Nejstarší krajta na světě nakladla vejce, v blízkosti samce přitom nebyla už víc než 15 let

11. září 2020

Odborníci v zoologické zahradě v Saint Louis se momentálně snaží přijít na to, jak 62letá krajta královská mohla snést sedm vajec. V blízkosti samce svého druhu nebyla už dvě dekády.

Krajta, která nemá jméno, jen číselné označení 361003, je podle britského deníku Guardian navíc zřejmě nejstarší na světě – zoologické zahradě ji její majitel daroval v roce 1961. Podle tabulek by se krajta královská měla v zajetí dožít zhruba třiceti let.

Vejce záhadné krajty 361003 se teď nacházejí v inkubátoru a mláďata by se měla vylíhnout příští měsíc. Podle herpetologa Marka Wannera se krajty královské někdy dovedou množit nepohlavně a dokážou si i uložit spermie „na potom“. Jak k oplodnění došlo, se ukáže z genetického odběru vajec. Podle ošetřovatelů nakladla krajta 361003 poslední vejce v roce 1990 potom, co se v průběhu čištění terária octla v kbelíku se samcem.

Podívejte se také na Šnorchlující babičky objevily v Nové Kaledonii velkou populaci jedovatých mořských hadů.

Spustit audio
  • Datové centrum pod vodou? To není sci-fi, ale možná budoucnost cloudových úložišť

    17. září 2020
    Microsoft Natick

    U skotského pobřeží skončila druhá fáze projektu Natick. V rámci něho Microsoft umístil do neprodyšné kapsle servery a poté ji uložil na dno moře. Voda ji přirozeně ochlazovala, a tak nepotřebovala tolik elektřiny.

    Microsoft na začátku léta vyzdvihl z moře poblíž Skotska ocelovou kapsli velikou jako lodní kontejner. Jak píše magazín CzechCrunch, který na událost upozornil, uvnitř se nachází něco, co by pod vodou čekal asi málokdo: datové centrum.

    Technologický gigant zkoušel, zda jde o proveditelné a efektivní řešení. A podle dosavadních výsledků to vypadá, že ano. Microsoft se o tento způsob ukládání zajímá i proto, že úložiště dat známá jako cloudy tvoří podstatné příjmy společnosti.

    Experiment prokázal, že oproti suchozemským zařízením nespotřebuje podvodní varianta tolik energie na chlazení. Hluk byl prý menší než ten, co vydávali okolní korýši, a teplota vody se v okolí schrány zvýšila jen zanedbatelně. Servery byly navíc až osmkrát spolehlivější než jejich kolegové na souši. A výčet pozitiv zakončuje fakt, že celé zařízení poháněla obnovitelná elektřina, dodává server TechCrunch.

  • V okolí Zlína se pohybuje mladý medvěd. Místní se ho ale příliš nebojí

    17. září 2020
    Medvěd hnědý, Fulufjället NP

    U Březnice a Bohuslavic u Zlína pobývá medvěd. Je ještě mladý a místní z něj nemají strach. Přesto je nutné mít se na pozoru.

    „Vidělo jej několik lidí nezávisle na sobě. Naposled byl spatřen ve středu,“ říká starosta obce Březnice Josef Hutěčka pro Valašský deník, který informaci přinesl jako první. Lidé by podle něj měli zvážit, zda se vydat do lesů okolo vesnice. A pokud tam přece jenom půjdou, měli by být ostražití.

    Při setkání s medvědem je podle bývalého předsedy zlínského Okresního mysliveckého spolku Zdeňka Hluštíka důležité zůstat v klidu a dodržet tři základní pravidla. „Neutíkat, nedívat se mu do očí a neobracet se k němu zády. Medvěd na krátkou vzdálenost dokáže vyvinout rychlost jako dostihový kůň, umí i vylézt na strom,“ upozorňuje Hluštík.

