Nejúčinnější zbraň proti změně klimatu je prý strom. Vyprahlá Austrálie jich zasadí miliardu

les - prales
les - prales

Austrálie, kterou na přelomu roku zasáhla historická vedra, ústy svého premiéra oznámila, že na svém území do roku 2050 vysadí celkem miliardu stromů. Porost by měl zemi významně pomoct s bojem s extrémními teplotami, které kontinent sužují.

Letošní leden se zapsal do historie země jako nejteplejší měsíc za celou dobu měření. Teploty sahaly až k 46 stupňů Celsia, vymřela třetina populace kaloňů australských a obětí veder se staly i miliony ryb. První lesní plochy vzniknou v severní Tasmánii, Novém Jižním Walesu a na hranicích mezi Jižní Austrálií a Viktorií. Během dvou let země zalesní dalších pět oblastí. Do roku 2030 by se tak měly začít snižovat emise až o 18 milionů tun ročně, Austrálie jich přitom každý rok vyprodukuje 500 milionů. Záměr premiér oznámil potom, co britský deník The Independent zveřejnil závěry studie týmu ekologa Thomase Crowthera. Podle ní jsou lesy nejúčinnější zbraní proti klimatickým změnám. Podle Crowthera, který se podílí na kampani OSN za výsadbu nových stromů po celé planetě, jsou stromy účinnější než mnoho jiných metod na zmírňování dopadů klimatických změn, jako je využívání větrných turbín v energetice nebo omezování spotřeby masných výrobků. Tvrdí, že kdyby bylo na světě vysázeno až 1,2 bilionu nových stromů, pojaly by víc oxidu uhličitého, než kolik lidstvo ročně vyprodukuje. Stromy by tak odstranily i emise, které byly vypuštěny do ovzduší v minulých letech. Existuje také mezinárodní ekologická iniciativa Million Tree Initiative. K ní se připojila města jako New York, Londýn nebo Šanghaj, která se zavázala snížit emise a zmírnit dopady klimatických změn vysázením velkého množství stromů v betonové zástavbě.

Spustit audio
  • Umělecká instalace lidem přibližuje, jak se dýchá v Pekingu, Novém Dillí nebo na ostrově Tautra

    19. červen 2019
    Umělecká instalace Michaela Pinskyho lidem přibližuje, jak se dýchá v Pekingu, Novém Dillí. Nebo na ostrově Tautra

    Na chronicky špatnou kvalitu ovzduší v milionových velkoměstech se rozhodl upozornit britský umělec Michael Pinsky. V rámci jeho nevšedního projektu Pollution Pods si lidé můžou vyzkoušet, jak se dýchá obyvatelům smogem zamořených oblastí.

    Pinskyho instalace sestává z pěti propojených stanových kopulí. V nich autor pomocí přístrojů přesně replikuje, v jakém ovzduší žijí obyvatelé Pekingu nebo Nového Dillí. Umělec nevšední dílo vystavuje v Manchesteru v rámci právě probíhající akce Clear Air Week 2019. Kromě zmíněných metropolí v Číně a v Indii jsou v dalších stanech simulována i zamořená ovzduší v Sao Paolu a v Londýně. Pinsky do projektu vybral záměrně taková města, která návštěvníkům umožní vyzkoušet si na vlastní kůži různé podoby smogu. Znázorní jim i to, jak smog člověk snáší v klimaticky sušších a chladnějších a naopak vlhčích a teplejších podmínkách. V pátém netradičním dómu je pak pro srovnání napodobený vzduch z norského ostrova Tautra na Trondheimském fjordu – kusu téměř neobydlené divoké krajiny.

    Směs znečištění vzduchu v jednotlivých stanech odpovídá realitě ve vybraných velkoměstech. Ovzduší obsahuje stejné poměry prachových částic, oxidu dusičitého, oxidu siřičitého a oxidu uhelnatého. Podle autora by totiž umění mělo veřejnost přivést k přemýšlení. I proto při svém projektu Pinsky zašel i do takových detailů, že ve stanu se simulovaným vzduchem z Nového Dillí návštěvníci cítí typický štiplavý zápach spálených odpadků. Ve stanu, který je věrnou kopií londýnského ovzduší, zase převládá pach výfukových plynů.

  • Hauntologie z mechu a kapradí. Wabi Experience premiéruje svůj první klip

    19. červen 2019
    Wabi Experience

    Na albu vzdávajícím hold českému country bardovi s příznačným pojmenováním Wabi Experience pracoval Tomáš Procházka aka Federsel téměř osmnáct let, výsledek jeho titěrné práce vyšel letos začátkem dubna na labelu Mikroton.

