Ortena vrátila k židovství až okupace. Martin C. Putna o proměnách židovské zbožnosti v českém 20. století
Kniha Modlitby českožidovské uzavírá „modlitební trilogii“ připravenou literárním kritikem Martinem C. Putnou. V jejím rámci dříve vyšly Skoro modlitby Karla Čapka a Magorské modlitby Ivana Martina Jirouse.
Židovský motiv je přítomný již ve struktuře knihy. Jednotlivé texty jsou seřazeny podle židovských svátků tak, jak jdou podle židovského kalendáře, začínajícího již stvořením světa. Tím rozdíly oproti předchozím titulům nekončí. Zatímco první dva byly věnovány vždy jednomu autoru, ten aktuální vychází z děl autorů dvou.
Jak Jiří Langer, mladší bratr možná slavnějšího Františka Langera, tak Jiří Orten se narodili do sekulární židovské rodiny. K judaismu ovšem během svého pozdějšího života zaujali značně odlišný postoj. Zatímco Langer ještě v poměrně útlém věku konvertuje po své návštěvě Haliče k chasidismu, Ortena k židovské víře přivádí až imperialismus nacistického Německa.
„Nebýt nacistické okupace, Orten by zapomněl na to, že je Žid,“ soudí Putna. Podle něj to byly teprve události související s druhou světovou válku, které básníkovi připomněly jeho identitu.
O čem Ortenova a Langerova tvorba pojednává? Proč zrovna je Putna vybral do své knihy? A jaké postavení měli Židé během První republiky? Poslechněte si nový Hergot!
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
