Nejhezčí samoobsluha v Česku i cool muzeum. Vzniká dnes nejlepší architektura v malých obcích?

Z knihy 20000: Trojanovice
Z knihy 20000: Trojanovice

Architektura je už pár let součástí české veřejné debaty. Čím dál víc starostů a starostek chce, aby jejich obce vypadaly dobře a mohly se chlubit nějakým kvalitním architektonickým kouskem. Michaela Hečková vybrala pro svou knihu 20000 dvacet realizací z maloměst a vsí celého Česka, které ukazují, že „velká architektura velká města nepotřebuje“. Jak vypadá architektura na malém městě v praxi, vysvětlil v magazínu Spot benešovský městský architekt Michal Schwarz.

„Zajímalo mě, co může architektonická realizace změnit a jak může oživit své okolí,“ objasňuje motivaci k napsání knihy Michaela Hečková. Podle jejích slov jsme svědky trendu, kdy se lidé z menších měst začínají víc zajímat o stavby ve své obci a vůbec o to, jak jejich města a vesnice vypadají. „Často jsem se setkala s tvůrčí dvojicí starosta–architekt, kteří spolupracují déle, a architekt tak má možnost obci dobře poznat,“ říká Hečková. „Ze začátku bývají místní k architektům nedůvěřiví, časem ale obvykle pochopí, že architekt se v životě obce dokáže dobře zorientovat, a pak ho přijmou za svého.“

Takový příběh si prožili třeba architekti Jan Hájek, který se podílí na současném vzhledu středočeských Líbeznic, nebo Zdeněk Sendler z Dolních Břežan. Hečková se snažila do knihy vybrat co nejrozmanitější stavby. Na maloměstech a vesnicích dnes vznikají nové kaple, hospody, rozhledny, ale třeba i velké krajinářské realizace, jako například revitalizace nábřeží v Litomyšli. Za výjimečné považuje Michaela Hečková třeba novou budovu potravin ve valašských Trojanovicích. Dokazují, že i zcela obyčejná provozní budova může splňovat ty nejnáročnější architektonická měřítka a že si podobné stavby mohou dovolit i malé vesnice.

Jedna z kapitol knihy 20000 se věnuje Muzeu umění a designu v Benešově, které se znovuotevřelo loni v září. Benešov patří mezi čím dál větší počet obcí, které využívají služeb městského architekta. Michal Schwarz pracuje pro Benešov už několik let. Městský architekt by měl podle něj hlavně dohlížet, aby se postupovalo tak, jak se procesně postupovat má. Pak totiž nedochází ke zbytečnému vyhazování peněz. „Veřejné prostředky by se neměly vyhazovat za stavby se špatným projektem, nebo dokonce úplně bez něj,“ vysvětluje Schwarz. „Městský architekt by měl také zajišťovat kontinuitu, aby projekty s novým zastupitelstvem nespadly pod stůl a nedělaly se zbytečně znova,“ vyjmenovává důvody, proč je pro obce dobré městské architekty zaměstnávat.

Co zažila Michaela Hečková při sbírání materiálu pro svou novou knihu? Jak probíhá a jak by správně mělo probíhat zapojení občanů do rozhodování o podobě města? Poslechněte si celý magazín Spot.