Muž z New Yorku si obléká přes 38 kilo svých odpadků. Upozorňuje na plýtvání v USA

16. leden 2017

Rob Greenfield je odpadkový muž. Na své tělo věší pytle s celkem 38 kilogramy odpadků a v objemném obleku se prochází po americké metropoli. Množství, které prý vyprodukoval za jeden měsíc, je přitom o třetinu menší než to, co po sobě zanechá průměrný Američan. V průhledných obalech má na rukou i nohou kelímky, noviny, časopisy, plastové lahve i papírové krabice a sáčky z rychlého občerstvení. Ještě před několika lety Greenfield nad svou spotřebou příliš nepřemýšlel. Když se začal víc zajímat o životní prostředí a ekologii, dostal se až k životnímu stylu s názvem zero-waste. Ten je založený na tom, že by člověk neměl zatěžovat životní prostředí žádným odpadem. Napadlo ho, že nejlépe přinutí lidi zamyslet se nad spotřebou tak, když množství odpadků uvidí najednou a na vlastní oči. „Snažím se, abych na ten problém poukázal zábavnou formou, protože chci zasáhnout i ty, kteří by se běžně o takové záležitosti nestarali a nezajímali,“ říká odpadkový muž Rob Greenfield. Aktivista chce inspirovat každého k tomu, zamyslet se nad tím, kolik odpadků vyprodukuje a že hned tak ze světa nezmizí. Nejvíc ho prý potěší kladné reakce lidí, které potká ve svém obleku na ulici. Třeba okamžik, když ho vidí dvanáctiletý chlapec a rozhodne se, že z plastové lahve, kterou má v ruce, bude pít ještě alespoň měsíc. Tento projekt, o kterém vzniká i dokument, není jeho jedinou iniciativou. V uplynulých letech se třeba 1 000 dnů nesprchoval a často taky chodí pro vyhozené potraviny do kontejnerů.

autor: hnn
Spustit audio
  • Vědci vyvinuli papírovou baterii s vodním spínačem, mohla by nabíjet jednorázovou elektroniku

    9. srpen 2022
    Protože papír a zinek jsou biologicky odbouratelné, vědci věří, že nová baterie by mohla pomoci snížit dopad používání jednorázové elektroniky na životní prostředí
    Za objevem stojí tým ze Švýcarských federálních laboratoří pro materiálovou vědu a technologie (EMPA), který testoval papírové baterie tak, že dvě z nich připojil k digitálnímu displeji budíku.Po aktivaci dvěma kapkami vody začal fungovat za 20 sekund a nepřetržitě napájel displej po dobu jedné hodiny, dokud nezačal vysychat. Papírový zdroj energie dosáhl maximálního stabilního napětí 1,2 voltu, pro srovnání napětí produkované AA baterií je 1,5 voltu.

    Server Euronews v sekci Green píše, že by se po dořešení některých chyb při vývoji mohla používat pro výrobu inteligentních štítků ke sledování objektů, jako jsou balíky. Další možností využití by mohly být environmentální senzory nebo dokonce lékařské přístroje. Bez úprav proti vysychání by se vodní spínač mohl hodit pro detekci vlhkosti. Protože papír a zinek jsou biologicky odbouratelné, vědci věří, že baterie by mohla pomoci snížit dopad používání jednorázové elektroniky na životní prostředí.

    „Většina kovových vzduchových baterií používá kovovou fólii, která se postupně spotřebovává, jak se baterie vybíjí,“ říká spoluautor studie Gustav Nyström. „Náš design umožňuje přidat do inkoustu pouze takové množství zinku, které je skutečně potřeba pro konkrétní použití.“

    Při výrobě baterie tým začal s proužkem papíru, který ponořil do slané vody a poté nechal zaschnout. Na jedné straně proužku byl inkoust obsahující grafitové vločky, který vytvořil kladný pól baterie. Na druhé straně vědci k výrobě záporného pólu použili inkoust se zinkovým práškem. Obě strany papíru následně potiskli směsí grafitových vloček a sazí a propojili tak zápornou a kladnou stranu.

    Po přidání vody se sůl rozpustí a uvolní nabité ionty. Na záporném pólu se tyto ionty dostanou do kontaktu se zinkem a způsobí jeho oxidaci – stejný proces, jaký způsobuje rezivění kovu – a uvolnění elektronů. Elektrické zařízení připojené k papírové baterii pak obvod uzavře a elektrony mohou proudit ze záporného pólu na kladný skrz něj. Celý tento proces generuje elektrický proud, který lze použít k napájení elektronického zařízení.

