Nejvíc práce je při odstávce, říká budoucí operátorka jaderné elektrárny Temelín Adéla Chalupová

Svou diplomovou práci na Českém vysokém učení technickém v Praze Adéla Chalupová zaměřila na zkoumání vlastností nových typů jaderných paliv, následně úspěšně absolvovala i závěrečné zkoušky a teď ji coby čerstvou jadernou inženýrku čekají dva roky výcviku na pozici operátorky sekundárního okruhu jaderné elektrárny Temelín.

„Zatímco v primárním okruhu se nachází reaktor, v sekundárním okruhu se ohřívá napájecí voda a generuje se z ní pára, která jde potom na turbínu. Všichni operátoři nastupují nejdříve na řízení turbíny v sekundárním okruhu a až po dalších dvou letech zacvičení se případně mohou přesunout na řízení samotného jaderného reaktoru,“ vysvětluje Chalupová rozdíly mezi oběma okruhy.

Už samotné přijetí na výcvik operátora sekundárního provozu je podle ní komplikovaný proces. „Člověk kromě inženýrského titulu musí mít splněné psychotesty, trestní bezúhonnost, státní bezpečnostní prověrku a teprve následně se učí ovládat systémy na simulátoru a řídit elektrárnu.“ Výcvik přitom zahrnuje znalost konkrétní elektrárny, operátor vycvičený v Temelíně tak následně nemůže pracovat v Dukovanech a naopak.

Čtěte také

Jak zabránit dalšímu Černobylu? „Musíme být k reaktorům pokorní,“ říká expert

Paradoxně nejvíce práce má operátor sekundárního provozu, když elektrárna energii nevyrábí. „Nejdramatičtější a nejnáročnější část roku je pravidelná odstávka bloku z důvodu výměny paliva, servisu zařízení a kontroly bezpečnostních systémů,“ vysvětluje jaderná inženýrka. „Operátor musí odjišťovat a zajišťovat všechna potřebná zařízení a má na starost také strojníky, kteří do systému nějakým způsobem zasahují.“

Jaké jsou podle Adély Chalupové plusy a minusy energie vyráběné z jádra? „Hlavní výhoda je koncentrovanost energie. V reaktoru jsou využívány uranové tabletky velikosti centimetrových válečků a jeden odpovídá zhruba energii vzniklé spálením 1600 kg uhlí.“ Emisemi je jaderná energie srovnatelná s obnovitelnými zdroji. „Nový blok ve Velké Británii by měl mít uhlíkovou stopu dokonce až osminásobně menší než průměrná fotovoltaická elektrárna,“ dodává.

Nevýhodou je potom především velká počáteční investice, která se neobejde bez státního zásahu, a také délka a náročnost výstavby a procesu schvalování. „A potom jsou to samozřejmě jaderné odpady, bez kterých by nám bylo vždycky lépe, ale na druhou stranu už v současnosti existují inženýrské postupy, jak je oddělit od životního prostředí a zajistit, aby neublížily ani lidem ani přírodě,“ uzavírá Chalupová.

Jaká je životnost obou českých jaderných elektráren? Kolik procent kapacity jaderného paliva dokážou Dukovany a Temelín spotřebovat? A kde se v příštím roce otevře první hlubinné úložiště pro vyhořelé jaderné palivo? Poslechněte si celý rozhovor s jadernou inženýrkou Adélou Chalupovou!