Nejistota práce mě štve, ale zařekla jsem se, že už nikdy nebudu mít plný diář, říká herečka Jenovéfa Boková

„Zažila jsem situace, kdy jsem v šest ráno skončila na jednom place, vyzvedlo mě auto a převezlo mě na druhý plac, kde se začínalo v osm. Spala jsem hodinu a hrála dál. Tohle se bohužel hercům děje velmi často. Znám spoustu takových, kteří se stále nenaučili, že ten klid je zkrátka nejvíc. Sami sobě si říkají, že to zvládnou, ale riskují to, že skončí na psychiatrii. Za to mi to nestojí. Radši toho budu mít méně a budu mít klid než být naprosto vycucaná. Mě to pak nebaví,“ svěřila se na Radiu Wave Českým lvem i Cenou české filmové kritiky oceněná herečka Jenovéfa Boková.

Většinu období pandemie tráví nepracovně. Na rodinné chatě se věnuje především houslím, které studuje na pražské HAMU. „Tenhle rok je pro mě pracovně hodně odpočinkový. Odmítla jsem seriál, který se měl natáčet půl roku. Chtěla jsem se soustředit na dokončení bakalářského studia. Karanténa se mi nakonec hodila. Ačkoliv se za to až stydím, přiznávám, že mi to přineslo spoustu pozitiv. Měla jsem čas na sebe i na své blízké. Osobně si nemůžu stěžovat, ale samozřejmě mě strašně mrzí, že někteří kamarádi nemají na složenky nebo se jim zavírají kavárny a hospody.“

„Štve mě, že jsme závislí na tom, jestli nám dá někdo práci. Často přemýšlím i nad tím, že si dám pauzu a zkusím dělat něco jiného.“ |foto:Tomáš Vodňanský,Český rozhlas

Jako herečka na volné noze přiznává, že v sobě často řeší existenční obavy. Ačkoliv patří v současnosti mezi nejvíc obsazované herečky u nás, zažila i pracovně slabší období.

„Štve mě, že jsme závislí na tom, jestli nám dá někdo práci. Často přemýšlím i nad tím, že si dám pauzu a zkusím dělat něco jiného. Od sedmnácti let se živím jen herectvím. Nikdy jsem nebyla na brigádě a upřímně mě na jednu stranu mrzí, že jsem ochuzená o zkušenosti například z práce za barem. Na stranu druhou jsem samozřejmě ráda, že jsem to nemusela dělat. Musím zaklepat, že poslední dva roky je to po finanční stránce fajn, ale předtím byly časy, kdy jsem prosila sestru o půjčku na nájem. Je potřeba si to hlídat a podle toho přijímat nebo odmítat nabídky. Ale samozřejmě mám občas jako všichni ostatní stavy, kdy pochybuju o tom, jestli jednou třeba zvládnu uživit své děti. To je jasné,“ říká Jenovéfa Boková.

Proč se v některých rozhovorech necítí sebejistě? Jak vnímá české filmové prostředí? Proč ve většině případů odmítá divadelní nabídky? Jak mladá herečka vnímá období pandemie? Jaké má ambice s hrou na housle? Proč je ráda za nepřijetí na DAMU? Jak se připravovala na natáčení televizní minisérie Herec? Proč je podle ní sen každého českého herce a herečky role v zahraničním filmu? Co pro Jenovéfu znamenají ceny Český lev a Ceny české filmové kritiky? Do jaké role by za žádnou cenu nešla? Dozvíte se ve velkém Rozhovoru Martina Minhy.    

Jenovéfa Boková

Jenovéfa Boková je česká herečka, která v loňském roce převzala sošku Českého lva za nejlepší herecký výkon v hlavní roli i Cenu české filmové kritiky za nejlepší herečku. Obě ceny byly uděleny za roli Anežky ve filmu Chvilky. Vystudovala hudební Gymnázium Jana Nerudy (hru na housle) i bakaláře na pražské HAMU (obor housle). V letošním roce ji diváci mohli vidět v televizní minisérii Herec nebo v divadelním představení Honey na Jatkách78. Je dcerou politického aktivisty Johna Boka a sochařky Jitky Bokové.