Nejstarší ledová plocha v Arktidě taje rychleji, než se předpokládalo. Hrozí úplné zmizení

12. leden 2021

Masivní mořské ledové oblouky, které se tyčí v Arktidě, jsou podle nového výzkumu na pokraji zmizení. Jedna z nejstarších mořských ledových ploch totiž taje rychleji, než dosud badatelé předpokládali. Potenciální důsledky tohoto jevu jsou podle vědců alarmující, jak informuje web LiveScience.

Území známé jako poslední ledová oblast (Last Ice Area) je pás mnoha vrstev mořského ledu mezi Kanadským arktickým souostrovím a Grónskem. Vědci dříve předpokládali, že právě tato oblast se stane při rychlém ubývání arktického ledu nepostradatelným domovem pro lední medvědy, mrože a další zvířata v následujících desetiletích. To ale podle nového výzkumu nemusí být možné.

Tak jako veškerý mořský led i tato plocha roste a taje podle ročních období. Tento mořský led odolával i při nejvyšších zaznamenaných letních teplotách, ale jen do letoška. „Poslední ledová oblast taje dvounásobnou rychlostí po celé Arktidě a teď jsme zjistili, že tato plocha není tak stabilní, jak jsme předpokládali,“ uvádí Kent Moore, profesor atmosférické fyziky na University of Toronto, v prohlášení k novému výzkumu.

V roce 2019 Kanada „poslední ledovou oblast“ zařadila na seznam chráněných mořských oblastí. Tým profesora Moora se pak zaměřil na výzkum masivních ledových oblouků, které se ve zkoumané oblasti držely stále kratší dobu. „Každý rok se zkrátí období trvání této ledové plochy zhruba o jeden týden,“ upřesňuje Moore. „Myslím, že to je tím, že led je čím dál tenčí a tenčí led je pak méně stabilní.“

Rychlejší tání oblasti by mělo podle vědců zásadní důsledky jak pro tamní zvířata, která jsou na existenci ledových ploch závislá, tak i pro rostliny, které získávají živiny právě prostřednictvím kanálů usazených v ledu.

Spustit audio
  • Epidemiolog po konci pandemie předpovídá bouřlivá dvacátá léta. Lidé budou chtít dohnat, o co přišli

    19. leden 2021
    party, koncert

    Profesor z Yale University a sociální epidemiolog Nicholas Christakis v souvislosti s koronavirem ve své knize odkazuje k příkladům z historie, aby představil, co lidstvo v nejbližších letech čeká. Tvrdí, že lidé v minulosti čelili podobně velkým zdravotním hrozbám, jako je současná globální pandemie, po jejich zmizení ale zpravidla následoval stejný vzorec chování – touha po společenském životě, velkých hromadných setkáních a snaha dohnat to, co jsme během izolace nemohli.

    Profesor připomíná, že například poté, co skončila po první světové válce pandemie španělské chřipky, nastala celosvětově takzvaná divoká dvacátá léta (roaring 20s), a něco podobného nás tedy pravděpodobně čeká i tentokrát. Christakis pro web Guardianu uvedl, že předpokládá, že se sice během roku 2021 celosvětová společnost bude vzpamatovávat ze socioekonomické devastace, tento stav má podle něj ale díky rozšířené vakcinaci trvat maximálně do roku 2023.

    Hned v následujícím roce má přijít obrat, kdy se budou všichni snažit dohnat ty zážitky, které jim pandemie vzala – vyprodané stadiony, přecpané kluby, hromadná setkání a rozkvět všech druhů umění.

    V nové knize s názvem Apollo’s Arrow: The Profound and Enduring Impact of Coronavirus on the Way We Live dál přibližuje svoji tezi o tom, že vzorce chování během zásadních krizových situacích se v historii opakují. „Jedním z argumentů může být, že to, co se nám teď děje, mnoha lidem možná připadá nepřirozené, ale třeba morové rány nejsou pro lidstvo vůbec nic neznámého,“ říká.

