Moře klidu – sen o českém moři v Podkrušnohoří má smysl
Vnitrozemské moře, které by vzniklo zaplavením vytěžených uhelných dolů v severních Čechách. Obří trubky by do zbytkových jam po těžbě přivedly vodu z Baltského moře a Čechům by se tak splnil odvěký sen o vlastním moři. Holý nesmysl, odvážná vize, nebo plán s reálným základem?
Člen občanského sdružení Moře klidu Martin Ryšavý vysvětluje, že hlavním cílem je rozpoutat veřejnou diskusi o tom, jak by se vlastně severočeská měsíční krajina měla revitalizovat. Projekt Moře klidu se podle něj dá vnímat jako malá provokace, která by měla hlavně rozvířit debatu na tohle téma. Myšlence vnitrozemského moře se sice můžeme smát, ale co podle Martina Ryšavého vůbec legrační není, je fakt, že vytěžená severočeská krajina se mění a rekultivuje bez zájmu místních obyvatel.
A to se právě občanské sdružení Moře klidu snaží změnit. Chce, aby se lidé, kteří v okolí vytěžených oblastí žijí, sami začali podílet na jejich přeměně a v první řadě k nim znovu našli pozitivní vztah.
I když skutečné moře možná v severních Čechách nikdy nebude, myšlenka Moře klidu generuje další nápady a projekty, z nichž některé už vznikly. Prvním z nich byla rozhledna – maják ve Strupčicích. Zájem o stavbu dřevěného majáku prý byl mezi místními obyvateli velký a dnes jsou na tuhle stavbu lidé ve Strupčicích pyšní. Další landartový objekt, který by měl pomoct tomu, že místní najdou zpřetrhané vazby k vytěžené krajině, bude objekt připomínající námořní přístav – duchcovská marína.
Po malých krůčcích tak v Podkrušnohoří vzniká přímořská krajina v místech, kde třeba ani nikdy žádné moře nebude. Moře samotné ale není hlavním cílem, kterého chce občanské sdružení Moře klidu dosáhnout. Idea vnitrozemského českého moře má hlavně inspirovat, sbližovat lidi a mobilizovat je k tomu, aby se snažili měnit věci ve svém okolí místo toho, aby jenom pasivně přihlíželi.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.