NASA nabízí ke stažení retro plakáty lákající na výlet do kosmu

03567142.jpeg

NASA dala na svůj web sbírku retro plakátů, které nabídla volně ke stažení ve vysoké, tisknutelné kvalitě. Podobný krok udělala loni i americká technologická společnost SpaceX, ta nabídla ale jen tři retro plakáty, lákající k turistickým výletům do kosmu ve stylu propagandy atomového věku.Ani pro NASA to není poprvé, kdy se rozhodla prezentovat retro plakáty, pár jich vypustila už během minulého roku, teď přidává devět nových a všechny volně ke stažení. Propagační plakát ve stylu 30. let láká třeba k návštěvě PSO J318.5-22, což je extra solární těleso, klasifikované jako hnědý trpaslík, na nikdy nekončící večírky, protože tady přece „noc nikdy nekončí“. Nebo potřebujete naopak více relaxu? Pak navštivte planetu Kepler-16b, což je planeta dvou sluncí, díky čemuž „váš stín bude mít vždy společnost“. A jak plakát dodává, dvojitý západ slunce, to je zážitek, na který jen tak nezapomenete. Čtěte taky: Metropolitní muzeum umění v NYC nabízí zdarma ke stažení 422 knih o umění, Sbohem volným večerům. Newyorská knihovna zveřejnila 180 tisíc archivních snímků a ilustrací

Spustit audio
autor: Karolina Zikmundová
  • Umělá inteligence vytvořila falešnou skladbu Travise Scotta, která zní skoro jako originál

    14. únor 2020
    Travis Scott

    Digitální agentura space150 vytvořila umělou verzi rappera Travise Scotta nazvanou Travisbott. Nedávné pokroky ve schopnostech umělé inteligence učit se novým algoritmům dovolují hudebníkům, jako je například Holly Herndon, používat programy pracující s AI při tvorbě hudby. Agentura space150 vše nedávno posunula na další úroveň, když vytvořila kompletní skladbu zcela složenou umělou inteligencí. Ta byla vymodelována podle textů a hudby rappera Travise Scotta.

    Po dvou týdnech, co do AI vkládali všechny Travisovy texty a melodie, vytvořil generátor vlastní skladbu nazvanou Jack Park Canny Dope Man. Na internet byla poté nahrána s podivným a zneklidňujícím klipem. Skladba téměř identicky připomíná styl a náladu Scottovy hudby – je přímočará a energická a plná autotunových vokálů s nonsensovými rýmy. Ned Lampert, kreativní ředitel agentury space150, vysvětlil magazínu AdWeek, proč se rozhodli vytvořit projekt, který ani nebyl směřovaný ke konkrétnímu klientovi. „Byli jsme tak trochu fascinováni tou myšlenkou. Říkali jsme si, co kdybychom zkusili udělat reálně dobrou písničku jenom pomocí umělé inteligence. Navést ji, ale nechat na ní, jak ji zpracuje. A tak jsme si vybrali Travise Scotta, protože je ve svém stylu unikátní a má dost specifický zvuk. Navíc má hodně svéráznou estetiku, hudebně i vizuálně.“ Lampert taky říká, že zpočátku AI generovalo z nějakého důvodu pořád texty o jídle. „Pamatuju si jeden rým: Nechci spát s tvým párty jídlem,“ dodal se smíchem.

    Ke konci minulého roku mluvila o schopnostech umělé inteligence vytvářet vlastní hudbu i kanadská hudebnice Grimes. „Jakmile se opravdu vyvine schopná umělá inteligence, bude v umění o tolik lepší než lidé. Jednoho dne bude AI schopná úplně ovládnout vědu a umění. Mohlo by se to stát během následujících deseti let, ale spíš dvaceti nebo třiceti,“ řekla v podcastu Mindscape. Travisbott zatím ukazuje, že umělá inteligence ještě úplně nepřekonala lidské schopnosti, ale rozhodně potvrzuje, jak rychle se vyvíjí a posouvá dopředu.