  • Věčné chemikálie obsahuje i mateřské mléko, toxicita se tak přenáší z matky na dítě

    9. srpen 2022
    kojení
    Věčné chemikálie, tedy látky známé svou neuvěřitelnou perzistencí v životním prostředí, se nacházejí prakticky všude – v našem oblečení, v nábytku, ve vzduchu. Vědci ze Stockholmské univerzity je nedávno našli v dešťové vodě na většině míst po celém světě včetně Antarktidy. Pro asi 200 tisíc lidí žijících v blízkosti chemických závodů u Lyonu se potenciálně toxické hladiny sloučenin objevují v zelině vypěstované na zahrádkách, pitné vodě a dokonce i mléce kojících matek.

    Měření odhalilo alarmující úrovně takzvaných PFAS, neboli perfluorovaných a polyfluorovaných látek, ve vzduchu, půdě a vodě v okolí dvou chemických závodů jižně od Lyonu, třetího největšího francouzského města. Tato zjištění podnítila úřady, aby prošetřily míru kontaminace a učinily kroky směřující k potlačení použití tohoto druhu syntetických chemikálií, které se po desetiletí používají v celé řadě průmyslových odvětví k výrobě nátěrů a produktů odolných vůči teplu, vodě nebo skvrnám.

    Látky PFAS se nazývají věčné chemikálie, protože se přirozeně nerozkládají, místo toho se hromadí v lidech a v životním prostředí. Vodou i vzduchem se také snadno přenáší daleko od místa, kde se uvolňují. „Jsou to chronické systémové toxické látky. A to znamená, že způsobují nemoci, které se projeví s přibývajícím věkem,“ řekl Euronews Jamie DeWitt, profesor farmakologie a toxikologie na East Carolina University.

    Vysoké hladiny PFAS jsou spojovány se sníženou imunitou, hormonálními poruchami, dysfunkcí štítné žlázy, zvýšenou hladinou cholesterolu a dalšími vážnými zdravotními problémy včetně zvýšeného rizika některých typů rakoviny. Nejlépe viditelný je jejich dopad na imunitní systém.

    „Všímáme si, že děti nereagují tak dobře na očkování nebo, že v raném dětství častěji trpí infekčními chorobami,“ uvedl Philippe Grandjean, profesor environmentálního zdraví na Harvard TH Chan School of Public Health. Obzvláště zranitelné jsou ještě nenarozené děti a kojenci, protože PFAS procházejí placentou do krve vyvíjejícího se plodu a v ještě větších koncentracích se nacházejí v mateřském mléce. „Matka tak své zatížení PFAS předává další generaci,“ dodal Grandjean.

    Přečtěte si také Dešťová voda už není nikde na světě pitná, ukazuje to studie švédských vědců nebo Evropská unie chce zakázat tisíce chemických látek, které vedou ke vzniku rakoviny nebo cukrovky.

  • Analgetické účinky hudby jsou větší, když si ji pacienti vybírají sami

    9. srpen 2022
    poslech hudby

    Odborníci se v nové studii zaměřili na to, jak může hudba pomoci zmírnit akutní bolest. Zjistili, že je úleva od obtíží větší, když mají lidé pocit, že je výběr písní na nich.

    Tým vedený Claire Howlin z Queen Mary University of London prokázal, že jedinci, kteří se domnívají, že mají pod kontrolou hudbu, kterou poslouchají, pociťují větší úlevu od bolesti než ti, kteří tuto možnost nemají.

    Jak připomíná server earth.com, to, že hudba léčí chronickou bolest, která trvá déle než dvanáct týdnů, se ví už poměrně dlouho. Přínosy pro zmírnění akutní bolesti, trvající kratší dobu než dvanáct týdnů, byly doteď neprozkoumané. Nejasné byly také mechanismy stojící za analgetickými účinky hudby.

    Ze studie vyplývá, že určité rysy hudby, jako například tempo, nejsou pro úlevu od bolesti tak důležité. Klíčový je však vědomý výběr. „Hudba je stále více uznávána jako doplňková léčba,“ píší autoři studie. „Může pomoci snížit prožívání chronické i akutní bolesti.“

    Tým doktorky Howlin zkoumal 286 dospělých jedinců, kteří zažívali akutní bolest v reálném světě. Požádal je, aby ohodnotili svou bolest před a po poslechu písně. U některých z nich vyvolal falešný dojem, že si skladbu vybrali, jiní si ji skutečně mohli vybrat sami.

    Studie odhalila, že účastníci, kteří měli pocit, že mají nad hudbou kontrolu, zaznamenali větší úlevu v intenzitě bolesti než účastníci, kteří vědomou kontrolu nad výběrem neměli. Ještě větší úlevu od bolesti zaznamenali díky pocitu kontroly jedinci, kteří uvedli, že se v každodenním životě více zabývají muzikou.

    „Teď už víme, že má možnost výběru zásadní dopad na přínos poslechu hudby,“ uvádí autoři studie ve svých závěrech. „Je pravděpodobné, že když si lidé muziku vybírají sami, poslouchají pozorněji nebo pečlivěji.“

    Poslechněte si také Chybí vám pocit, kdy vám na koncertech vibruje hudba celým tělem? Navodit ho umí i zvukové lehátko.

