Nejúspěšnější falešné zprávy: Radioaktivní mrak nad Evropou, Polsko hrozící odchodem z EU

Nový žebříček těchto falešných zpráv sestavili datoví novináři serveru iROZHLAS.cz. O žebříčku mluvil ve studiu Českého rozhlasu Plus jeden z nich, Michal Zlatkovský.

Co se dá z vašeho žebříčku vyčíst?
Jde o pokračování tématu, kterému jsme se věnovali už loni. Tehdy jsme vzali seznam takzvaných dezinformačních webů ze studie, kterou provedl think-tank Evropské hodnoty a kterou používají i odborníci, kteří se problematice fake news věnují. Z článků na těchto webech jsme našli ty, které mají nejvíce interakcí na sociálních sítích – to znamená, že je lidé nejvíce sdílí a komentují. A stejnou metodu jsme použili i tentokrát, takže máme žebříček nejúspěšnějších falešných zpráv, které vyšly v roce 2017.

Žebříček falešných zpráv datových novinářů najdete na webu iROZHLAS.cz >>

Jaké falešné zprávy se tedy letos čtou nejvíc?
Stejně jako loni jsou to nejčastěji texty o islámu a migraci. Vůbec nejoblíbenější je jen pár dnů stará zpráva o tom, že Polsko hrozí odchodem z Evropské unie, pokud bude nuceno k přijímání uprchlíků. Ta stihla nabrat skoro 30 tisíc interakcí. Je pravda, že Polsko se k uprchlickým kvótám staví negativně, ale o vystoupení z Evropské unie jeho představitelé nikdy nemluvili. Další nepravdivé texty jsou třeba o tajemném radioaktivním mraku, který se valí nad Evropou, nebo o americkém prezidentu Donaldu Trumpovi, který z Bílého domu nechal odstranit islámské náboženské symboly. Na tomto textu je zajímavé, že původně vznikl v protitrumpovském táboře, aby prezidentovi uškodil, v češtině je ale pochvalný.

Jsou ale zprávy ze zmíněných dezinformačních webů vždy nepravdivé?
To vůbec ne. Jejich taktika naopak je, že míchají pravdivé zpravodajství, různé senzačně přifouknuté informace a vyloženě lživé zprávy. Tím si u čtenářů jednak budují důvěryhodnost, jednak tím lákají nové příchozí. Zvláštní taktiku pak má vůbec nejčtenější web označený jako dezinformační, Parlamentní listy. Ty přímo falešné zprávy vydávají jen výjimečně, zato nechávají kontroverzní výroky i nesmysly pronášet respondenty v rozhovorech. K islámu se tam tak dost skandálně vyjadřuje válečný veterán Emil Boček, který ale není v tématu žádným odborníkem a jen má volný prostor pro výroky, které by si web samotný netroufl přímo napsat.

Jak si tyto weby vydělají na svou existenci?
Některé z nich jsou financované z neznámých soukromých zdrojů. Řada z nich si ale vydělává zobrazováním reklamy, bývá to od nízkých desítek tisíc korun měsíčně výš. Zajímavé je, že k tomu používají zavedené reklamní systémy například od společnosti Seznam. Té jsme se ptali, jak se k těmto dezinformačním webům staví, a podle jejich vyjádření se zabývají nejen právními otázkami, ale také tím, jestli lze falešné zprávy odhalit strojově. Můžeme se tedy v tomto ohledu ještě dočkat zajímavého posunu.