Mount Kimbie na novince hýří upřímností a láskou na jednu noc

Mount Kimbie na sebe poprvé upozornili před sedmi lety s debutovým studiovým albem Crooks & Lovers. Tehdy si vysloužila status miláčků postdubstepové scény, médii vytvořeného pseudožánru, jehož název se nepozdával ani samotným Mount Kimbie. „Oba máme dubstep moc rádi, vždy jsme poslouchali hodně klubové muziky. Následně jsme začali sami vytvářet hudbu na způsob dubstepu, s hodně dunivými subbassy a masivní basovou linkou,“ řekl Radiu Wave před třemi lety Kai Campos, který společně s Dominicem Makerem tvoří Mount Kimbie. Jejich ambientní elektronika s obdivuhodným citem pro detail si nicméně zasluhovala víc, než jen nálepku pokračovatelů chvilkového trendu. Přesvědčila o tom hned druhá řadová nahrávka Cold Spring Fault Less Youth, která poodkryla novou polohu, ve které prostor dostávají skutečné nástroje v čele s kytarami i první spolupráce se zvučnými vokalisty, jakým je třeba King Krule. Mount Kimbie se tak stali postupně jednou ze spojnic mezi elektronickou a indierockovou hudbou přelomu nulté a první dekády století. Jejich evoluce pokračuje po čtyřleté odmlce novinkou Love What Survies. Duo na ní připomíná plnohodnotnou kapelu s mnoha rozmanitými žánrovými maskami, jakoby se ale nedokázala rozhodnout, která z nich je ta hlavní.

Z přebalu desky Mount Kimbie – Love What Survives |foto: Warp Records

Ve svém vývoji dělají Mount Kimbie úkrok stranou. Zvukově bohatou produkci rané tvorby nyní nahrazují především syrovější zvuk vybraných vintage syntezátorů Korg. Díky doplnění o temné post-punkové basové linky s rukopisem The Cure a samplované krautrockové bicí působí dojmem, že formace se rozšířila o nové členy. Ve skutečnosti jde ale stále o vizi dvojky producentů, kteří tentokrát na albu pracovali z různých konců světa. Zatímco Campos stále žije v Londýně, Maker se přestěhoval do Los Angeles. Vzdálenost mezi kontinenty neubírá na organickém zvuku nové desky, podepisuje se však na jeho plynulosti, kterou v některých chvílích výrazně nabourávají přechody mezi náladami a tempy jednotlivých skladeb. „Vycházeli jsme vždy ze smyčky jednoduchého beatu a následně zaplňovali prostor okolo něj. Snažili jsme se rytmus zanechat velmi prostý, a pak objevovat, kam až ho můžeme posunout,“ vysvětloval Dominic Maker v rozhovoru pro magazín Vice.

Několik momentů na albu posouvá původní dřevitý beat až do téměř punkové roviny, která překvapí svou intenzitou a energií. Jde především o strhující skladbu Blue Train Lines, v níž se opět představil punkový básník Archy Marshall alias King Krule. Okolo něj se Mount Kimbie povedlo sestavit doposud nejzajímavější skupinu hostujících zpěváků. Do písní We Go Home Together a How We Got By přizvali dlouholetého kolegu Jamese Blakea. Prostor dostává také koncertní zpěvačka Mount Kimbie Andrea Balency, jejíž mnohotvárný hlas v hravé kytarové melodii You Look Certain (I’m Not So Sure) vyniká skoro jako samostatný hudební nástroj. Zlatý hřeb alba každopádně přichází s lo-fi trackem Marilyn, v němž se mikrofonu ujala excentrická Mica Levi, hlavní představitelka skupiny Micachu & The Shapes.

Přímočará písnička, postavená na opakovaném zvuku činelů, vytavuje Mount Kimbie nové výzvě, ze které odcházejí jako vítězové. Potvrzují totiž, že nepotřebují předimenzovanou produkci ani velké množství syntezátorů k tomu, aby nahráli obstojné album, plné rozličných pocitů. Love What Survives chvílemi působí trochu okleštěně a vzbuzuje otázky, jestli by z tracklistu o jedenácti položkách nešlo vydolovat ještě větší množství výrazných okamžiků. Love What Survives ale i přesto nabízí syrovost a upřímnost, kterou jsme u Mount Kimbie dosud neslyšeli. Povedlo se jim zhudebnit letmou lásku na jednu noc, která ale něco postrádá. Výrazně vás zasáhne na první seznámení, její síla je ale poměrně pomíjivá.

Mount Kimbie – Love What Survives (Warp, 2017)
Hodnocení: 75 %