Napsala jsem knihu o samotě, říká Jakuba Katalpa. V Doupěti vypráví o únosu z osamocení
Donedávna se Květa starala o svého umírajícího manžela. Teď je sama. Tak sama, až se rozhodne pro radikální plán. Ve sklepě své poloprázdné hanspaulské vily vybuduje doupě. Stačí postel, kýbl, knihovna, a dveře na zámek. A někdo, kdo se v doupěti nedobrovolně ubytuje.
Sedmdesátiletá Květa unese pošťáka Bohumila Ptáčka. Potřebuje mu odvyprávět svůj životní příběh. Málokomu to při čtení přijde divné. „Čtenáři, myslím, Květa může být blízká, protože se dokáže vcítit do její samoty,“ říká Jakuba Katalpa, spisovatelka, kterou proslavil zejména její předposlední román Němci. V Doupěti se podle vlastních slov snažila napsat román o míjení a vykořenění.
Různé perspektivy osamocení sleduje i díky dalším postavám v knize. Naproti Květinu domu žije Hoang, babička, která do Vietnamu přijela za svými dětmi, ale neumí ani slovo česky a cítí se tu sama. Akiko a Hideki jsou poameričtělí Japonci žijící v Minneapolisu. Akiko umírá na rakovinu, Hideki se s její smrtí nedokáže smířit a utíká na cestu po světě.
„Já osobně mám samotu hodně ráda,“ říká Katalpa, „existují různé druhy samoty. Může být samota, do které člověk spadne, protože ho opustil někdo blízký. Potom je samota, kterou si člověk zvolí. Já potřebuju samotu pro psaní. Mám mentální doupě: vezmu si špunty do uší, zapálím si svíčku, uvařím si čaj, pak teprve píšu.“
Poslechněte si poslední vydání Liberatury se spisovatelkou Jakubou Katalpou o románu Doupě, o potřebě literárně cestovat za hranice Česka nebo o autorských ambicích.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