    Jak sám říká, nejspíše se jedná o mladého medvěda, který hledá své teritorium. „Pohybuje se v neproniknutelných houštinách, kde padají trnky a to mu vyhovuje,“ dodává myslivec.

    Lidé z Březnice i sousedních Bohuslavic se ale medvěda nebojí. „Starosta nás vyzval rozhlasem, abychom byli ostražití, ale my se nějak medvěda neobáváme, je plachý, určitě by utekl,“ říkají pro Deník členové rodiny Krkoškovy z Březnice.

  • Kanye se vyčural na svou Grammy. V nejnovější ze svých „epizod“ kritizuje hudební průmysl

    17. září 2020
    Kanye West při koncertě

    Americký rapper Kanye West zveřejnil video, na němž čurá na svou cenu Grammy. Příspěvek je součástí nejnovější umělcovy „epizody“, která se tentokrát soustředí na údajně drakonické podmínky v hudební branži. Konkrétně se zaměřil na vydavatelství Universal.

    Jak píše britský deník The Evening Standard, video přišlo poté, co Kanye na svém Twitteru přirovnal hudební průmysl k otrokářským lodím. V čerstvých tweetech se umělec pohoršuje nad podmínkami svých smluv, které zároveň částečně zveřejnil v sérii desítek příspěvků. Téměř stránku po stránce.

    „Věděl jsi, Kanye, že na Twitteru můžeš do jednoho tweetu přidat až čtyři obrázky? Je to docela fajn věc! Navrhuju ti, abys ji používal,“ poznamenal jeden z komentujících wade (@hibbetsports).

    V tweetech, kde cituje z Bible a prohlašuje o sobě, že je nový Mojžíš, se velmi konkrétně opírá do svých vydavatelství. „Všichni v Universalu a Vivendi, pochopte prosím, že udělám všechno, na co mám právo, a využiju svého postavení, dokud se všechny umělecké smlouvy nezmění…,“ napsal ve středu. Podle americkéh magazínu Variety se vydavatelství k věci zatím nijak nevyjádřilo.

  • Louvre shání milion eur na výsadbu jilmů v Tuilerijských zahradách

    17. září 2020
    Výhled na Tuilerijské zahrady z Musée des Arts Décoratifs

    Pařížské muzeum umění Louvre hledá mecenáše pro obnovu velkého stromořadí v přilehlých Tuilerijských zahradách. Nahradit by mělo kaštanovou alej, která zahrady zdobila do konce 18. století.

    Vegetace dnes pokrývá jen 42 % plochy pozemku, přitom v 18. století plnila prostor ze 71 %. Zahrady se proto hlavně v horkých letních měsících stávají nehostinným místem. To by měl změnit rozsáhlý pětiletý program obnovy, jehož součástí je i výsadba 92 jilmů. Ty dobře zvládají změny klimatu a v budoucnu mají dorůst až do výšky 17 metrů. Návštěvníkům tím poskytnou tolik potřebný stín. Dočteme se o tom na webu deníku La Croix.

    Tuilerijské zahrady nechala zřídit v polovině 16. století Kateřina Medicejská v italském, renesančním duchu. Francouzský, klasicistní styl zahradám dodal o století později dvorní zahradní architekt Ludvíka XIV. André Le Nôtre. Právě v této době vzniklo i zmíněné kaštanové stromořadí, které nyní vystřídají jilmy.

  • Odborníci se bojí o poslední ze starověkých divů světa. U pyramid v Gíze se staví dvě široké dálnice

    16. září 2020
    Egypt

    Jak píše britský deník The Guardian, plány na dálnice u pyramid existovaly už v minulosti, v 90. letech se však od nich po mezinárodní kritice upustilo. Vládnoucí vojenská junta, kterou ztělesňuje prezident Abd al-Fattáh as-Sísí, bývalý náčelník egyptského generálního štábu, se k nim ale vrátila. Dálnice mají spojit Káhiru s nově budovaným hlavním městem země.

