Nazi hipsterství je pokusem krajní pravice ztratit se v davu

3. červenec 2014
03157797.jpeg

Magazín Rolling Stone publikoval článek o novém trendu nipsterství spojujícím nacionalismus a městskou módu hipsterů. Německá média začala podle textu označení používat v souvislosti se změnou stylu oblékání – od bombrů a holých hlav k úzkým kalhotám a plnovousům – na neonacistických pochodech nebo koncertech. Je to ale jenom další proměna dlouhodobého úsilí krajně pravicové scény zbavit se vyčerpané image a vplout do mainstreamu.

Hipstera popsal spisovatel Norman Mailer ve své slavné eseji Bílý černoch z roku 1957 jako nihilistického bohéma a utlačovaného černocha. Dnes se termín stal bezobsažnou nádobou, s níž si popkultura pohrává, jak se jí zlíbí, a která se dá naplnit čímkoliv – původní náboj nonkonformity se změnil v pravý opak. Hipsterství je pak tedy ideální příležitost, jak se ve společnosti maskovat, nejenom protože je skrznaskrz apolitické.

„Jestliže nipster má být někdo, kdo může žít v mainstreamu, potom v tom vidím budoucnost hnutí,“ říká v rozhovoru pro Rolling Stone známá osobnost německé krajně pravicové scény Patrick Schroeder, kterému německá média přezdívají „nazi-hipster“. Stojí za tamní neonacistickou online televizí a rádiem FSN.tv, kde se v pořadu s kolegou vystupujícím pod přezdívkou Vendetta snaží nasadit scéně modernější a přátelštější tvář. Hipsterství propaguje taky na občasných seminářích, na nichž sympatizantům radí, jak se oblékat.

Čtěte také

Podle odborníka na extremismus Jana Charváta jde ale jenom o pokračování linie autonomních nacionalistů, kterou lze v Německu sledovat zhruba od roku 2000 a u nás o pět let později – ti hledají novou image pronikáním do městských subkultur, prozkoumávají třeba hip hop: „Je to logický krok, který uděláte v momentě, kdy image, kterou používáte, je naprosto vyčerpaná a většina lidí se od ní odvrací, dříve než stačíte něco říct. Z tohoto pohledu mě to nijak nepřekvapuje. Myslím si ale, že to, stejně jako to bylo v tom období 2000, respektive 2005, přispěje k fragmentaci neonacistické scény.“

Snahu přebírat subkulturní prvky hardcoreu, třeba postoj straight edge spojený s veganstvím a vegetariánstvím, lze sledovat ještě delší dobu: „Objevování straight edge ze strany neonacistů trvá už poměrně dlouho a nesouvisí to tak úplně s autonomním nacionalismem. Je to původně záležitost americká, kde v podstatě od 80. let byly skinheadská (ve své původní, v zásadě nepolitické podobě) a HC scéna hodně propojené. Týkalo se to ale i té skinheadské scény, která tíhla k neonacismu a která poměrně dlouhodobě tendovala k tomu přebírat některá HC témata. Neonacistické kapely, jako například Blue Eyed Devils, kteří vznikli už v polovině 90. let, straight edge propagovaly. S nástupem autonomního nacionalismu se tento trend jen prohloubil, ale nedá se rozhodně říct, že by to bylo něco nového,“ vysvětluje Charvát. Proto má i veganský pořad o vaření – Balaclava Küche – na YouTube, který zmiňuje Rolling Stone, jisté historické návaznosti, jakkoliv je to absurdní.

03157798.jpeg

Jako pokrokový se nedá podle Charváta označit ani současný pokus o hipsterifikaci německé scény – jde pořád o stejné mechanické kopírování trendů. Moderátoři FSN.tv v medailoncích na webových stránkách stanice uvádí jako oblíbené hudební skupiny nejklasičtější německé, ortodoxní, neonacistické kapely, které hrají přes 10 let: „Když řeknete, že jste hipster a posloucháte Stahlgewitter nebo Landser, tak to moc hipsterské není. Vidíte, že to ghetto zůstává pořád zavřené, jenom jste si nasadil nějakou masku.“

Pokus o progresi lze podle něj identifikovat na italské scéně, která se logicky vztahuje k fašismu. Některé vizuální atributy, jako jsou například plnovousy, se tam blíží k současnému pojetí hipsterství, i když jde spíš o zdůrazňování tradičně chápaného mužství. „Tady je to ale přesně naopak – spojené s odporem k hipsterství – to je chápané jako naprosto vyprázdněná záležitost,“ dodává Charvát. U českých neonacistů jsou podobné změny přicházející právě z Itálie zřetelné pouze u naprostého minima jednotlivců.

02868455.jpeg

V 50. letech se jako hipsteři začali označovat běloši z bohatých rodin, kteří se vzhlédli v černošských jazzmanech a chtěli žít jako oni. Sám Norman Mailer byl jazzem posedlý a obzvlášť uhrančivým géniem Milesem Davisem. Stejně jako se hipsterství vzdálilo svému původnímu významu, ani hip hop už dávno není výsadou pouze černošských MCs. Jejich zneužití autonomními nacionalisty pro šíření nenávistných myšlenek živených stereotypy ale jenom poukazuje na skutečnou nesmyslnost a ztracenost takových hnutí v moderní společnosti.