Na soukromou, nebo veřejnou? Jak jsou na tom soukromé vysoké školy po 19 letech?

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Studenti

„Soukromé vysoké školy lépe odráží poptávku trhu, jsou flexibilnější než ‚kamenné‘ veřejné univerzity a snaží se nabízet více praxe. Relevantní hodnocení jejich kvality ale nemáme,“ říká Bob Kartous z EDUinu. Podle rektora Vysoké školy CEVRO institut Josefa Šímy platí, že o kvalitě rozhoduje trh. Dobré školy zůstávají, zatímco ty ostatní mizí.

Některé soukromé školy mívají podle Kartouse problém s kvalitou závěrečných prací. Jistou benevolentnost u zkoušek nebo při hodnocení studentských prací dokládá i zkušenost Daniela Zelenky, který má titul ze soukromé VŠFS a veřejné ČZU. „Přednášející na soukromé VŠ měli ale ke studentům bližší vztahy a vazby. Přednášky byly individuálnější než v zaplněných sálech na veřejné škole,“ doplňuje Zelenka. Rozhodně ale neplatí, že by studenti, kteří za své vzdělání platí, měli větší jistotu, že titul získají. „Z vlastní zkušenosti vyučujícího vím, že studenti u zkoušek běžně neuspějí nebo neobhájí závěrečné práce. Ten dojem, že kdo si zaplatí školné automaticky uspěje, není pravdivý,“ vyvrací přetrvávající povědomí o soukromých vysokých školách Kartous.

Soukromé školy existují na českém trhu už 19 let. Jejich počet se za tu dobu značně proměňuje. V současnosti jich je třicet devět. O třetinu více než škol, které zřizuje stát. „Ten trh se krásně vyvíjí. Některé školy ukázaly, že to neumějí dělat a z trhu odchází. Což se v systému veřejných škol neděje. Veřejná škola zůstává i když je špatná,“ říká Josef Šíma. Soukromé vysoké školy, se podle něj mají zaměřovat zejména na inovace, vztah ke studentovi a postupně se stát plnohodnotnými univerzitami.

Postavení studentů, kteří se rozhodli jít na soukromou vysokou školu není podle rektora CEVRO institutu férové. Stát na jejich studium nepřispívá. Na nižších úrovních vzdělávání to tak přitom je. Pokud škola splní daná kritéria kvality, měla by prý na studenta dostat příspěvěk. „Druhá z cest narovnání prostředí na vysokoškolském trhu je zavedení školného na veřejných školách,“ tvrdí Šíma. Srovnávat středoškolské prostředí a prostředí vysokých škol či univerzit, ale podle Boba Kartouse v rámci současné legislativy nelze. Podle něj ústava jasně rozlišuje mezi těmito úrovněmi. „Byl by velký problém právně zdůvodnit, proč by měla soukromá škola dostávat bonus ke svému byznysu.“ Nabídka oborů na veřejných školách je podle něj široká. Když se student rozhodne jít jinou cestou vzdělávání, mělo by to být podle Kartouse spojeno se školným.

studenti - kampus - učení

Soukromé vysoké školy a univerzity studenty často lákají na vyšší podíl praxe. Zaměření na výuku konkrétních dovedností odpovídá i sestavení pedagogického sboru. Tam kde studenti platí školné se spíše setkají s lidmi z praxe, zároveň nepřijdou o kontakt se špičkovými akademiky. Ti často působí na více školách najednou – veřejných i soukromých. „Praxi máme povinnou – 120 hodin, nižší ročníky dokonce 400. Učí u nás spousta lidí, kteří k tomu provozují vlastní praxi v oboru. Člověk získá hodně kontaktů do budoucnosti. Ať už jde o schopné studenty nebo kantory, kteří jsou ochotni pomáhat individuálně při tvorbě vlastního byznysu“, komentuje Honza Batík, student třetího ročníku na NEWTON College.

Jestli máte titul z veřejné nebo soukromé školy podle Zelenky při hledání práce nerozhoduje. Student z Anglo-americké univerzity Adi Muhovic si myslí, že ho diplom ze soukromky spíše zvýhodní. „Je to o tom umět své vzdělání dobře prodat. Což se na soukromých školách spíš člověk naučí, vzhledem k tomu jakým způsobem tam to vzdělání funguje.“

Rozhoduje titul z veřejné nebo soukromé vysoké školy při hledání práce? Poslechněte si celý pořad.