Mysl toulající se krajinou snů. Post-rockoví Pelican se po devíti letech vracejí s novou deskou

30. červenec 2025

Modeláři

Okolo roku 2005, kdy byl žánr post-rocku na vrcholu, patřili Pelican mezi stěžejní nové kapely, které ho pomáhaly definovat, stejně jako např. Red Sparrows nebo Mono. Jejich deska Fire in Our Throats Will Beckon the Thaw patří k nejsilnějším nahrávkám té doby. Nyní vydávají Pelican nové album nazvané Flickering Resonance – trochu překvapivě na profilovaném hard core labelu Run For Cover, který vydává povětšinou mladé hard core nebo indie kapely. Mají Pelican stále co říct?

Pelican - "Flickering Stillness" (Official Audio)

Je to jasné už po prvním poslechu – skladby jsou sevřené, hutné a plné skvělých nápadů. Přes jejich přirozenou zatěžkanost je obklopuje pole srčící energie. To stejné platí i u nové desky Lvmen. Ta dostala název Amen a je první nahrávkou, na níž se skladatelsky podílel noví (resp. staronoví) kytaristé Jan Tomáš (jinak též Tomáš Palucha) a Tomis (dříve člen kultovní emo kapely Exit Only). I díky tomu je Amen překvapivě tvrdou, a stejně jako v případě Pelican energickou a sevřenou nahrávkou, která se díky tvrdým riffům lehce vrací k náladě druhé desky Raison D’etre.

Zároveň se jedná o bytostně současnou nahrávku, která v sobě stále naprosto unikátní způsobem kombinuje post-metal, hard core, trochu post-rocku a filmové nálady. Klasický formát post-metalu nabízí kapela Heretoir, která se v září vrací s albem Solastalgia. Jeho název odkazuje na termín pro pocit, který zažíváme ve vztahu k negativním proměnám životního prostředí. Výpravný metal Heretoir pracuje se zatěžkaností žánru i prog-metalovou jiskřivostí a nebojí se otevírat témata zranitelnosti.

Ušní průplach se španělskými Teitanblood i kapelou Blood Monolith, jejichž hudba nedává prostor pro naději. A jak se to má s Banánovým vztahem k Lvmen?

autoři: Banán , Viktor Palák