Nejsilnější emoce, kterou jsem cítila, byla sebenenávist, říká Petra Šindelková. Pomohl jí pobyt v terapeutické komunitě Kaleidoskop

17. leden 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy deprese - úzkost - smutek

Jak se žije v terapeutické komunitě pro lidi s poruchami osobnosti? Jak dlouhý pobyt je třeba a co je vlastně jeho cílem, když k vyléčení pravděpodobně nedojde? Hostem Diagnózy F byla ředitelka jediného léčebného zařízení tohoto typu u nás Renata Tumlířová a bývalá klientka Petra Šindelková.

„Potýkala jsem se s úzkostmi, depresemi, pocity méněcennosti, se sebepoškozováním a nechutí žít. Vlastně mě až bolelo žít,“ popisuje Petra Šindelková potíže, které ji přivedly do terapeutické komunity Kaleidoskop. Před nástupem do léčby absolvovala kolotoč několika hospitalizací na psychiatrii, individuální terapie i medikace. Zlepšení stavu bylo ale vždy poměrně krátkodobé. „Nejsilnější emoce, kterou jsem cítila, byla sebenenávist,“ doplňuje své vyprávění bývalá klientka Kaleidoskopu.

Program v terapeutické komunitě Kaleidoskop je podle ředitelky organizace Renaty Tumlířové koncipován na 12 až 18 měsíců, aby mohli klienti během takto dlouhého pobytu dosáhnout takových změn, které budou schopni udržet i po odchodu z léčby. „Ti lidé k nám jdou žít a učí se tam novým způsobům fungování v prostředí, které by mělo být víceméně zdravé a zároveň podporuje funkční vzorce chování,“ vysvětluje Tumlířová. Potíže mají mnohdy ale i s běžným chodem léčebného zařízení. „Některým klientům chybí praktické dovednosti, nezvládají běžné věci – neumí vařit, neumí uklízet, neumí zapnout pračku. Jiní se zase třeba bojí dělat něco nového. Když se jim něco nedaří, tak si začnou nadávat, že jsou úplně nemožní, a chtějí z té situace utéct,“ popisuje, s čím se klienti potýkají přímo v léčbě, Renata Tumlířová.

 Petra Šindelková a Renata Tumlířová

Ani po absolvování terapeutické komunity nemají ale klienti zcela vyhráno. „Někteří lidé říkají, že po terapeutické komunitě už nemůžu mít žádné krize, nemůže mi být špatně. Já to ale vnímám tak, že terapeutická komunita pro mě byl nejlepší možný start do dalšího života. Propady, úzkosti a černé myšlenky jsou a budou, ale už vím, co s nimi dělat, a mám tam tu zkušenost, že bude líp,“ říká Petra Šindelková o svém životě po terapeutické komunitě, do níž nastoupila před deseti lety.

S čím se Petra v komunitě potýkala a co jí v léčbě nejvíce pomohlo? Jaký byl její návrat do reálného života? A jaká je reálná dostupnost služeb tohoto typu v České republice? Poslechněte si Diagnózu F.

Jak se žije v terapeutické komunitě pro lidi s poruchami osobnosti? Jak dlouhý pobyt je třeba a co je vlastně jeho cílem, když k vyléčení pravděpodobně nedojde? Hostem Diagnózy F byla ředitelka jediného léčebného zařízení tohoto typu u nás Renata Tumlířová a bývalá klientka Petra Šindelková.

Spustit audio

Související