Musí nás to všechny bavit. S Martinem z kolektivu Stitch o pořádání DIY akcí

Do Brna se Martin přesunul z domovských Košic za studiem na FaVU a velmi záhy zde začal pracovat jako vyhazovač na vstupu v klubu Vitamin. Ten je v současnosti v rekonstrukci a měl by fungovat více jako komunitní centrum. Před tím se nicméně zaměřoval především na techno a elektronickou hudbu. „Povídal jsem si s borci, co dělají dramaturgii, a říkal jim, že je to krásný prostor, je to super, moc mě to baví, ale nedělají žádné jiné žánry. A jestli to není škoda, že se jiné subkultury k prostoru nedostanou, pokud je nebaví elektronická hudba a osmihodinové pártošky,“ popsal první krok k tomu, aby Stitch našel svůj domovský klub. Dramaturgové byli totiž z nápadu nadšení a zeptali se právě Martina, jestli by si organizaci punkových akcí nechtěl vzít do péče.

Za poslední čtyři roky se kolem Stitche vytvořila malá scéna, která se nechytá pouze na zavedená jména, ale dá na vkus pořádajících a chodí i na absolutně neznámé kapely. „Na našich akcích nemá místo žádný typ násilí, rasismus, homofobie, od nedávna jsme to začali dávat i přímo na plakáty, aby si to lidi připomněli,“ nastiňuje Martin etický kodex pořádajících. Do něj patří i jistá klouzavost vstupného, zohledňující finanční možnosti často mladého publika.

Jaké jsou Martinovy další oblíbené kluby v Brně? Jak dlouho Stitch působí? Podle jakého klíče funguje vybírání kapel, které si pozvou? Kdo všechno se na Stitchi podílí a co je pro ně na prvním místě? V čem je zábavné dělat koncerty v party klubech? Kde se vzal nápad dokumentovat dění na koncertech i na kameru? Stíhá se to vůbec stříhat? A co je na dělání koncertů nejlepší? Poslechněte si celou Špínu s Martinem Hudákem ze záznamu!