  • Hnízda z roušek nebo rybářských sítí. Unikátní projekt ukazuje ptáky ve světě plném odpadků

    8. srpen 2022
    pták plast hnízdo

    Lidé z celého světa posílají vědcům snímky ptáků, kteří jsou zamotaní do odpadků nebo si z nich staví hnízda. Do projektu Ptáci a odpadky se může zapojit každý na stránce www.birdsanddebris.com. Výzkumníci, kteří web před čtyřmi lety spustili, teď uvedli, že mají fotky ptáků zachycených v provazech, rybářských sítích nebo stuh z narozeninových balonků.

    Projekt ukazuje, jaký dopad má používání plastů na ptačí svět. „Platí, že pokud si ptáci staví hnízdo z dlouhých vláknitých materiálů - jako jsou mořské řasy, větve nebo rákosí, pravděpodobně v něm budou mít i lidské odpadky,“ řekl server BBC News Alex Bond z Přírodovědného muzea v Londýně, který je součástí výzkumného týmu. Dodal, že problém je globální - vědci dostávají fotografie z Japonska, Austrálie nebo Severní Ameriky. 

    V nedávné studii pak výzkumný tým řešil na kolika fotografiích jsou ochranné prostředky související s pandemií. Roušky nebo respirátory se objevily téměř na čtvrtině fotek. „Když se zamyslíme nad materiály, ze kterých jsou roušky vyrobené, je to většinou guma nebo plast. Ty jsme často viděli omotané kolem nohou a křídel ptáků. Problémem je také samotná látka na roušce - ptáci se ji snaží spolknout, což vede k jejich zranění. Studie ukazala, jak člověk dokáže poškodit životní prostředí ve velmi krátké době po celém světě,“ vysvětluje Bond.

    Řešením by podle něj mohla být celosvětová smlouva, která by řešila dopad plastů na životní prostředí. Příkladem podle něj může Montrealský protokol –⁠ ten zakazuje používání chemických látek poškozujících ozonovou vrstvu.

  • Dešťová voda už není nikde na světě pitná, ukazuje to studie švédských vědců

    8. srpen 2022
    déšť

    Téměř všude na světě jsou součástí dešťové vody taky toxické věčné chemikálie, které se v přírodě skoro nerozkládají. Jde o PFAS neboli perfluorované látky – ty se do přírody dostávají hlavně prostřednictvím odpadních vod a používáním oblečení s goretexovou membránou, obalů na potraviny nebo některé kosmetiky. Látek PFAS je dohromady asi pět tisíc, některé už jsou zakázané, o zákazu dalších se jedná.

    Vědci ze Stockholmské univerzity teď látky našli v dešťové vodě po celém světě, včetně Antarktidy. „Doporučené hodnoty pro PFAS látky v pitné vodě klesly v USA za posledních dvacet let téměř 37,5milionkrát. V rozvinutém světě sice dešťovou vodu nepijeme, mnoho lidí na celém světě ale očekává, že je bezpečná. Zásobuje taky řadu zdrojů pitné vody,“ říká pro server Euronews hlavní autor studie Ian Cousins.

    Toxické látky zvyšují riziko vzniku rakoviny, vysoké hladiny cholesterolu nebo snižují plodnost.

    Přečtěte si také Věčné chemikálie obsahuje i mateřské mléko, toxicita se tak přenáší z matky na dítě Evropská unie chce zakázat tisíce chemických látek, které vedou ke vzniku rakoviny nebo cukrovky.

  • Do jaderné elektrárny Temelín se teď může podívat každý, umožní to virtuální prohlídka

    8. srpen 2022
    S průvodcem se návštěníci podívají do vnitřku chladicí věže

    Do Temelína mělo dosud přístup jen pár lidí, kteří splnili všechny potřebné prověrky. Nově se k reaktoru, skladu použitého paliva nebo do chladící věže můžou podívat lidé z celého světa. Stačí si na platformě Oculus TV vyhledat edukativní komentovanou prohlídku ReakTour, která je zdarma. Zážitek ve virtuální realitě společně připravily Skupina ČEZ a kreativní studio Brainz Immersive.

    Virtuální prohlídky byly dostupné v češtině už loni v létě, zájemci ale museli přijít osobně Informačního centra Jaderné elektrárny Temelín. Nově jsou připravené prohlídky v angličtině a lidé si je můžou pustit kdekoliv.

    Jaderná elektrárna Temelín začala nabízet nové virtuální prohlídky

    „Jen za první tři měsíce provozu vidělo ReakTour téměř šest a půl tisíce diváků. Ohlasy jsou jednoznačně pozitivní. Návštěvníci jsou nadšení a často jsou překvapení samotným zážitkem i tím, jak to opravdu vypadá uvnitř elektrárny, i jak rozsáhlý areál je,“ říká Kateřina Bartůšková, vedoucí Infocenter Skupiny ČEZ.

