Musíme mít rádi svoje rodiče? Ne, lásku totiž nejde vynutit, říká klinický psycholog Suchý
Až dvacet procent lidí je odcizeno od svých rodičů. „Pokud k rodičům necítíme lásku nebo náklonnost, nemusí to být spojeno s patologickou nálepkou. Některé věci v životě prostě nemusí fungovat,“ říká klinický psycholog, psychoterapeut a spoluautor projektu Chill je skill Adam Suchý. Lidé v takové situaci často zažívají pocity viny a nepatřičnosti. „Máme totiž představu, že bychom své rodiče milovat měli.“
Vztah s rodičem nemusí negativně poznamenat jen velké věci, jako jsou násilí nebo závislosti. Častým bodem úrazu jsou rozdílné hodnoty. „Můžeme být prostě jiní lidé. To, že jsme příbuzní, je dané, ale to, že si rozumíme, je vztahová záležitost. Je to vztah jako jakýkoliv jiný. Pokud se o něj jako rodič nestarám, nemůžu předpokládat, že za třicet let budu vybírat z účtu, do kterého jsem nic nevložil.“
Rodiče si často kladou otázku, co se stalo: Vždyť u nás se netrestalo a nekřičelo, a přesto něco nefunguje. „Automaticky očekáváme špatné věci, které se staly, ale přehlížíme dobré věci, které se nestaly. Třeba jsme od rodiče nedostali něco, co jsme potřebovali: přijetí, zájem, podporu,“ vysvětluje Suchý. Pozitivní zpráva podle něj je, že se vztahy mohou měnit – i k lepšímu.
Jak poznáme, jestli má cenu vztah s rodičem opravovat? Čí je to vůbec zodpovědnost? Co když nám vztah s rodičem ubližuje? Jakou roli může sehrát vzdálenost? A jak rodiči říct: „Chci, aby to mezi námi fungovalo jinak?“
Poslechněte si nový díl pořadu Nádech s klinickým psychologem a psychoterapeutem Adamem Suchým.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