  • Jedenáctiletá skateboardistka Sky Brown bude nejspíš nejmladší Britkou na letních olympijských hrách

    14. únor 2020
    11letá skateboardistka Sky Brown

    Sky Brown není typická jedenáctiletá dívka. Za 5 měsíců se s největší pravděpodobností vydá do Tokia, kde se stane nejmladší britskou sportovkyní letních olympijských her. Jako profesionální skateboardistka již získala bronz na mistrovství světa a loni v létě na X Games se stala první ženou, která kdy zvládla trik frontside 540.

    Nikdy neměla skateboardingového trenéra. „Triky jsem se učila na YouTube a odpoledne skatovala kousek od domu,“ říká Sky. „Vždycky tam byli všichni její kamarádi, spíš si s nimi hrála, než že by skutečně trénovala,“ dodává otec Stu. Až hry v Tokiu začnou, bude jí 12 let a 12 dní. Nejmladší britskou olympioničkou vůbec tak stále zůstane Cecilia Colledge, která se zúčastnila zimních olympijských her, když jí bylo 11 let a 73 dní, bylo to na zimních olympijských hrách v roce 1932.

    Kvalifikace na letní olympijské hry v Tokiu ještě neskončily. Účastnická místa se definitivně potvrdí po mistrovství světa v květnu a podle světových žebříčků skateboardingu – ale Sky má závod na olympiádě v podstatě jistý.

    Skyin otec Stu je Angličan, maminka Mieko pochází z Japonska. Jejich dcera se tam také narodila, má tam rodinu a domov. Tráví vždy půl roku v Japonsku a půl v USA. A sama říká, že tyto země mají kontrastní způsob výuky. „V Japonsku jsou ve škole mnohem přísnější,“ říká Sky. Od žáků se očekává, že budou pomáhat s úklidem celé školy včetně záchodů. „V Americe máme přestávky na svačinu, v Japonsku ne. Nemůžeme si vybrat, co budeme mít k obědu, zkrátka dostanete něco na talíř a musíte to sníst. Pokud něco nedojíte, nesmíte jít ven,“ vypráví mladá sportovkyně.

  • Leden 2020 je nejteplejším začátkem roku za posledních 141 let

    14. únor 2020
    Ledovec Perito Moreno v argentinské Patagonii

    Minulý měsíc se stal nejteplejším lednem v historii. Průměrná teplota přesáhla veškeré hodnoty, které byly za posledních 141 let naměřeny organizací National Oceanic and Atmospheric Administration (NOAA).

    Rekordní teploty v lednu jdou ve stopách výjimečně teplého roku 2019. Ten byl označen druhým nejteplejším rokem na Zemi od zahájení spolehlivých měření. Poslední dekáda je nejteplejším obdobím za 150 let, což značí rostoucí tempo klimatické krize. Podle NOAA průměrná globální teplota zemského a oceánského povrchu se minulý měsíc dostala o 1,14 °C nad průměr celého 20. století. Tyto výsledky nepatrně překonaly předchozí lednový rekord z roku 2016.

    Neobvykle teplé počasí pocítili v Rusku, Skandinávii i východní Kanadě, kde teploty překračovaly průměr o 5 °C i více. Například švédské město Örebro zažilo nejvyšší teploty od roku 1858 a v Bostonu byl zatím nejteplejší den v historii – 23 °C. Mezitím Antarktida zahájila únor několika teplotními špičkami. Na jižním pólu naměřili poprvé v historii 9. února 2020 20 °C. Vědci to označili za neuvěřitelné a abnormální. NOAA uvedla, že od roku 2016 zažíváme 4. nejteplejší leden v řadě a za posledních 18 let vykazovalo hraniční teploty 10 lednových měsíců.

    Světové vlády se v roce 2015 dohodly, že se pokusí udržet globální nárůst teploty pod 2 °C ve srovnání s obdobím před průmyslovou revolucí, aby zabránily katastrofálním záplavám, potravinové nejistotě, tepelným vlnám a hromadnému vysídlování lidí. Emise pocházející z lidské aktivity, které umocňují oteplování planety, se však nesnížily. Podle vědců by musel svět snížit emise na polovinu do roku 2030, aby měl šanci vyhnout se katastrofickému klimatickému zhroucení.

