Nejsmutnější kluci z Vinohrad. Ve Startéru zněly letní elegie kapely Dukla

4. prosinec 2017
Dukla

Lukáš Vydra a Josef Hradílek spolu hrají v Mayen, etablované pražské kapele. Když se ale jejich kamarádi ze zkušebny rozutekli trávit dusné letní noci mimo město, Lukáš s Josefem zabíjeli nudu v Praze u nového projektu. Vzniklo duo Dukla a deska Vinohrady. Skromná deska z ložnice, která nemá velké ambice, ale chce být bezprostřední.

„Chtěl jsem se vrátit k něčemu jednoduchýmu. Uděláš písničku, naklikáš bicí do softwaru a je hotovo,“ říká Lukáš Vydra o Dukle, kapele, jejíž název evokuje nostalgii po něčem, co snad ani neexistovalo. Melancholii desky Vinohrady pak podtrhují česky psané texty, které jako by se vracely až někam ke Kainarovým blues. Lukáše vždycky bavila poezie, nejvíc ho inspiroval Jan Zábrana, ale psát písňové texty v češtině se dlouho ostýchal. Až jednou ho v oblíbeném vinohradském baru napadl verš: „A jak jsem tě měl rád / že jsem nejsmutnější kluk / z celejch Vinohrad.“ Pak už to šlo samo.

Poslechněte si poslední vydání Startéru, ve kterém na podzim před začátkem nového ročníku hitparády mapujeme nejzajímavější mladé kapely. Dukla ve studiu hrála živě, mluvila o lásce k jedné pražské čtvrti i o nových nadějích československé hudební scény.

Další články autora