Na stres z války se dá zvyknout, ale bude to mít trvalé následky, říká psychiatr

22. červenec 2022

Válka na Ukrajině trvá už 5 měsíců. Když se na začátku války mluvilo o tom, co prožívají lidé, kteří před ní utíkají, často byly zmiňovány duševní poruchy jako akutní reakce na stres a posttraumatická stresová porucha.

„Na stres z války se dá zvyknout, ale bude to mít trvalé následky. Nedá se s tím plnohodnotně žít, dá se to přežít.“ Tak popisuje možné reakce na válečné události v bezprostřední blízkosti psychiatr Jan Vevera, který má vlastní zkušenosti například z válečného konfliktu v Afghánistánu.

Jan Vevera, psychiatr

Podle něj se zatím nenaplňují černé scénáře odborníků, kteří s příchodem ukrajinských uprchlíků předpovídali významné zvýšení zájmu o psychiatrickou péči u nás v důsledku prožitého stresu z války. Možná je na to ale ještě brzy. Posttraumatická stresová porucha (PTSD) se začíná projevovat přibližně tři až šest měsíců po traumatické události.

Kromě PTSD si ale lidé ze zasažených oblastí a samozřejmě také vojáci, kteří ve válce bojují, mohou přivézt tzv. MTBI (mild traumatic brain injury), do češtiny překládané jako lehké mozkové poranění, které je možné vedle psychických příznaků dohledat i prostřednictvím zobrazovacích metod.

Po letitém sporu lékařů a psychologů o tom, kam vlastně duševní problémy způsobené nadměrným stresem patří, se tak uzavírá pomyslný kruh, neboť důsledky jsou psychické i fyzické.

Jaký vliv má na míru duševních problémů mezi vojáky výsledek války? Za co bojují ukrajinští vojáci, když ne za svou zemi? A je možné zvládnout posttraumatickou stresovou poruchu vlastními silami? Poslechněte si rozhovor s psychiatrem Janem Veverou.

autor: Adéla Paulík Lichková
Spustit audio

Související

Více o tématu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.