    Popisuje však i další efekty krize: „Během epidemií se zvedá religiozita, lidé mnohem víc abstinují, šetří peníze a obecně se vyhýbají riziku.“ Dodává pak, že vývoj a současná distribuce vakcíny celý předvídatelný proces chování lidí urychluje. „Jsme vůbec první generace lidí, kteří zažili tak velkou hrozbu a za tak krátkou dobu mohli sledovat to, jak se vyrábí fungující prostředek k jejímu zastavení. To je přece zázračné.“

  • Berlín plánuje na rok 2022 novou verzi slavné Love Parade

    19. leden 2021
    03264280.jpeg

    Technofestival Rave The Planet, který myšlenkově navazuje na akci Love Parade, se má v Berlíně konat 9. července 2022. Původně se sice kultovní festival elektronické hudby měl konat tento rok, ale pořadatelé museli termín akce kvůli pandemii přesunout. Na organizaci festivalu už stihli pořadatelé vybrat ve veřejné sbírce přes 400 000 euro.

    Akce pod názvem Rave The Planet si klade za cíl vrátit zpět atmosféru proslulého techno festivalu Love Parade z přelomu století. Podle pořadatelů je slavný průvod v ulicích založen na étosu sounáležitosti k jedné světové rodině. Filozofie festivalu Rave the Planet pak hlavně usiluje o uznání oslav elektronické taneční hudby jako nehmotného kulturního dědictví uznaného organizací UNESCO. „Chceme založit oficiální oslavu elektronické taneční hudební kultury, která se bude konat každoročně. Nový průvod, v duchu berlínské akce Love Parade, stojící na jejích původních hodnotách, které se ale pokrokově promítají do života ve 21. století,“ dodávají na webových stránkách. Informuje o tom server MixMag.

    Průvodu techno akce Love Parade se v době největší slávy v 90. letech zúčastnilo až 1,6 milionu lidí. Festival je tak často označován jako jedna z nejzásadnějších událostí kulturní revoluce, která v 90. letech po celém světě zpopularizovala berlínské techno a klubovou kulturu.

    Historie původního festivalu sahá až před pád berlínské zdi, do července roku 1989. Po krátké pauze na přelomu století se pak akce znovu vrátila v druhé polovině nultých let. Původní značka Love Parade, která se později přesunula do jiných německých měst, ale musela skončit v roce 2010 – kvůli tragédii v Duisburgu. Během průvodu kvůli masové panice dav ušlapal 21 lidí a dalších 341 lidí bylo zraněno.

    Podívejte se taky na rozhovor Otec Love Parade Dr. Motte: Ptáte se na německou společnost? Chci odsud vypadnout!

  • Za potvrzení o vakcíně jointa. Prodejna marihuany v Michiganu chce motivovat zákazníky k očkování

    19. leden 2021
    joint - marihuana

    Jedna z největších lokálních prodejen marihuany v Michiganu, která si říká Skleník Walled Lake (The Greenhouse of Walled Lake), pojala diskuze o vakcíně proti nemoci covid-19 po svém. Prodejci totiž představili speciální prodejní akci nazvanou Pot for Shots (Tráva za vakcínu), aby motivovali své zákazníky k očkování.

    Každý, kdo do prodejny přijde s potvrzením o očkování proti covidu-19, dostane připraveného jointa. Uvádí to server Detroit Metro Times. „Naším cílem je zvýšit povědomí o tom, jak důležitá je vakcinace pro to, aby v naší komunitě už konečně skončila ta příšerná pandemie,“ komentuje netradiční očkovací kampaň majitel obchodu Jerry Millen a dodává: „Podporujeme bezpečné a zodpovědné používání marihuany ve víře v začátek konce téhle zákeřné nemoci.“

    Stát Michigan legalizoval prodej a konzumaci marihuany pro rekreační využití v roce 2018. V 11 amerických státech, kde je možný i její volný prodej, podle dat časopisu Forbes pak loni kvůli pandemii vzrostla spotřeba marihuany průměrně o desítky procent.

  • V Egyptě objevili archeologové 3000 let staré pohřebiště. Objev podle nich přepisuje historii místa

    18. leden 2021
    Naleziště v egyptské Saqqaře

    V egyptské oblasti Saqqara, která je vzdálená zhruba 32 kilometrů od Káhiry, nalezli archeologové rozsáhlé pohřebiště. Jde o vůbec nejstarší archeologický objev v tamní lokalitě. Nález šachty s více než stovkou dřevěných rakví z období Nové říše podle expertů přepíše dosud známou historii regionu. O události informuje web CNN.

    Na více než stovce nalezených rakví jsou nakreslené obrazy bohů uctívaných v době Nové říše a výjevy z egyptské Knihy mrtvých, které měly pomoci zemřelým dostat se na onen svět. Podle archeologů objevy dokazují, že Saqqara byla využívána jako pohřební oblast během Nové říše, tedy v období mezi 16. a 11. stoletím před naším letopočtem.

