Naše škola se změnila na uprchlický tábor, říká český učitel ve Středoafrické republice

29. srpen 2014
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 03196118.jpeg

Jednadvacetiletý dobrovolník Vojtěch Bílý odjel v roce 2013 na deset měsíců do Středoafrické republiky. Celé léto přednášel o své zkušenosti ze země, kde probíhá ozbrojený konflikt spojený s březnovým politickým převratem. Kvůli němu muselo podle odhadů OSN ze svých domovů uprchnout přes 650 000 lidí. Středoafrická republika (SAR) patří mezi deset nejchudších států světa a lidé se v ní dožívají průměrně 51 let. Vojtěch žil ve městě Bozoum, kde učil na škole postavené v roce 2010 s pomocí organizace SIRIRI.

Čím se zabývá organizace SIRIRI?
SIRIRI je obecně prospěšná organizace, která pomáhá právě jen v SAR. Siriri dokonce v jazyce sango, což je tamní oficiální jazyk, znamená mír. Zabývá se mnoha odvětvími, například školstvím. Ve městě Bozoum postavila školu, kde jsem také učil. Máme podporu studentů medicíny, máme podporu v oblasti zemědělství a snažíme se o rozvojovou osvětu. Fungujeme na spolupráci s misionáři, italskými karmelitány, kteří tam žijí i několik desítek let a znají tu situaci dobře. Od nich přichází nápady na konkrétní potřebné projekty a my se snažíme v ČR sehnat peníze na to, jak je realizovat. SIRIRI existuje osm let, máme řadu pravidelných dárců i sponzorů, SIRIRI pracuje i na úrovni grantů, snažíme se také využít peněz MZV, které dovolují podporovat projekty s větším rozpočtem.

Absolvoval jste v létě sérii přednášek, proč?
Primárním cílem je osvěta. Středoafrická republika je země zapomnění a ta situace se nezlepší, pokud to bude mezinárodní společenství ignorovat. Ta pozornost není jen o OSN, ale i o běžných lidech a já mám tu možnost o tom dění svědčit.

03196117.jpeg

Na přednášce jste zmiňoval, že vám vadí, jak česká média SAR prezentují, co přesně?
Ten vysílací čas je malý a dochází ke zkratkám, které jsou špatně interpretované a nejsou úplně vypovídající. Hlavní problém je, že česká i zahraniční média, i když ta třeba méně, celý konflikt v SAR označují jako náboženský. Není to tak, je to problém ryze etnicko-kulturní. Ve spojení s kulturou jde i o náboženství a není to oddělitelné. Opačným přístupem dochází k určité demagogii, která měla v SAR za účinek určitou akceleraci celého procesu. Jednotlivé odsuny třeba té arabské populace, která je vyznáním muslimská, byly poznamenány i mediální kampaní, která konflikt označila jako křesťansko-muslimský.

Jak vypadal váš běžný den ve městě Bozoum?
Záleží, v kterém období. Když byl relativní klid, tak jsem dopoledne učil na střední a základní škole a odpoledne jsem se pohyboval v sirotčinci. Začínal jsem v půl osmé ráno a končil jsem v 5 večer a celý večer jsem opravoval písemky a připravoval hodiny na druhý den. O víkendech jsem spal. Ve chvíli, kdy situace eskalovala a začala občanská válka, tak my jsme od začátku prosince do konce ledna měli na misii okolo 5000 uprchlíků a v té chvíli samozřejmě škola nefungovala. Řídil jsem distribuci potravin, hrál si s dětmi a zajišťoval jim nějaký komfort.

Udělal jste si tam přátele?
Samozřejmě ta situace byla poměrně vypjatá a ojedinělá. Ty dva měsíce znamenaly pro naše mezilidské vztahy poměrně hodně. Stal jsem se součástí několika rodin a na konci pobytu jsem se stal kmotrem pěti dětí zhruba ve věku pěti až dvanácti let. Moc si toho vážím.

03196119.jpeg

Budete studovat psychologii, proč ne nějaký obor související s rozvojem?
Psychologie je věda, která mě baví, láká a myslím, že pro ni mám vlohy a nadání a že bych v ní mohl něčeho dosáhnout, tedy ne kariérně, ale pro sebe. Zároveň si nemyslím, že studium mezinárodních vztahů nebo nějakých humanitárních otázek či udržitelného rozvoje je jediný způsob, jak se dostat do zemí rozvojového světa nebo se zapojit do humanitárních či rozvojových organizací. Studium psychologie může být snadno aplikovatelné i zde. Tím, že budu studovat ve Skotsku na University of Aberdeen, tak budu mít možnost studovat i udržitelný rozvoj.

Chystáte se vrátit do Afriky?
Aktuálně plánujeme, že se tam pojedu podívat v červnu příštího roku na měsíc, to asi nebude žádná výprava, ale pojedu tam lidi pozdravit, třeba misionáře, se kterými mám úzké vztahy. Do budoucna se uvidí, aktuálně jsou na řadě studia. SAR pro mě není uzavřené téma, forma, jak se tomu budu dále věnovat, je otevřená. Dobrovolničení není jedinou cestou, jak pomoci, pro mě určitě existují i další.

Kde se naši posluchači mohou dozvědět víc?
Mohou se kouknout na stránky siriri.org, dozvědí se, jakou formou se dá SAR pomoci, mimo jiné tam můžete najít odkaz na blog misionáře Aurelia, který je hlavní ikonou ve městě Bozoum.

Spustit audio