    Věčný elektrický táborák k dekonstrukcím skladeb Wabiho Daňka (1947–2017) mu nakonec, po třech smazaných verzích alba, pomohl zažehnout zvukový aranžér a jeho spoluhráč z Gurun Gurun Jára Tarnovski, známý například ještě pro své terénní nahrávky Prosoxi Skylos. Duo přetavilo jeho první dvě desky ve zvukovou abstrakci za hojného využití metody tzv. mikrosamplingu. Všechny zvuky, které na nahrávce Wabi Experience slyšíme, jsou jen a pouze z obou zmíněných desek. Zároveň se pracuje se vzorky, které mají vteřinu i méně. Král všech mladých, kteří v osmdesátkovém normalizačním Československu měli touhu „vypadnout ven“ a uchýlit se do relativní svobody trampských osad, tak ožívá a dýchá v technologiemi normalizované současnosti. Ač sám nikdy nebyl tramp, lásku k trampování měl Federsel (známý též z divadelního souboru Handa Gote Research & Development) zprostředkovanou především díky starším sourozencům, nicméně chvíli si své „trampství“ i odžil díky tajnému skautskému oddílu nebo návštěvě Porty, jak uvedl v rozhovoru pro server ArtZóna.

    Nyní Wabi Experience představuje na Radiu Wave exkluzivně svůj vůbec první klip ke skladbě Brouk Bingo Bloud. Autorem videa je taktéž člen Gurun Gurun Tomáš Knoflíček. Nechte se vtáhnout do narkotických vzpomínek na čundry i uzeně chutnající čaj z kotlíku, vařený po ránu pod širým nebem.

    Poslechněte si taky CZEcho#5: Wabi Experience, Obelisk of Light, Alfred Czital, Tomáš Niesner a další.

  • Ve městě na Sibiři se objevila vysílená lední medvědice, změna klimatu poškodila její prostředí

    19. červen 2019
    méďa_o.jpg

    Viditelně slabá a hladová lední medvědice se tento týden zatoulala do průmyslové části sibiřského města Norilsk. Ze svého přirozeného prostředí v Arktidě musela samice urazit stovky kilometrů. Kvůli klimatické změně jsou přirozené biotopy ledních medvědů poškozené. Nutí je to hledat potravu i ve vzdálených oblastech, dokonce i v obydlených městských částech. 

    Medvědice se zablácenými končetinami včera několik hodin téměř nehybně ležela na předměstí Norilsku. Pouze se občas zvedla, čenichala kolem a snažila se najít nějakou potravu, napsala agentura Reuters s tím, že medvědice působí apaticky a je zřejmě nemocná. Podle místních ochránců přírody se lední medvěd v tomto městě v severní části Sibiře objevil naposledy před 40 lety. Médii už začínají kolovat záběry zmatené medvědice, které pořídili místní obyvatelé. Policie lidem zakázala se ke zvířeti přibližovat.

    Podle ruského odborníka na divoká zvířata Olega Krashevskyho v tuto chvíli není tak docela jasné, proč se šelma v Norilsku objevila. Podle něj je možné i to, že se zvíře ztratilo, protože zřejmě špatně vidí. V obydleném území severního Ruska byl ale vyhlášen nouzový stav už počátkem letošního roku, kdy se desítky hladových ledních medvědů potulovaly kolem domů a hledaly potravu. Podle Krashevskyho zatím nelze říct, co s šelmou bude dál. Její další osud by měl tým odborníků řešit dnes. Na to, aby se zvíře vrátilo do divoké přírody, je ale podle prvních odhadů příliš slabé.

  • Evolucí se psům změnily oční svaly. Díky tomu mají nejlepší nástroj k manipulaci lidí – psí oči

    19. červen 2019
    pes - psí oči

    Roztomilé psí oči, kterými se čtyřnozí společníci snaží upoutat pozornost člověka nebo ho přesvědčit o své lásce, jsou pravděpodobně evolučním nástrojem sloužícím k manipulaci s lidskými pocity.

    Už předchozí výzkumy ukázaly, že psi své výrazy používají pouze v momentech, kdy se na ně člověk dívá. To naznačuje, že se jedná o záměrné chování určené k ovlivnění lidských pocitů. Teď vědci přišli na to, že se během evoluce psům vyvinuly svaly kolem očí, které jim umožňují dělat různé výrazy. Díky malému obličejovému svalu mohou psi udělat takzvaný dětský výraz, který u člověka vyvolává pečující reakci. Psí oči díky pohybu svalů také mohou vypadat větší. Jejich výraz se tak podobá tomu, když jsou lidé smutní. Podle studie psí oči pomohly šelmám k úspěšné domestikaci. Už předchozí vědecké práce ukázaly, že psí výrazy mohou lidi oslovit. Až výzkum vědců z University of Portsmouth ale ukazuje, že oči psů se v průběhu let k tomuto účelu anatomicky vyvinuly. „Zdá se, že pohyby očních svalů vyvolávají psi u lidí silnou touhu se o ně postarat,“ řekla spoluautorka studie doktorka Juliane Kaminski pro BBC. Lidé mají podle vědkyně podvědomou tendenci ochraňovat psy, kteří se tváří smutně. Psům to dává evoluční výhodu a svalová změna se v následujících generacích posiluje. 

