Na koncertech vystupuju jen s čtyřstopákem. Spiral Sadness přináší intimní lo-fi písničkářství

13. srpen 2021

Špína

Pražského hudebníka a výtvarníka Michala Drozena můžete znát především jako frontmana městské country kapely Dingo. Pod všemožnými přezdívkami se pohybuje na nezávislé scéně téměř patnáct let. V červenci vydal v rámci svého nejnovějšího sólového projektu s názvem Spiral Sadness debutovou kazetu u pardubického vydavatelství Stoned To Death, kterou přišel představit k nám do Špíny. A přinesl s sebou hodně barvitý a nešpínovský playlist!

„Měl jsem konečně víc času sehnat staré levné drum machiny,“ rámuje vznik projektu Spiral Sadness jeho ústřední a jediná postava – hudebník a výtvarník Michal Drozen. Svou sólovku nenazývá vysloveně karanténní záležitostí, ale množství času během lockdownů její vznik rozhodně urychlilo.

Michal Drozen|foto:Archiv Michala Drozena

Jeho ateliér se začal pomalu, ale jistě přeměňovat na maličké nahrávací studio. V něm vzniká množství materiálu, který Michal sype na svůj soundcloud. Kromě kazetového debutu má tak už v zásobě další desku – album Chest Tattoo vyjde v nejbližší době, a to pouze digitálně.

Spiral Sadness se nese na vlně intimního písničkářství ovlivněného emorapem i kytarovým indie přelomu tisíciletí. Lo-fi zvuk je jeho hlavním východiskem, Michal si celou desku nahrával na kazetu na čtyřstopák sám, právě ve zmíněném ateliéru. Výsledek pak předal k mixu a masteru Marku Ulrichovi, dvornímu zvukaři Michalovy country kapely Dingo.

Jak odděluje Michal psaní textů do Dinga a do Spiral Sadness? Kde se vzal jeho zápal pro kazety a jak dlouho s nimi ve své nejen hudební tvorbě pracuje? Věnuje se ještě výtvarné činnosti? V čem ho inspiruje enigmatický tvůrce Dean Blunt nebo hudebník Horse Head? Proč je jeho předešlý projekt Country Sinner už uzavřenou záležitostí? A jak se dostal ke svému prvnímu čtyřstopému rekordéru? Poslechněte si celou Špínu ze záznamu a dozvíte se ještě mnohem víc!

autoři: Judita Císařová , Miloš Hroch , Petr Wagner , Honza Šamánek