Návštěva slzavého údolí. Další díl seriálu nejsmutnějších skladeb na světě

22. duben 2025

Smutnění pokračuje! Po slibně rozbrečeném dílu věnovaném melancholickým i temnějším písním bylo jasné, že počet tracků, co se do první hodiny nevešly, je takříkajíc donebevolající. Rozhodli jsme se co nejrychleji situaci vyřešit a vydat se znovu na pouť napříč dekádami i žánry a nahlédli do propasti bezbřehého zármutku.

Tíživost, šeď a ubíjející rytmus bezvýchodného života v industriálním Manchesteru, umocněné vlastními démony Iana Curtise. Joy Division už nám v druhé edici smutných songů rozhodně nechyběli, málo komu jinému se dařilo pochmurná témata i emoce vplétat do desek tak přesvědčivě. Podobně se to má i s country zpěvákem Townesem Van Zandtem, z jehož diskografie by se dala pustit snad každá jedna píseň.

Smrt a vyrovnávání se s ní, s konečností a křehkostí lidského života, byla opět jedním ze stěžejních témat, která dílem rezonovala. O prázdnotě dnů po odchodu blízké osoby zpívá například Phil Elverum pod monikerem Mount Eerie na asi nejsmutnější desce na světě A Crow looked at me. Shodli jsme se, že pouštíme jen na vlastní nebezpečí.

Jaká kapela byla schopná živě vykreslit utrpení zvířat na jatkách a ve velkochovech? Který bluesový písničkář byl průkopníkem DIY? Kdo čerpal tíživé příběhy z Bible a víry? Kdo věnoval píseň Townesi Van Zandtovi? U kterého coveru od Briana Ena se vždycky spolehlivě dojmeme? A co jsou songy o „čekání“? Poslechněte si celou Špínu ze záznamu.

Spustit audio

    Mohlo by vás zajímat