    Nejnovější archeologický nález je součástí naleziště, kde v září minulého roku vědci objevili i 13 zachovaných sarkofágů, které byly více než dva a půl tisíce let staré. V oblasti Saqqara objevili archeologové pod vedením Zahi Hawasse společně s rakvemi i pozůstatky pohřebního chrámu královny Nearit, manželky krále Tetiho z 1. dynastie Staré říše.

    „Nové objevy přepíšou historii tohoto regionu, zvlášť to, co víme o 18. a 19. dynastii Nové říše, během kterých byl uctíván král Teti a obyvatelé byli pohřbíváni okolo jeho pyramidy,“ dodávají archeologové o novém nálezu.

    Archeolog Zahi Hawass na nalezišti v egyptské Saqqaře
    Z naleziště v egyptské Saqqaře
  • Uklidňující výhled z okna. Když vás nudí ten váš, web WindowSwap vám vybere jiný

    18. leden 2021
    Zkuste třeba na stránkách tento výhled s šuměním příboje

    Průzračná laguna v Karibiku, poklidná pastvina v Tyrolsku nebo deštivý den na ulici anglického maloměsta. Všechny takové výhledy si na stránce WindowSwap můžete vystřídat během několika minut. Manželé Sonali Ranjit a Vaishnav Balasubramaniam totiž představili tento karanténní projekt, který umožňuje vybrat si ve vašem prohlížeči okno z celého světa a skrz něj pak několik minut sledovat, co se vlastně „venku“ děje.

    Nápad na webovou stránku, kde je možné nasát atmosféru z celého světa, se zrodil v hlavách zmíněných manželů během karantény. Začal je totiž nudit stereotyp jejich vlastního bytu v Singapuru. „WindowSwap slouží k tomu, aby zaplnil prázdnotu všech srdcí, které teď prahnou po cestování, a to tak, že se budeme moci na chvíli podívat skrz okno někoho jiného kdekoliv na světě,“ upřesňují autoři účel stránky. Webová služba WindowSwap je proto plná ambientních zvuků a ASMR podnětů. Atmosféra webu tak teď ze všeho nejvíc připomíná terénní nahrávky (field recordings) ve vizuální podobě.

    Dobrá zpráva je, že pokud vás omrzí i výhledy, které nabízí stránka, můžete na ni přispět vlastním výhledem. Stačí jenom nahrát desetiminutové statické video natáčené na šířku.

  • Plavecký stadion v Podolí se stal kulturní památkou

    18. leden 2021
    Plavecký bazén Podolí

    Podolský plavecký stadion zařadilo ministerstvo kultury v prosinci mezi kulturní památky. Na svém webu to uvádí Národní památkový ústav.

    Národní památkový ústav ve zprávě na webu vyzdvihuje, že plavecký stadion v Podolí je „kvalitní architekturou sportovní stavby velkorysé konstrukce v bruselském stylu“, a za unikátní považuje budovu bazénové haly, kterou tvoří železobetonové nosníky.

    Stavba areálu podle návrhu architekta meziválečné avantgardy Richarda F. Podzemského byla dokončena v roce 1965 a do dnešního dne stihla hostit několik evropských i republikových mistrovství v plavání nebo skocích do vody. S využitím podolského bazénu se dokonce počítalo, když se Praha ucházela o pořádání olympijských her v roce 1980.

    Podle nejnovějších dat plavecký stadion průměrně navštíví zhruba milion lidí za rok. Do areálu kulturní památky patří padesátimetrový krytý bazén se skokanskou věží a dva venkovní bazény. Vstup do prostor stadionu zdobí reliéf Plavce od Miroslava Chlupáče a uvnitř areálu se nachází i plastika Slunce od Vladimíra Janouška nebo mozaika Aloise Fišárka, jak zmiňuje web Alarmu.

    Historické fotografie areálu zveřejnila i stránka Architektura 489.

    Plavecký stadion Podolí na historickém snímku
  • Mořská tráva pomáhá čistit moře od plastů

    15. leden 2021
    Neptunova tráva

    Mořské trávy pomáhají redukovat plastové znečištění. S takovým zjištěním přichází nová vědecká studie publikovaná v časopise Scientific Reports. Výzkumníci zjistili, že mořská tráva v pobřežních oblastech zachycuje plastové částice a ty se díky ní dostávají z vody ven. Podle studie dokážou tyto rostliny bez lidské pomoci každý rok ve Středomoří zachytit téměř 900 milionů plastových částí.

