To nejhorší, co se vám v životě stalo, se už nikdy neodčiní. Traumata ale můžeme úspěšně zpracovávat
„Trauma ohrožuje naši tělesnou i duševní integritu, selžou obvyklé adaptační mechanismy,“ říká v Balancu psycholožka a psychoterapeutka Julie Lipská. Každý člověk zažil větší či menší trauma. Dvě třetiny lidí se zotaví, v jiných případech je třeba vyhledat odbornou pomoc. Zpracovat trauma si můžeme pomoci i sami – vhodnou úpravou životního stylu, podporou okolí a laskavostí k sobě. Jak žít s hluboce traumatickým zážitkem?
„Může dojít k destrukci osobnosti, zcela jistě se u dlouhodobých traumat objeví psychické narušení.“ Trauma může být krátkodobé i dlouhodobé. Má katastrofický charakter, působí hluboké rozrušení a zoufalství téměř u každého. Jsou to přírodní katastrofy, nehody, přepadení, znásilnění, násilí, ale také třeba dlouhodobé emoční zneužívání. Spojuje je síla, děje se toho zkrátka příliš nebo velmi rychle.
Během traumatického zážitku může vypadávat paměť, jde o obranný mechanismus. Je také rozdíl, zda si traumatickým zážitkem projde dítě nebo dospělý. Takový zážitek pak může ovlivňovat každodenní fungování a ani nemusíme vědět, proč, co se s námi stalo, jaké to má důsledky.
„Velmi důležitá je podpora okolí, pocit, že na to nejsme sami.“ Traumatizovaní lidé mohou vyhledat psychoterapii, podpůrné skupiny. Občas na sebe lidé tlačí a snaží se rychle zapadnout do své každodennosti, vlastně se chovat, jako by se nic nestalo. Někdy to funguje, ale traumatický zážitek se v některých, zejména stresových a zátěžových situacích může nepříjemně připomenout.
Kromě dostatečného času na zotavení pomáhá také pohyb, pobyt v přírodě, volnočasové aktivity, které nás naplňují, a vyhýbání se sebedestruktivnímu chování, jako je třeba zneužívání drog.
„Relaxace nemusí pomáhat, jejím cíle je uvolnit se a vše pustit, to traumatizovaný člověk nechce, chce mít vše pod kontrolou.“ Vychází to ze strachu. Trauma je spojené se ztrátou moci a kontroly. Děje se něco zlého, nebezpečného, ohrožujícího a není v naší moci tomu zabránit. Proto někteří lidé v životě usilují o moc a chtějí vše kontrolovat, protože se hluboko uvnitř bojí, že se jim jinak něco stane. Takto žít ale není možné, s traumatem lze každopádně úspěšně pracovat, i když minulost změnit nelze, zážitek nikdy nezmizí.
Pusťte si celý rozhovor o traumatu, jeho vzniku, léčbě a projevech.
Související
-
Dětské trauma lze znovu prožít a uzavřít. Holotropní dýchání nabízí hluboké poznání sebe sama
Rituální práce s dechem, hudbou a tělem je léčivým i sebepoznávacím nástrojem, dostává lidi do podobných stavů jako třeba psychedelika.
-
Honza Vojtko o traumatu ve vztazích: Partner by neměl trauma bagatelizovat ani se stát terapeutem
Trauma ovlivňuje nejen naše životy, ale i partnerské vztahy. Jak je možné ve vztahu pracovat s traumatem a jak to ovlivní vztah mezi námi?
-
Diagnóza F o posttraumatické stresové poruše: Trauma je potřeba prožít znovu
Na stresové situace reaguje každý člověk trochu jinak. Někdo je zvládá lépe, někdo hůře. Některé obzvláště náročné situace se mohou rozvinout v poruchu přizpůsobení...
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