    Severní úsek bude od pyramid dělit přes 2,5 kilometru. Jižní povede mezi dvěma oblastmi, kde se nachází pyramidy. Každá z nich bude mít osm pruhů, píše přímo z místa agentura Reuters v původní zprávě. Stavba začala už vloni v pouštních oblastech mimo zřetel veřejnosti. Ačkoli úřady říkají, že jsou dálnice potřebné a že úseky okolo pyramid budou stavěny s ohledem na starověké památky, mnozí památkáři a egyptologové se obávají následků staveb. Podle nich hrozí, že se postaví na dosud netušených nalezištích, naruší integritu pyramid nebo zvýší znečištění, které poškodí památky. Ty jsou na seznamu světového dědictví organizace UNESCO, jež případ sleduje a ráda by na místo vyslala pozorovatelskou misi. Zatím jí však nebylo vyhověno.

  • Íránci se podle nového průzkumu sekularizují. 78 % z nich věří v Boha, za muslimy se považuje 40 %

    16. září 2020
    Írán, íránské ženy

    Íránské úřady tvrdí, že drtivá většina obyvatel je islámské víry. Nový průzkum ale přišel na to, že muslimové tvoří pouze dvě pětiny populace. V zemi tak, jak tvrdí autoři, probíhá sekularizace.

    Na otázky odpovědělo téměř 40 tisíc Íránců z různých demografických skupin žijících přímo v Íránu, a to čistě digitálně. Udělat průzkum klasicky totiž není v islámské republice možné, píší výzkumníci v článku na vědeckém serveru The Conversation.

    Hlavním zjištěním je to, že pouze 40 % dotázaných se označilo za muslimy. To je v rozporu s oficiální statistikou, která udává, že 99,5 % obyvatel se řadí mezi muslimy. Z nabízených možností si nevybralo přes 22 % účastníků. Necelých 9 % se označilo za ateisty, téměř 8 % praktikuje zarathuštrismus, lehce přes 7 % se považuje za duchovní a bezmála 6 % za agnostiky. Další víry, jako křesťanství či židovství, mají pouze nepatrný podíl. 78 % Íránců tak věří v Boha, avšak pouze 37 % je přesvědčeno o tom, že existuje posmrtný život, a jen 30 % věří v existenci nebe a pekla.

    Autoři průzkumu Pooyan Tamimi Arab a Ammar Maleki si proto dovolují tvrdit, že v Íránu dochází k sekularizaci. Podle jejich názoru je to vidět i na tom, jak se dotázaní staví k propojení náboženství a politiky: většinově jej odmítají a nesouhlasí ani s tím, aby všechny ženy musely nosit hidžáb.

  • I psi trpí alergiemi. Získali je od lidí

    16. září 2020
    pes, labrador, štěně

    Posedlost absolutní čistotou nevede jen k alergiím u lidí, ale rovněž u psů. Největší problémy se vyskytují u jorkšírských teriérů a labradorů. Služební psi nebo ti, kteří žijí venku, potížemi netrpí.

    Jak tvrdí Dan O'Neill z londýnské Royal Veterinary College, páníčci se ke psům chovají až příliš hezky. Nechávají je sedět na polstrovaném nábytku, myjí je speciálním šamponem a dávají jim obojky proti blechám, uvádí příklady britský deník The Guardian. Lidé zkrátka své mazlíčky rozmazlují.

    Nejčastěji se alergie podle O'Neilla vyskytují u labradorů a jorkšírských teriérů, tedy u těch, kteří tráví s lidmi hodně času. Je tedy logické, že trpí lidskými alergiemi. Neplatí to však o psech, kteří „mají práci“ a kteří se zároveň často setkávají s dalšími psy. Tedy o těch, kteří slouží u policie nebo záchranářů či třeba hlídají stáda ovcí.

    Řešení je tak nasnadě – nechat psy žít venku. Nebo je dále držet uvnitř domů, ale dávat si pozor na to, co jedí a v jakém prostředí tráví svůj čas.