    Není ale jasné, jestli sběr plastu poškozuje samotnou mořskou trávu. Hlavní autorka výzkumu Anna Sanchez-Vidal z barcelonské univerzity popsala agentuře AFP proces jako „nepřetržité čištění plastových nečistot z moře“. Mořská tráva je jeden z klíčových ekosystémů, absorbuje oxid uhličitý a vylučuje kyslík a je taky útočištěm pro stovky druhů ryb.

    Existuje asi sedmdesát druhů mořských trav. Výzkumníci zkoumali ten, který se vyskytuje ve Středozemním moři a říká se mu Neptunova tráva. Zjištěním se věnuje britský The Guardian.

    Plastový odpad v mořích je bobtnajícím problémem. The Guardian připomíná dřívější data, podle kterých se denně do Středozemního moře dostane asi 730 tun plastového odpadu, nejvíce z Turecka a Španělska.

    Uhynulá Neptunova tráva, v té se plastové částice dostávají na břeh
  • Kubánský vrátný píše básně o celém světě, nikdy ale neopustil rodnou zemi

    15. leden 2021
    Kuba - Kubánec

    Je autorem tisíců básní o městech na celém světě. Kubánec Luis Martinez popisuje vzdálená místa barvitým jazykem, jako by je dobře znal z vlastní zkušenosti. Opak je ale pravda. Martinez nikdy nepřekročil hranice své rodné země.

    Kubánské městečko Trinidad je zapsané na seznamu UNESCO. Je známé svými dlážděnými ulicemi nebo pastelově zbarvenými paláci. Na náměstí Plaza Mayor sedává s tužkou a blokem Luis Martinez. Posledních dvacet let pracuje jako vrátný na místním autobusovém nádraží. Jeho vášní je ale poezie. Baví se s turisty a po nocích studuje staré atlasy. Z toho, co se takto dozví, potom píše básně.

    „Tady mám čtrnáct sešitů a další mám doma,“ ukazuje Martinez, kam si svoje díla zaznamenává. „Napsal jsem více než tři tisíce básní o městech na všech světadílech,“ dodává kubánský básník. Jeho příběh zaujal zpravodajský web britské BBC.

    Pro obyvatele Kuby bylo po dlouhá desetiletí prakticky nemožné cestovat za hranice země. A i když se pravidla v roce 2013 uvolnila, hlavně pro starší lidi, jako je Luis Martinez, je cestování stále nedostupné. Hlavně kvůli nedostatku peněz. Kubánský poeta se tak stále za hranice ostrova dostane jen čtením knih a studiem map. A hlavně tím, že se o městech a cestování baví s lidmi, kteří se u něj na náměstí zastavují.

  • Anglický fanoušek kriketu čekal na Srí Lance deset měsíců na zápas národního týmu

    15. leden 2021
    Anglický fanoušek kriketu Rob Lewis čekal na Srí Lance deset měsíců na zápas národního týmu

    Na Srí Lanku přiletěl sedmatřicetiletý Angličan loni 13. března. V letadle se sice dozvěděl, že zápas národního kriketového týmu byl kvůli pandemii koronaviru zrušen, Rob Lewis se přesto rozhodl zůstat. A na zápas si počkal dlouhých deset měsíců.

    Zápas se nakonec ve městě Galle hrál ve čtvrtek 14. ledna, kvůli koronavirovým opatřením ale bez diváků. Rob Lewis přesto viděl alespoň jeho část, tu sledoval z hradeb historické pevnosti, která je u kriketového stadionu. Zážitek ze hry sportovní nadšenec sdílel na svém twitterovém účtu.

    „Je to tady, deset měsíců jsem o tomhle snil,“ napsal Lewis, který si stihl zazpívat hymnu anglického národního mužstva, potom ho policie vyvedla. Na hradby se Lewis vplížil ještě jednou. Tentokrát v reflexní vestě a ochranné přilbě, aby vypadal jako jeden z dělníků, i tak ho ale policisté odhalili. Příběh fanouška kriketu popisuje několik světových zpravodajských webů, včetně Belfast Telegraph.

    Měsíce čekání se oddaný fanoušek a profesí web designér na Srí Lance rozhodně nenudil. Adoptoval si toulavého psa, žil na pláži a stal se z něj DJ. Hrál pod uměleckým jménem DJ Randy Caddick, kterým chtěl připomenout odkaz bývalého anglického nadhazovače Andyho Caddicka.