  • Štíři i ještěrky se před ní mají na pozoru, myš prériová zavyje a jde lovit

    14. únor 2020
    Myš prériová zavyje a jde lovit

    Uprostřed Sonorské pouště se tato myší matka věnuje svým mláďatům. Je maličká a působí roztomile, ale nenechte se mýlit. Nejde o obyčejnou myš domácí, je to takzvaná myš prériová. Tento druh myši je od narození přirozeným zabijákem.

    V jejím jídelníčku nalezneme hmyz, ještěrky, štíry, a dokonce i ostatní myši. Od většiny ostatních hlodavců se odlišuje tím, že se živí pouze masem. Pravidelně si vybírá kořist stejně velkou nebo větší, než je ona sama. Myš prériová však vyniká mnohem víc, například je imunní vůči jedu štírů. Nejenže dokáže odolávat typicky smrtícím bodnutím, její tělo se adaptovalo natolik, že zvládne toxiny přeměnit na látku proti bolesti. Předtím než si vybere další čerstvou oběť, kterou si za chvíli vychutná, oznamuje, že je ve svém teritoriu, vytím. Zakloní hlavu a vydá pronikavý skřek, který se line nocí. Toto jednání jí zajistilo přezdívku vlkodlačí myš. Podívejte se na skvělé video, které o myši, co vyje, natočil National Geographic

  • Počty rozmáčknutého hmyzu na předních sklech aut ukazují, že hmyz vymírá

    13. únor 2020
    Počet hmyzu na čelních sklech aut slouží vědcům jako indikátor jeho počtu v přírodě

    Vědci v Dánsku a Británii prováděli v rámci svých výzkumů stěry kapot vozů, aby tím zjistili počty hmyzu v krajině. Výzkum ukazuje, že jeho početnost v evropských lokalitách se za dvě desetiletí propadla až o 80 %.

    Podle Guardianu jsou výsledky výzkumu dalším důkazem existence fenoménu, který někteří vědci nazývají „hmyzí apokalypsou“, tedy kolapsu v přírodním světě, na kterém závisí lidský druh i veškerý život na Zemi. Vědci shromáždili mezi léty 1997 a 2017 data o počtu hmyzu rozmáčknutého na čelních sklech automobilů ve venkovských oblastech Dánska. Z výzkumu je patrné, že jejich četnost poklesla o 80 %. Paralelně s tím vědci zjistili i pokles počtu vlaštovek a jiřiček, které se živí právě hmyzem.

    Druhý výzkum, který byl proveden v britském hrabství Kent v roce 2019, zkoumal množství hmyzu v mřížkách umístěných na registračních značkách automobilů. Výsledky odhalily pokles o 50 % oproti roku 2004. Do výzkumu byla zahrnuta až 70 let stará auta. Cílem bylo zjistit, jestli jejich méně aerodynamický tvar zabije více hmyzu. Nakonec se ale zjistilo se, že moderní automobily zasáhly hmyzu o něco více.

    Kolaps populace hmyzu byl už vyhlášen v Německu a Portoriku. První globální vědecký přehled, zveřejněný v únoru 2019, navíc uvádí, že úbytky hmyzu můžou způsobit „katastrofický kolaps ekosystémů přírody“. Hmyz totiž opyluje tři čtvrtiny plodin. Podle deníku Guardian úpadek populace hmyzu je zapříčiněn ničením přírodních míst výskytů, pesticidy, dopady klimatické krize a také světelným smogem.

  • Rozmanitost tradičních ornamentů národů Ruska ukazuje nová digitální databáze Ornamika

    13. únor 2020
    Tradiční ornament národů Ruské federace (v databázi Ornamika pod číslem 20282)

    Na konci ledna byl spuštěn velký digitální archiv tradičních ornamentů a výšivek národů Ruské federace. Na stránkách Ornamika, které už nyní obsahují dva tisíce různých vzorů, lze vyhledávat podle období, stylů a dalších kritérií. Počet ukázek by měl růst, už na jaře má dosáhnout sedmi tisíc. Zdrojem jsou knihovny, muzea a soukromé sbírky. Autorkou projektu je moskevská odbornice na marketing Marija Lolejt.

