Neexistuje špatná emoce, jen špatné činy. Jak, kdy a proč regulovat svoje pocity?

Psycholožka připomíná případ člověka, který po poškození mozku ztratil schopnost emoce prožívat. „Jeho intelekt zůstal stejný, ale začal dělat velmi špatná rozhodnutí. Přišel o práci, o peníze, třikrát se rozvedl. Bylo pro něj těžké se rozhodovat, protože všechny možnosti mu připadaly stejně dobré – necítil strach ani smutek.“

Z hlediska regulace emocí je pak důležité je přijmout a teprve potom se rozhodnout, jak s nimi naložit. Pomáhá například všímavost, schopnost emoci pojmenovat, získat od ní odstup, zastavit se a zamyslet se nad tím, odkud přichází a co nám říká o našich potřebách. To všechno se dá postupně naučit.

Když například cítíme, že se v nás něco děje, ale neumíme to přesně pojmenovat, může pomoci rozdělit emoci na čtyři složky: tělesné projevy, myšlenky, chování a samotný prožitek. Třeba vztek se může podle Spálenské projevit horkem v těle a zrychleným dechem, myšlenkami typu „to je nefér“ nebo „já jim ukážu“, pocitem velké energie či nespravedlnosti a také chováním: odsekáváním, hádkou nebo nutkáním prásknout dveřmi. Když emoci takto rozdělíme, lépe pochopíme, co je zač.

Jak trénovat všímavost? Co dělat, když máme chuť udělat něco, čeho bychom později litovali? Jak rozpoznat vlastní potřeby? A jaké jsou rychlé a dlouhodobé strategie regulace emocí? Poslechněte si nový díl pořadu Nádech s psycholožkou Alenou Spálenskou.