Monstero, má lásko. Jak se mileniálové zamilovali do pokojovek a proč jim to tolik svědčí?

12. listopad 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Saša Střelcová spolu se svým partnerem Julienem vede Haenke, instituci všemožnými způsoby propagující život s rostlinami

„Co mám nejradši, je tenhle sukulent, má i krásný název: Aeonium Arboreum,“ říká fotograf a milovník květin Radek Brousil. O pokojovkách, které zaplňují jeho vinohradský byt, mluví s láskou a pýchou, jako kdyby šlo o děti. Není v tom zdaleka sám. Proč se mileniálové zamilovali do pokojových rostlin a jak se jim jejich láska vrací?

„Tuhle kytku mám hrozně rád, to je Monolena Primuliflora. Ta je meganáročná,“ pokračuje Radek v tour po své sbírce pokojovek. „Jak jsme se bavili, jestli jsou květiny nebo děti náročnější, tak tohle je opravdu náročné dítě.“ Radek má doma růži s otrhanými listy, kterou koupil se slevou, a přirovnává ji proto ke psovi z útulku, nechybí mu trendy monstera a nedávno taky zažil květinové zmrtvýchvstání.

Mileniálské posedlosti pokojovkami si stačilo všimnout už mnoho zahraničních médií, od BBC po Huffington Post. Novináři se vyptávali květinářů i plantfluencerů, tedy instagramových celebrit, které radí s pěstováním kytek a pravidelně postují fotky svých monster s hashtagem #monsteramonday.

K čemu došli, to docela dobře shrnuje Saša Střelcová, která spolu se svým partnerem Julienem vede Haenke, instituci všemožnými způsoby propagující život s rostlinami. „Když si čteš články o rostlinách a mileniálech, tak ti z toho vychází, že se mladí lidé uchylují k pěstování, protože oddalují sňatek a děti, sdílí pokoje, v životě možná nedosáhnou na koupi nemovitosti. Je to generace specificky postižená tím, že má složité podmínky. A tím pádem jim kytky poskytují útěchu. Taky hezky vypadají na Instagramu a jsou levnější než zvířátka.“

Největším paradoxem mileniálské posedlosti květinami je nepochybně fakt, že k jejímu rozšíření výrazně pomohl Instagram

Pěstovat pomalost

Novou kytku není třeba nahlašovat svému domácímu, nemusí se venčit ani vodit do školky, ale přesto člověku dává pocit, že má zodpovědnost za něco živého. „Myslím si, že to člověka hrozně naučí nemyslet jenom na sebe,“ shrnuje Radek svůj vztah ke květinám. A souhlasí i s postřehem, kterého si všimla novinářka britské BBC. Kytky slouží jako celkem jednoduchá zkratka, jak na chvíli zmizet ze světa online a zpomalit.

Novou kytku není třeba nahlašovat svému domácímu, nemusí se venčit ani vodit do školky, ale přesto člověku dává pocit, že má zodpovědnost za něco živého

„Furt něco dělám, jsem ve shonu. S tou pomalostí, která přichází s novou dobou, si uvědomíš, že starání se o kytky s sebou přináší nějaký režim. Když bylo teplo, sedl jsem si na terasu a začal přesazovat. Když si přivezeš hlínu z přírody nebo od někoho ze zahrady, máš kontakt s půdou a nečumíš pořád do té obrazovky, jsi na čerstvém vzduchu a něco děláš. Můj sen je samozřejmě mít chalupu a zahradu, o kterou bych se mohl starat, ale to je zatím v nedohlednu, tak si to kompenzuju tímhle způsobem.“ 

Největším paradoxem mileniálské posedlosti květinami je nepochybně fakt, že k jejímu rozšíření výrazně pomohl Instagram. Právě díky fotkám s hashtagem #monsteramonday se tak masivně rozšířila oblíbenost kytky, kterou by si ještě před pár lety do bytu nikdo nekoupil. Na druhou stranu, říkat, že láska k pokojovkám je pouze přechodný, Instagramem vyvolaný trend, který za pár let uvadne, by znamenalo mladým lidem křivdit. Láska ke kytkám už dávno zakořenila hluboko v srdcích městských mileniálů, kteří si skrze pokojovky kompenzují nejen nedostatečný kontakt s přírodou.  

„Přinesli jsme nějaké pokojovky, monstery a kaktusy, ale také jsme přitáhli bylinky, což se ukázalo jako dobrý nápad,“ říká Saša o loňské návštěvě tábora Skaramagkas u Atén

„Mě hrozně fascinuje, jak se třeba i na takovým malým řízku manifestuje základní stavební kámen přírody. Prostě něco necháš dva týdny nezalité a ono to vykvete, vyroste. A máš před zraky přírodu. A takhle to funguje všude po světě,“ říká Saša, která spolu s Julienem posouvá vztah k rostlinám na nové úrovně. Své know-how sdílí v podcastech, přednáškách, pořádají květinové koncerty, dokonce objíždí domovy seniorů i uprchlické tábory.

„Přinesli jsme nějaké pokojovky, monstery a kaktusy, ale taky jsme přitáhli bylinky, což se ukázalo jako dobrý nápad,“ říká Saša o loňské návštěvě tábora Skaramagkas u Atén. „Říkali jsme: tohle je levandule, ta uklidňuje, je dobrá před spaním. Všechny ženy se na to vrhly se slovy: tak tohle potřebuju, jak se s tím vlastně nakládá? Tohle musím mít!“

Jak kytky slouží ke sbližování lidí? Poslechněte si reportáž o mileniálské lásce k pokojovkám a vyměňte si řízek tlustice na internetovém green swapu.

 

Spustit audio

Související