  • Dva zdravé vzrostlé stromy musí na Vinohradech ustoupit sportovišti. Obyvatelé sepisují petici

    18. červen 2019
    V zahradě školy v ulici Na Smetance na pražských Vinohradech začala firma najatá radnicí Prahy 2 kácet stromy

    V zahradě školy v ulici Na Smetance na pražských Vinohradech začala firma najatá radnicí Prahy 2 kácet stromy. Na místě chce postavit sportoviště a stromy stavbě překáží. S rozhodnutím radnice ale nesouhlasí někteří obyvatelé Prahy 2, kteří proti kácení vydali petici. Do dnešního dne ji podepsalo přes 2300 lidí. První ze stromů byl i přes protesty lidí v pondělí pokácen. Druhý má jít k zemi v nejbližších dnech.

    „Projekt nebyl zpracován architekty a jeho finální verze není zveřejněna. Podle nás je povinností občanů zachovat stromy, které jsou zdravé a žijí na Vinohradech už více než 60 let. Projekt rekonstrukce sportoviště bylo možné upravit tak, aby byly stromy zachovány. Jeden javor byl pokácen jen proto, že vadí novému plotu. Druhý by pouze zmenšil plochu jednoho ze 3 hřišť,“ řekl Českému rozhlasu autor petice Lukáš Teklý. Radnice Prahy 2 tvrdí, že by stromy byly pro děti nebezpečné a není možné je na novém multifunkčním sportovním hřišti pro míčové hry zachovat.

    „Je samozřejmé, že jsme zvažovali slučitelnost stromů se vznikajícím sportovištěm, ale nadřadili jsme bezpečnost dětí a kvalitu stavby,“ řekl místostarosta Prahy 2 Michael Grundler. Píše se o tom v tiskové zprávě vydané Úřadem městské části Prahy 2. Tam také stojí, že za poslední čtyři roky vysadila městská část přes 550 nových stromů do parků i ulic, což je v pražských poměrech ojediněle vysoký počet. K adekvátní náhradní výsadbě podle místostarosty dochází i v rámci stavby sportoviště.

    S tím, že by stromy byly pro děti na hřišti nebezpečné, nesouhlasí autoři petice. „Stromy by poskytovaly potřebný stín pro děti, které si na hřišti hrají, a nijak by je neohrožovaly,“ dodal Teklý. Hřiště bude sloužit jako sportovní zázemí při hodinách tělesné výchovy i mimoškolních aktivitách žáků základní školy Na Smetance. Postupně jej začnou využívat i děti z ostatních základních a mateřských škol v Praze 2. Na hřiště bude mít dovolen vstup i veřejnost, zejména o víkendech a ve večerních hodinách. Píše o tom server Ekolist
    O zahradu školy Na Smetance se obyvatelé nepřou s radnicí poprvé. V areálu byla od roku 2013 komunitní zahrada, kde místní pěstovali zeleninu a pořádali společenské akce. Na jejím chodu se podílely asi tři stovky občanů a za pronájem pozemku platili 24.000 korun ročně. Před třemi lety jim ale radnice pronájem zrušila. Proti vypovězení z pozemku v roce 2016 lidé sepisovali petici. Od ukončení provozu zahrady byl pozemek nevyužitý.

  • Svět přišel o další zprávy v latině. Latinské vysílání finského rozhlasu po 30 letech končí

    18. červen 2019
    Radiophonia Finnica Generalis

    14. června 2019 se z finského éteru naposledy ozvalo Carissimi auditores. Pořad Nuntii Latini (Zprávy v latině), který veřejnoprávní rozhlas Yle vysílal od 1. září 1989, zazněl naposledy, informovala BBC.

    Pětiminutový bulletin přinášel hlavně zprávy ze světa. „Co začalo jako experiment, stalo se mezinárodním fenoménem moderních latinských studií,“ prohlásil jeden z tvůrců pořadu Reijo Pitkäranta z oddělení klasických studií Helsinské univerzity. Posluchači si mohli v latině vyslechnout například zprávu o pádu newyorských dvojčat nebo o velké tsunami v roce 2004. Pořad si oblíbili latiníci po celém světě a během své historie měl řadu mezinárodních přispěvatelů, především z řad akademiků. Latinské zpravodajství poslouchalo pravidelně 600 až 800 posluchačů týdně. S nástupem internetu a podcastů se ale objevila konkurence, například podcast rádia Bremen Zwei nebo podcast latinského ústavu Western Washington University. Veřejnoprávní rozhlas se tak rozhodl vysílání Nuntii Latini ukončit. BBC ale upozorňuje, že ve stejném týdnu, kdy skončilo finské vysílání, objevil se nový latinský zpravodajský pořad ve Vatikánu. Hebdomada Papae, čili Papežův týden, se ale bude zabývat spíš životem Svatého otce než mezinárodním zpravodajstvím. Odborníci také poukazují, že vatikánská latina je poznamenaná italským přízvukem moderátorů.