    Diváci projdou celým areálem až k reaktoru, kde zjistí podrobnosti o nukleárním štěpení nebo třeba to, jak a kde se bere jaderné palivo a co se s ním v elektrárně děje. Prohlídka taky vysvětluje, jak elektrárna zajišťuje bezpečnost svých zaměstnanců.

    Během virtuální prohlídky se návštěvníci setkají i s reálnými operátory
  • Ženě do elektronické čtečky nalezli mravenci, sami začali nakupovat knihy

    5. srpen 2022
    mravenec

    Brazilská novinářka Mariana Lopes Vieira po delším nepoužívání elektronické čtečky zjistila, že se v přístroji usídlili mravenci. V domnění, že čtečka již nebude funkční, ji odložila. Brzy ovšem začala dostávat poděkování o nákupu elektronických knih.

    První e-mail potvrzoval, že si prostřednictvím možnosti platby jedním kliknutím zakoupila klasiku science-fiction Roboti a impérium od amerického spisovatele Isaaca Asimova.

    Žena proto ihned kontaktovala prodejce a upozornila ho, že došlo k omylu. Než se ale dočkala odpovědi, dostala další e-mail - poděkování za nákup knihy od brazilského ekonoma a spisovatele Eduarda Giannettiho.

    S pomocí přišli uživatelé sociálních sítí poté, co ženin kamarád zveřejnil její příběh na internetu. „Moje kamarádka prožívá velmi neobvyklou situaci: její čtečku napadli mravenci. Udělali si hnízdo v malém otvoru pro nabíječku. Ale to není to nejhorší. Nejhorší je, že mravenci kupují knihy. Neví, co má dělat,“ uvedl.

    Na radu jedno z uživatelů vložila žena čtečku do mrazáku. Od té doby ji už žádné potvrzení o nákupu nepřišlo. Tituly nakoupené mravenci si ale možná přečte, informuje britský server Metro.

  • Na Floridě se rodí stále více želvích samiček, důvodem je podle vědců globální oteplování

    5. srpen 2022
    želví mládě písek pláž

    Vědci zabývající se populací mořských želv na Floridě v posledních letech zaznamenávají vyšší počet narozených želvích samic. Důvodem jsou podle nich intenzivní vedra vyvolaná klimatickou krizí, která výrazně oteplují písek na některých plážích a ovlivňují tak pohlaví zvířete.

    U většiny zvířecích druhů se pohlaví určuje během oplodnění. U mnohých druhů želv, aligátorů a krokodýlů k tomu dochází až posléze. Podle Národní oceánské služby platí, že pokud se želví vejce inkubují při teplotě nižší než 27 stupňů, vylíhnou se želví mláďata samčího pohlaví. Pokud se vejce inkubují při teplotě vyšší než 31 stupňů, vylíhnou se spíše samičky.

    Při teplotách, které se pohybují mezi těmito dvěma extrémy, se líhnou želví samci i samice. Nerovnoměrný poměr zástupců pohlaví může podle vědců vést k zakrnění až vyhynutí mořských želv. „V průběhu let uvidíte prudký pokles jejich populace, protože prostě nemáme genetickou rozmanitost... Nemáme takový poměr samců a samic, který je potřebný k tomu, aby bylo možné provádět úspěšné chovy,“ uvedla pro server Guardian Melissa Rosales Rodriguez, ošetřovatelka mořských želv ze zoologické zahradě v Miami.

    Vysoké teploty ale můžou ovlivnit nejen pohlaví. „Zvýšené teploty by mohly mít za následek pokřivené a dokonce smrtelné podmínky inkubace, což by mělo dopad na druhy želv a dalších plazů,“ uvádí Národní oceánské služba.

  • Mexiko má novou basketbalovou hvězdu, je jí jednasedmdesátiletá Babička Jordan

    5. srpen 2022
    basketbal

    Novou basketbalovou hvězdou se stala jednasedmdesátiletá žena z Mexika Andrea Garcia Lopez, díky svému věku a schopnostem přezdívaná „Babička Jordan.“

    Populární se stala díky videu na sociální síti TikTok, které má již přes milion zhlédnutí.Video na TikTok umístil vnuk ženy. Andrea Garcia Lopez na něm v tričku a sukni hbitě pobíhá po hřišti a střílí na koš v malém městečku San Esteban Atatlahuca ve státě Oaxaca.

    Jak informuje agentura Reuters, žena se živí jako řemeslnice. Basketbalu se chce navzdory svému věku věnovat ještě dlouho, přiznala ale, že už jí trochu začínají bolet kolena.