Návrat do mlhy, kde se sny mění v noční můru. Silent Hill f se zamýšlí o ženskosti i kráse v utrpení

31. říjen 2025

Tentokrát se Quest noří do husté mlhy a temnoty plné šeptajících přízraků a evokativních monster. Šárka strávila několik neklidných nocí v Silent Hill f od hongkongského studia NeoBards a přináší své dojmy ze hry, která se nebojí úplně změnit styl ani prostředí.

Nejnovější přírůstek do série Silent Hill totiž tentokrát opouští Spojené státy a vydává se do Japonska šedesátých let, do období květin, viny a rozkladu, který v městě Ebisugaoka nabírá doslova fyzické obrysy.

Šárka popisuje, jak nový Silent Hill zachází s psychologickým hororem v podání hlavní hrdinky Hinako. Místo klasických lekacích momentů hraje na strunu znepokojivé krásy, pomalého tempa a na pocit, že pod vrstvou květů číhá cosi prohnilého. Ačkoliv je nový díl akčnější než některé předchozí, pořád se v něm hraje za středoškolačku, která si s monstry z nočních můr musí poradit hlavně s improvizovanými zbraněmi a její největší šancí na úspěch bývá útěk.

Lukáš se zajímá o to, jak se do této poetické hrůzy promítá japonská kultura v čele se šintoismem a co hra znamená pro návrat celé značky po letech ticha, prolomeného remakem Silent Hillu 2 od polského Bloober Teamu a spíše nepovedenou odbočkou The Short Message. A Jarda se ptá, zda Silent Hill f zvládá nést odkaz série, která formovala celé generace hororových fanoušků.

Jak moc se Silent Hill f liší od svých předchůdců? Je návrat k psychologickému hororu vítaným oživením, nebo krokem do nejisté mlhy? A kde končí hranice mezi krásou a děsem? Poslechněte si nejnovější Quest, kde se mlha nikdy úplně nerozplyne.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.