    Kromě archivu stránky nabízejí rovněž takzvanou „laboratoř“, kde lze zhlédnout ukázky práce návrhářů, kteří se původními lidovými vzory inspirovali. Zakladatelka Ornamiky se původně zajímala právě o využití lidových ornamentů v současném designu, zjistila ale, že žádná promyšleně strukturovaná databáze ornamentů různých národů Ruské federace neexistuje. Rozhodla se, že to změní a podobné stránky vytvoří. „Měla jsem hypotézu, že ornamenty jsou někde přehledně roztříděné a já se budu moct na základě takového zdroje věnovat tvůrčí práci. Když jsem strávila v knihovnách víc než dva měsíce, došlo mi, že dobré knihy, pocházející převážně ještě z dob SSSR, se zabývají jenom jednotlivými obory dekorativního a užitého umění,“ cituje tvůrkyni databáze ruský server Strelka MagLolejt, která pracovala jako marketingová expertka pro velké nadnárodní společnosti, do projektu investovala vlastní prostředky. Nyní se na něm podílí dohromady 26 lidí z Ruska, Běloruska a Kazachstánu. Za svou práci dostávají zaplaceno, bez nadšení by to ale nešlo, podotýká iniciátorka projektu.

    Vzory prý lze nejenom napodobovat, ale také dále interpretovat a využívat k řešení konkrétních designových zadání. „Moderní přepracování historických motivů jim dodává na aktuálnosti. To, co kdysi udělal s takzvanou chochlomou návrhář Děnis Simačov, který ukázal její sílu při využití v původní podobě, nemůže fungovat se všemi vzory,“ říká Lolejt. Chochloma, kterou zmiňuje, jsou tradiční lidové ornamenty malované na dřevěné nádobí pravděpodobně již od 17. století. Cílem zakladatelky databáze Ornamika je, aby se do obecného povědomí dostaly i jiné vzory a jejich současná přepracování. Podle informací deníku The Moscow Times by databáze, ke které brzy přibude anglická verze, měla pořádat i vlastní výstavy. V plánu je také spolupráce s výrobci designových produktů.

  • Knihy nejen chytré, ale i krásné. Nejkrásnější kniha roku 2019 se vyhlašuje v dubnu v CAMPu

    13. únor 2020
    Nejkrásnější kniha roku 2019 se vyhlašuje v dubnu v CAMPu. Památník národního písemnictví je vyhlašuje od poloviny 60. let

    Památník národního písemnictví vyhlašuje Nejkrásnější knihu roku od poloviny 60. let. Letos se našel na českém trhu zatím největší počet publikací, které se cítí dost krásné na to, aby se do bojů o knihařskou Miss přihlásily. Do uzávěrky 15. ledna to bylo 313 výtisků, ze kterých teď porota vyčlenila užší výběr finalistů ve všech sedmi kategoriích. Slavnostní vyhlášení proběhne 23. dubna v pražském Centru architektury a městského plánování CAMP.

    Knihy si obvykle nespojujeme s jejich vzhledem, ale s obsahem, který zachycuje myšlenky, zaznamenává paměť, informuje a sytí ducha. Právě jejich fyzický rozměr, grafické zpracování nebo pocit z hrubosti papíru jsou kvality, díky kterým neposlaly digitální čtečky a tablety stále ještě knihy na smetiště dějin. V loňském roce byly výrazně úspěšné dětské knihy od nakladatelství Baobab, dvě druhá místa získalo nakladatelství TAKE TAKE TAKE. Soutěží se třeba v kategorii Odborná literatura, kde je v užším výběru namátkou publikace Sídliště Ďáblice nebo Ženy o ženách, vydaná Nakladatelstvím Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Za krásnou literaturu si to kromě jiných rozdají Možnosti milostného románu od Jana Němce s Lovecraftovými Houbami z Yuggothu a v knihách o výtvarném umění se bude rozhodovat například mezi tučnou publikací Petr Babák od Nakladatelství UMPRUM a Pracoval jsem mnoho, vydanou 8smičkou.

    Porota se dělí na dvě části. Technickou sekci zastupují tiskaři a polygrafové, kteří hodnotí kvalitu zpracování knih. „Kvůli technickým nedostatkům jsme tentokrát nemuseli vyřadit ani jednu publikaci,“ říká předseda technické komise Josef Sedláček. Početnější výtvarné komisi tento rok předsedá polský grafik a typograf Tomasz Bierkowski. Zbytek poroty a nominací si můžete prostudovat zde.

