Nejlepší pojišťovna je příroda. S Ladislavem Mikem z konference o ochraně biodiverzity v Montrealu

13. prosinec 2022

Zástupci OSN se ani ne měsíc po klimatické konferenci v Egyptě schází znovu, tentokrát na COP15 v Montrealu, kde se do 19. prosince bude vyjednávat podoba ochrany druhové diverzity na planetě. Přímo v Montrealu je za Českou republiku zmocněnec vlády, pedolog a ekolog Ladislav Miko –⁠ poradce ministra životního prostředí, který stojí v čele vyjednávání na COP15 za celou Evropskou unii, neboť Česká republika stále ještě předsedá Radě EU.

Zástupci 196 zemí světa se v Montrealu schází, aby reagovali na tzv. šesté masové vymírání biologických druhů, které tentokrát nemá na svědomí vesmírné těleso ani vulkán, nýbrž průmyslová civilizace.

Vztah mezi člověkem a přírodními systémy je velmi dlouhý. Zlom ale přišel s průmyslovou revolucí, začátkem užívání fosilních paliv a znečišťování. „Dokud náš vztah s přírodou byl založen na extenzivním hospodaření, byli jsme v souladu. Intenzifikace a objev dusíkatých hnojiv způsobuje to, že vytlačujeme přírodu ze svého okolí. Naše činnost zjednodušuje ekosystémy a já říkám banalizuje. Spolu s námi dokáží přežít jen některé specifické druhy,“ vysvětluje kritickou situaci Ladislav Miko.

Ladislav Miko

Že stojí v čele vyjednávání za EU zástupce z Česka, je poměrně příhodné. „V Česku máme asi 10–⁠15 % člověkem nepozměněné krajiny, kterou je třeba chránit. Zbytek je formován po dlouhá staletí hospodařením v to, čemu říkáme třeba ladovská krajina. Člověk vlastně přispěl k vyšší biodiverzitě, kterou si teď snižujeme radiálně jiným a intenzivním hospodaření,“ říká Miko a ukazuje tak jak pozitiva české územní ochrany, tak negativa intenzivního velkoplošného zemědělství, které život v naší krajině ubíjí. Planeta má ale obrovské množství biotopů a ekosystémů, které se těm našem nepodobají. Jak takovou rozmanitost sjednotit v jednoduchá ochranná opatření?

„Můžeme měřit plochu chráněných území nebo se dají sledovat deštníkové druhy. Musíme najít měřitelné parametry, což je obrovsky složité v tak rozmanité biosféře, jako je ta planetární,“ myslí si vyjednavač za EU Miko. Nastavit jednoduchý cíl pro biodiverzitu je složité. Abychom vytvořili dostatečný prostor pro život ohrožených i jiných druhů, mluví se o vyhrazení 30 % povrchu planety pro divokou přírodu. V druhém plánu může jít o poměřování degradovaných ekosystémů s plochami, které jsme dokázali obnovit.

Dají se vymáhat závazky členských zemí pro ochranu biodiverzity? Jaké existují zdroje pro financování globální ochrany přírody? Poslechněte si celé Podhoubí z COP15 v Montrealu.

Spustit audio

Související