Mumdance se vznáší v drsném, ale opojném stavu taneční beztíže

29. červenec 2015

I díky tvůrčí explozi, kterou v současnosti vykazuje, je Mumdance (vlastním jménem Jack Adams) nepřehlédnutelnou postavou na britské klubové scéně. Jednatřicetiletý producent, původem z Brightonu, se v uplynulém roce postaral o nepřeberné množství releasů. Ještě pozoruhodnější než kvantita Mumdancova materiálu je ale všestrannost, s níž producent propojuje žánry – a přitom je v každém z nich svými souputníky přijímán jako doma. Pokud hledat směr britské elektronické hudby, který scénu posouvá do nových teritorií, je to právě Adamsův přístup weightless.

Zatímco většinu svých školních víkendů trávil Adams poslechem junglových a hardcorových desek v nedalekém hudebním obchodě, první živý kontakt s taneční scénou zažil až s nástupem grimu. „To bylo poprvé, co jsem slyšel hudbu, která byla prostě strašně divná. Pořád jsem si říkal, co to je? Ale je to přesně to, co mám rád: když jste na parketu a něco vás totálně zmate. To je nádherný pocit,“ popisuje producent nejen své první klubové zážitky, ale vlastně i celý přístup k tvorbě.

Právě grime je dnes zřejmě nejznámější polohou Mumdance, jenž zatím největší úspěch zaznamenal se singly Take Time či 1 Sec s mladičkým MC Novelistem. Výčet Adamsovy aktuální produkce však zahrnuje také třeba spolupráci s egyptskými producenty a rappery žánru electro chaabi, založení vlastního labelu Different Circles či pořad na komunitním rádiu Rinse FM.

Hlavní pozornost Mumdancovy tvorby v posledních měsících každopádně zabíral nespočet mixů, podcastů a také dva dlouhohrající releasy. Jedním z nich je spolupráce s producentem Logos na albu Proto, druhým pak eklektický mixtape Fabriclive 80. Adams na obou nahrávkách představuje směs grimu, techna, zlomených beatů a noisu v hypnotickém tanečním amalgámu, jemuž sám vnukl pojem weightless.

Posluchače zde zahlcuje neprostupná smršť drsných sekvencí, Mumdance ale jen sporadicky sahá k použití basových beatů – a vytváří tak jakousi údernou hudbu bez reálných úderů. Kompozice jsou velmi striktní a ne zcela přístupné. Málokterý producent však v poslední době přišel s materiálem, který by byl natolik promyšlený a protkaný experimenty, ale přitom velmi přímočarý.

Nástup housu a techna v klubech na začátku současné dekády sice načal větší příklon publika k elektronické scéně, mnozí producenti se ale ustavičně ohlíželi do minulosti a k vrcholům svých skladeb se často dopracovali jen díky nostalgii. Na rozdíl od jejich častého důrazu na líbivé melodie je přitom pro Mumdancovu tvorbu důležitá úspornost a neokázalost. Většina jeho tracků je postavena na práci s neustále se měnícím rytmem a zkresleným zvukem. Adams nezřídka dojde k opojnému melodickému motivu, ten je však mnohdy minimalistický a zastřený a vede k agresivní, až brutální katarzi – či naopak vymizí do ticha.

Syrovost zvukových prostředků a neučesanost struktury Mumdancových tracků odkazují ke kořenům ravu, použití archaického hardwaru ale slouží spíš jako prostředek, a ne samotný cíl. „Sekvencuji na klasickém hiphopovém Akai MPC60. Mám ho rád, protože je tak trochu mimo. Je starý, a když na něm začnete programovat, dělá divné věci. Všechno zní jinak, než zamýšlíte, ale je to hezké, skladby pak zní přirozeněji,“ říká Adams o svém nejpoužívanějším nástroji.

Značný vliv na Mumdancovu tvorbu má vedle britské taneční antologie již zmíněná egyptská scéna mahraganat, respektive electro chaabi. Ta vypovídá o současném Egyptě po arabském jaru a na tamější scéně zaznamenává masivní popularitu. Adams jí kromě jiného věnoval mix pro magazín Dummy. „Mahraganat mě přitahuje, protože je v něm spousta energie. Vidím hodně paralel mezi tím, co se děje v Egyptě, a tím, co se dělo v Británii, když se poprvé objevil grime, i když význam obou stylů je úplně jiný,“ popisuje Adams.

Jestli přitom existují nějaké společné opěrné body, skrz které si britská taneční scéna během let udržovala svou progresivitu, Mumdance na nich dokáže stavět. Adamsovy skladby často spějí do skvostných momentů, při nichž posluchač uvízne v přítomnosti a nemá tušení, kam se uberou v příští vteřině. Výbušnost a vůbec schopnost uchopit duch doby pak spojuje jak rave, tak jungle, grime či první vlnu dubstepu. Weightless, respektive celé pole Mumdancovy pozornosti, může na rozdíl od nich klidně zůstat vývojovou větví, která si nenajde masovou popularitu publika. To ale na jeho mimořádnosti nic nemění.


autor: Martin Vait
Spustit audio