  • 13 novinářů v poslední době zemřelo kvůli ekologickým kauzám. Nebezpečnější je už jen psát o válce

    18. červen 2019
    znečištění - skládka

    Třináct novinářů, kteří psali o škodách páchaných na životním prostředí, bylo v posledních deseti letech zavražděno. Mnoho dalších čelí výhrůžkám, násilí, zastrašování nebo obtěžování. Často také musí vést soudní spory, aby si obhájili vlastní práci.

    Výbor pro ochranu novinářů, který s počtem obětí přišel, navíc prošetřuje dalších šestnáct podezřelých úmrtí. Konečné číslo zavražděných ekologických novinářů tak může být až 29. Více jich o život nepřišlo v žádné jiné oblasti žurnalistiky, kromě válečné. Z novinářů píšících o životním prostředí to tak dělá druhou nejohroženější skupinu žurnalistů. „Je těžké najít skupinu novinářů, kteří čelí většímu nebezpečí. Investigativní kauzy o životním prostředí jsou stejně nebezpečné jako zprávy o pašování drog,“ řekl listu The Guardian Bruce Shapiro, ředitel Dart Center for Journalism and Trauma. Studie byla vytvořena pro projekt Green Blood, jehož cílem je pokračovat v práci novinářů z oblasti životního prostředí, kteří byli nuceni opustit své zaměstnání.

    Ekologičtí novináři z různých kontinentů jsou často napadáni v souvislosti s kauzami, které se zabývají podvody při těžbě přírodních zdrojů. Pomoci má novinářům projekt Zakázané příběhy (Forbidden Stories). Sdružuje 15 mediálních organizací včetně listů The Guardian, El País nebo Le Monde. Společně chtějí vrhnout světlo na to, jak nelegální těžba ovlivňuje místní komunity.

    Podívejte se také na Prolomit vlny o Bertě Cáceres: Zemřela, protože chránila půdu a řeky své země.

  • Permafrost v Arktidě taje nečekanou rychlostí. Mizet začal o 70 let dříve, než se předpokládalo

    17. červen 2019
    Permafrost

    Rychlost tání se podle vědců dramaticky zvýšila kvůli „sérii abnormálně teplých let“. Odborníci se domnívali, že permafrost by měl vydržet přinejmenším do roku 2090. Nová studie zveřejněná v časopise Geophysical Research Letters ale zjistila, že rychlost roztávání zamrzlé půdy je nyní vysoko nad historickými hodnotami.

    Nejhorší je situace v zálivu Mould na Ostrově prince Patrika, kde je rychlost tání permafrostu až o 240 procent vyšší, než jsou historické hodnoty, a výška povrchu se v průběhu měření mezi roky 2003 až 2016 snížila o 90 cm. Vědci zaznamenali také velký výskyt termokrasu, specifického typu zemského povrchu, který vzniká právě roztáváním permafrostu a je charakteristický nízkými zaoblenými kopci a malými jezírky. Tání permafrostu je nebezpečné především tím, že při něm dochází k uvolňování oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů, které následně způsobují další nárůst teploty.

    Podívejte se také na Pod permafrostem je obrovské množství rtuti. Kvůli globálnímu oteplování se může uvolnit.

  • Kde najít v Praze zdroje pitné vody? Použít můžete aplikaci

    17. červen 2019
    Pítko - pitná voda - město

    V létě může být někdy složité dodržovat dostatečný pitný režim. Návštěvníkům Prahy to ale od nynějška usnadní server Mapy.cz, který nově nabízí možnost ve městě vyhledat nejbližší pítka a další veřejné zdroje pitné vody. Kromě Prahy tuto možnost nabízí i v řadě dalších měst.

    Pitnou vodu podle navigace tak můžete najít třeba na Klárově, na Újezdě, na náměstí Republiky nebo v Celetné ulici. Stačí do vyhledávání zadat klíčová slova „pítko“ nebo „pitná voda“. Již dříve tvůrci serveru přidali na základě dat z otevřené databáze OpenStreetMap možnost vyhledat například lavičky, poštovní schránky nebo automaty na jízdenky.

    Aplikace Mapy.cz je jednou z nejpoužívanějších mobilních aplikací v Česku. Několikrát také portál získal ocenění Křišťálová lupa v kategorii Nástroje a služby.