Nejlepší klubová EP první poloviny roku 2016: Zákon akce a reakce

03664480.jpeg
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 03664480.jpeg

V první polovině roku 2016 se objevilo hned několik důležitých EP, které navázaly na prudkou proměnu nemainstreamové klubové scény a které dále vyživují její redefinici.

Vedle kompilací nových hudebně-umělecko-politických kolektivů a labelů jako jsou londýnští Bala Club a jejich Bala Comp Vol.1 nebo stockholmští Staycore s kompilací Erelitha, vyšlo, ať už digitálně nebo fyzicky, několik výjimečných experimentálních počinů. Releasy v následujícím výběru by se daly označit za reakci na stav společnosti v době akcelerujícího kapitalismu.

Tvorba audiovizuálního dua Amnesia Scanner se letos poprvé zhmotnila ve fyzickou desku AS vydanou labelem Young Turks. „Konstruktéři zážitku“ jak Amnesia Scanner sami sebe označují, potvrzují, že i umělecký svět je prekarizovaný a nedává smysl být jenom hudebníkem nebo jenom vizuálním umělcem. Party musí být komplexním servisem pro všechny smysly, stejně jako ideální zaměstnanec musí zastat několik profesních pozic zároveň.

V Berlíně usazený producent James Whipple aka M.E.S.H. vydal EP na labelu PAN, které je na rozdíl od jeho předešlé tvorby nečekaně taneční. Nejčerstvější počin má názvev Damaged Merc, který je stejně výmluvný, jako názvy ostatních tracků: Follow & Mute, Kritikal Thirst, Victim Lord a odkazuje jak k neradostným společenským reáliím, tak k Whippleově vlastnímu tvůrčímu procesu. Experimentátor, který je schopen taneční hudbu vypreparovat do absurdních rovin, se nyní posunul blíže klubovému parketu, aniž by ovšem slevil ze svého standardu precizně vypracované zvukové architektury.

EP Furiosa švédské producentky a DJky Kablam je zároveň nejsilnějším elektronickým debutem letošního roku – zvukový maximalismus v mixu samplů reálných zvuků, dezorientované rytmiky (oscilující mezi hardcore technem a droneovými plochami) a mrzačených vokálů. Nadpozemské chorály a dech divokých šelem však dávájí najevo, že Furiosa se, stejně jako stejnojmenná hrdinka v dystopické roadmovie Mad Max, nehodlá podřídit a při první vhodné příležitosti vyrazí vstříc lepší a humánnější budoucnosti.

Je nutné zmínit i newyorský label Purple Tape Pedigree. Ten začátek letošního roku odstartoval třemi skvělými elektronickými EP, které pracují jak s převracením tradičních tanečních rytmů, tak i s čistě osobní prožitkovou rovinou. Nejvýraznějším z nich je EP Savage londýnského producenta Engame který skrze latinskoamerické sexy rytmy staví osobité, metalicky posmutnělé riddims. Dalším byl DJ NJ Drone, jehož deska Syn Stair operuje s plastickým modulováním HD zvuku, který je ale v podstatě nostalgickou ozvěnou hardcoreových tanečních žánrů. Trio prozatím uzavírá Newyorčan Celestial Trax a jeho EP From the Womb. Ten oproti výše zmíněným přišel se zcela osobní, ne-klubově ne-taneční nahrávkou, na které soukromá traumata přetavuje v originální zvukovou zkušenost.

Za živou hudební událost roku vyhlašujeme NON WORLDWIDE showcase v newyorské galerii New Museum. Kolektiv umělců a hudebníků africké diaspory předvedl současný zvuk prostřednictvím speciální live performance všech svých členů (Nkisi, Angel-Ho, Chino Amobi…), ale zároveň vyvěsil vlastní vlajku, pasy a vyhlásil vlastní „worldwide“ stát pro NON-lidi. Součástí eventu byl i pop-up obchod s korporátní identitou. NON asi nejočividněji propojují umělecký názor s politickým a zaujímají radikální postoj k současnému světu.