Největší chlapáctví je věnovat se dětem a pomáhat své ženě, říká herec Jiří Šimek
Do povědomí se dostal díky filmu Anthropoid. Herec Jiří Šimek dorazil do Bojs, aby se rozpovídal o své divadelní tvorbě. Do té hodně promítá témata maskulinity a otcovství. „Život mi změnil příchod dětí, láska nepřišla hned, ale postupně, o to silnější je.“
„Ahoj, bratranče,“ zdraví s humorem na začátku rozhovoru svého hosta moderátor Kryštof Šimek. Herec Jiří Šimek jeho příbuzný není. Kryštof si ho pozval, protože Jiří ve své autorské divadelní práci často otevírá témata otcovství nebo maskulinity.
V rozhovoru ale vzpomínal na dětství a pubertu. Ve Stoklasné Lhotě, odkud pochází, se totiž docela pilo, a to už v útlém věku. „Já byl vždycky divnej, ještě jak jsem zrzavej, a kdybych tehdy s kamarády nepil, byl bych ještě divnější,“ vysvětluje své zkušenosti s alkoholem z útlého věku.
„Na práci se můžeš vykašlat, na kamarády se můžeš vykašlat, na všechno, ale na děti ne,“ říká otec dvou dětí Jiří Šimek. Otcovství mu změnilo život, má dva syny, Kiliána a Edgara. Zkušenosti ze svého života muže a otce reflektuje taky v souboru Ufftenživot, který před lety založil.
„Nemyslím si, že je mužství o siláckých gestech a síle jako takové. Pro mě je největší chlapáctví třeba to, že rezignuješ na svoje sny a věnuješ se dětem a pomáháš svojí ženě, aby se mohla realizovat ona,“ dodává v rozhovoru, ve kterém zavzpomínal třeba i na natáčení filmu Anthropoid, ve kterém ztvárnil Karla Čurdu.
Jak mu děti změnily život? Čeho se musel ve svém životě kvůli rodině vzdát? Jak se kombinuje život mladého herce a otcovství? Poslechněte si Bojs!
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
