Navěky v mamahotelu. Proč je pro některé děti těžké opustit rodiče a žít po svém?
„Nejdříve odchází děti po dokončení školy. Neznamená to ale, že jsou dospělé,“ říká v Balancu Michal Vybíral, psychoterapeut, lektor, supervizor a jeden ze zakladatelů Ligy otevřených mužů. Způsob a doba, jakými lidi opouští své původní rodiny, se liší. Některým se to nemusí podařit po řadu let. Ne vždy je to nedostatkem odvahy nebo disciplíny. Děti mohou mít z dospělosti a odpovědnosti strach. Rodiče se zase mohou obávat samoty nebo být ke svým dětem přehnaně ochranitelští.
„Najednou děti zjišťují, že lednička se neplní sama.“ Pro mnoho lidí je důležitým přelomem odstěhování se od rodičů. Rychle si uvědomí, co všechno pro ně bylo samozřejmostí, jak byli opečovávaní a jaké všechny záležitosti, problémy, ale i drobnosti musí nyní řešit sami. Přestěhování je jednorázová záležitost. Pro samostatnost a dospělost je také důležitý vlastní příjem. Ten pro mnohé není novinka, od střední školy mají brigády a studenti vysokých škol si často musí přivydělávat během studií. Ale bez finanční nezávislosti na rodičích dospělost nepřijde.
Čtěte také
„Separace je především cesta k sobě. Ne ze vztahu do vztahu.“ Ani partnerský vztah nemusí být velkým zlomem v procesu osamostatňování. Někteří randí od puberty, vztahů vystřídají do dospělosti více a nemusí to hrát skoro žádnou roli. V pohádkách Honza také odchází do světa na zkušenou, do světa, ve kterém se nevyzná. Ženu většinou potká až na cestě nebo na konci cesty.
„Mám rád výraz dospívání. Člověk opravdu k něčemu dospěje, k něčemu hlubokému, za čím si bude stát.“ Pro mladé lidi přichází čas experimentování a zkoušení. Poznávají svět, různá pracovní prostředí a typy vztahů. Mnozí začnou také více cestovat a experimentovat se změněnými stavy vědomí. Vánoce a dovolené mohou být signálem úspěšné separace od rodičů.
Vztahy s rodiči a hledání své vlastní cesty je i jedno z hlavních témat našeho hraného podcastového seriálu Zkouškový. Poslechněte si, co šestice hrdinů prožívá.
O průběhu odchodu od rodičů je rozhodnuto už v dětství. Záleží, jaké mají děti vztahy s rodiči. Jestli jim je předán obraz světa jako bezpečného a přijímajícího místa. Zda byly vedeny k samostatnosti a experimentům, nebo zda se i rodiče dívají na cizí lidi, nové zážitky jako na riziko. Něco, čeho je třeba se bát. Důležité je pochopení ze strany všech zúčastněných, že odloučení se má stát, a také vzájemná podpora. Rodiče se rovněž mohou obávat, zda jejich dítě ve světě obstojí, zda to zvládne. Nebo se mohou cítit opuštěni a bránit dětem se osamostatnit, aby sami nezažívali samotu.
Další postřehy a rady k separaci od rodičů uslyšíte v celém záznamu pořadu Balanc.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
