to vykvete, vyroste. A máš před zraky přírodu. A takhle to funguje všude po světě,“ říká Saša, která spolu s Julienem posouvá vztah k rostlinám na nové úrovně. Své know-how sdílí v podcastech, přednáškách, pořádají květinové koncerty, dokonce objíždí domovy seniorů i uprchlické tábory.
„Přinesli jsme nějaké pokojovky, monstery a kaktusy, ale taky jsme přitáhli bylinky, což se ukázalo jako dobrý nápad,“ říká Saša o loňské návštěvě tábora Skaramagkas u Atén. „Říkali jsme: tohle je levandule, ta uklidňuje, je dobrá před spaním. Všechny ženy se na to vrhly se slovy: tak tohle potřebuju, jak se s tím vlastně nakládá? Tohle musím mít!“
Jak kytky slouží ke sbližování lidí? Poslechněte si reportáž o mileniálské lásce k pokojovkám a vyměňte si řízek tlustice na internetovém green swapu.
Související
-
Kytky jsou nová děcka. Pěstuj a nepoznáš žal
Zuzana a Ivana tentokrát ve studiu, které pro ně znamená svět, uvítaly jen samy sebe a rozhodly se, že si promluví o flóře, hlavně tedy květinkách.
-
Pouštějte svým kytkám Morta Garsona a metal. A nepodceňujte přesazování
Jak se vyrovnat s deskou, která není určena lidem, ale pokojovým rostlinám? V Komplexu jsme to vyřešili žánrovým crossoverem.
-
Může být příroda queer? Pravidlům se vymyká městská divočina i hermafroditní pokojovky
„Divoká flóra má ve městě svoje místo, neměli bychom všechno upravovat a organizovat,“ říká botanik Albert Šturma, který se dlouhodobě zabývá takzvanou...
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