    Poslechněte si taky Když architekti staví pro lidi. Kniha o Ďáblicích ukazuje, proč se i na sídlištích žije dobře.

  • Finové moc lítají! Petici požadující daň ze zatížení přírody leteckou dopravou podepsalo 54000 lidí

    12. únor 2020
    létání - letiště

    Už to tak vypadá, že švédský „flygskam“ (stud z létání) se začal šířit i do sousedního Finska. Petici navrhující zavedení extra daně, která by zohledňovala nadměrnou zátěž letecké dopravy pro životní prostředí, podepsalo na 54 000 lidí.

    Hnutí flygskam vzniklo roku 2018 a jeho cílem je upozorňovat na negativní ekologické důsledky zbytnělé letecké dopravy a propagovat jiné, environmentálně šetrnější formy cestování. Švédsko také jako jedno z prvních začalo vymáhat daň sankcionující délku letu a tomu úměrné zatížení přírody. Částka se pohybuje mezi 6 až 40 eury. Organizátoři finské petice, kterou právě v těchto dnech předali její organizátoři zástupcům parlamentu, argumentují, že emise vzniklé při létání urychlují klimatickou změnu. Proto je také třeba zavádět ekonomická opatření upravující cestovní návyky. „Létání je v současnosti příliš levné. Fini jsou v pořadí druzí na světě, pokud jde o cestování letadlem. Létání je nyní tím nejlevnějším, ale zároveň i nejrychlejším způsobem, jak navyšovat naši uhlíkovou stopu,“ prohlásil pro televize YLE jeden z organizátorů Silja Jääskeläinen. V apelu na finské poslance není obsažena konkrétní představa o tom, jaké výše by daň měla dosahovat a podle jakých kritérií by se v jednotlivostech měla lišit. To už nechává na rozhodnutí jim. Upozorňuje ale, že po zavedení podobné legislativy ve Švédsku v dubnu 2018 se nárůst užívání komerční letecké dopravy zastavil. Zprávu přinesl web YLE.

    Přečtěte si taky Létáte, ale máte výčitky svědomí kvůli přírodě? Spočítejte si, kolik po každém letu vysadit stromů.

  • Revoluční biotiskárna produkující kožní tkáň funguje jako malířský váleček a urychluje hojení

    12. únor 2020
    Zranění

    Zařízení vyvinuté týmem vědců z nemocnice Sunnybrook, spadající pod inženýrskou fakultu Torontské univerzity, pokrývá rány identickými pláty biomateriálu, proužek po proužku. Bioinkoust této kožní tiskárny pak urychluje proces hojení.

    Bioinkoust rozprostíraný válečkem se skládá z mezenchymálních kmenových buněk (MSC), které se dělí na specializované typy buněk v závislosti na jejich prostředí. V tomto případě materiál MSC podporuje regeneraci kůže a snižuje zjizvení. Výzkumný projekt řídí Richard Cheng, pod vedením profesora Axela Guenthera. Zároveň také úzce spolupracují s doktorem Marcem Jeschkem, ředitelem Centra Rosse Tilleya Burna, a s jeho týmem v nemocnici Sunnybrook. Jejich úspěšné pokusy prováděné na ránách živých organismů jsou popsány v časopise Biofabrication.

    Zařízení může být považováno za první svého druhu. Současnou metodou péče o popáleniny je autologní transplantace kožních štěpů, která vyžaduje přenos zdravé kůže z jiných částí těla na ránu. Velmi hluboké popáleniny se však vyznačují destrukcí jak vnější vrstvy kůže, tak té nejhlubší, často také pokrývají významnou část těla. „Při velkých popáleninách není k dispozici dostatek zdravé kůže, což by mohlo vést k úmrtí pacientů,“ říká Jeschke. Věří také, že ruční kožní tiskárna se v příštích pěti letech objeví v klinickém vybavení. „Jakmile se tiskárna jednou použije na operačním sále, stane se při záchraně životů revoluční. S takovým zařízením by mohlo dojít k celkové změně péče o pacienty s popáleninami,“ dodává.