  • Ruská platforma Not Skinny Enuf bojuje s anorexií, která v zemi oficiálně neexistuje

    15. září 2020
    lednice - kuchyň

    Ačkoli například ve Velké Británii bojují s poruchami příjmu potravy i víc než tři miliony lidí, v Rusku tenhle problém oficiálně vůbec neexistuje, stejně tak čísla a statistiky. Poruchy ve stravování přitom nesouvisí jen s duševním zdravím, ale mívají často původ v kulturních souvislostech a představách o tom, co je krásné a co znamená vypadat a jíst zdravě.

    Podle magazínu The Calvert Journal, který se zaměřuje na zpravodajství z východní Evropy, jsou i v Rusku anorexií a dalšími nebezpečnými poruchami postiženy hlavně ženy. Nikdo ale přesně neví, kolik jich je a čím přesně trpí, a stejně tak zaostává i péče o ně.

    Dvě z nich, Elena Mosejkina a Darja Kaširina, které mají s anorexií, nebezpečnými dietami i přejídáním svoji vlastní zkušenost, chtějí podat ostatním pomocnou ruku. Společně založily kulturní platformu Not Skinny Enuf, která má povědomí o poruchách příjmu potravy v Rusku zlepšovat. Chtějí prostřednictvím sociálních sítí vybudovat komunitu, která zajistí, že nikdo se svým trápením nezůstane sám.

    „Poruchy příjmu potravy jsou široce nepochopené nemoci a možnosti podpory jsou v Rusku často nepřístupné. Máme tu spoustu bezmocných a vyděšených pacientek a pacientů, kteří nemají žádnou naději. Prostřednictvím našich programů a služeb Not Skinny Enuf zvyšujeme o problému povědomí, budujeme podpůrnou komunitu i financujeme výzkum,“ vysvětlila magazínu The Calvert Journal Kaširina.

    Poukázala i na to, že lidé často nemají ani tušení, že něco jako porucha příjmu potravy existuje, i když se jich samotných týká. „Taky se snažíme lidi s anorexií nebo bulimií zapojit. Když tuhle poruchu máte, nemyslíte na nic jiného než na jídlo. Takže se snažíme přilákat pozornost nemocných i k něčemu jinému. Cílem je, aby lidé nebyli s tímhle problémem osamocení a izolovaní,“ dodává.

  • Obyvatele kanadského města pobuřují místní svišti – zneucťují hřbitov a okusují kosti mrtvých

    15. září 2020
    svišť

    Obyvatelé kanadského městečka Notre Dame des Neiges, kteří jsou zvyklí chodit na meditativní procházky po místním hřbitově, jsou zděšeni. Opakovaně nachází vyhrabané hluboké jámy, ze kterých trčí lidské ostatky. V nich vzdělanější procházkáři poznali například klíční a pažní kost. Na vině jsou místní svišti, kteří si své tvrdé a neustále rostoucí zuby brousí o všechno, co jim přijde do cesty.

    Kolem hřbitova se teď povalují úlomky rakví a lidské kosti. Zoologům to přijde logické: „Hřbitov je pro tyhle tvory dokonalé prostředí k životu,“ vysvětlil kanadskému tisku biolog David Rodrigue a upozornil, že záliba svišťů v hrabání je nezkrotná.

    Zaměstnanci hřbitova se podle britského deníku The Guardian nechali slyšet, že kosti nachází v okolí hřbitova celkem pravidelně. „Když nějaké kosti najdeme, vracíme je do země na stejném místě, kde ležely. Problém je, že díry od svišťů každý den přibývají,“ říká zaměstnanec hřbitovů.

    Nic víc ostatně dělat nemůžou – quebecké zákony zakazují odchyt nebo usmrcování těchto zvířat, i když způsobují škody na majetku. Jediná varianta je podle biologů nechat sviští kolonii vyhladovět, což se v praxi ale těžko podaří. Momentálně prý žije pod hřbitovem asi tisíc jedinců.