Některé americké farmaceutické společnosti využívají influencery, aby propagovali jejich léky

Syndrom Alenky v říši divů jednoduše ovlivňuje způsob vnímání světa kolem sebe. Lidé mohou mít pocit, že se lidé nebo předměty kolem nich pohybují zpomaleně, nebo naopak nepřirozeně rychle. Postižený může být i sluch – lidé mohou například slyšet své blízké mluvit podivně pomalu nebo rychle. Někteří taky tvrdí, že vidí předměty nebo části svého vlastního těla, jako kdyby se jim před očima zmenšovaly nebo bobtnaly. To pak vytváří pocit, že oni sami mění svou velikost.

Právě pocit změny vlastní velikosti vedl k pojmenování této poruchy po postavě spisovatele Lewise Carrolla, která se po vypití lektvaru scvrkne a poté, co sní koláč, vyroste. Sám Carroll mohl mít zkušenost se zkresleným vnímáním, které u něj mohly způsobit migrény. Dočasné zrakové poruchy se totiž u lidí, kteří trpí na silné bolesti hlavy, vyskytují často.

I přes protesty místních a ochránců přírody vznikl jeden z nových areálu ministerstva obrany na Losím ostrově, tedy v rozlehlé přírodní rezervaci, která se nachází na severovýchodním okraji Moskvy. Podle portálu The Insider tento krok vyvolává obavy nejen z dopadů na životní prostředí, ale také z ohrožení bezpečí obyvatel. Minimálně v jednom z případů podle něj totiž byla vojenská technika umístěna jen asi 200 metrů od bytových domů.

Ekologické škody podle serveru Ekolist vznikly také při stavebních pracích ve správním obvodu Pečatniki na jihovýchodě Moskvy, naproti areálu Kolomenskoje s kostelem zapsaným na seznam UNESCO. „Tady nemůžete jen tak ani posekat trávu,“ rozčiluje se místní historik Andrej Dvornikov. Pro server The Insider vysvětlil, že území je chráněné hned na několika místech. V této památkově chráněné lokalitě nechaly úřady vykácet asi 100 hektarů lesa. Pro představu tato plocha odpovídá rozloze zhruba dvaadvaceti Václavským náměstím. Podle místních hrozí, že kostel bude kvůli stavebním úpravám ve své bezprostřední blízkosti vojenské techniky ze seznamu světového kulturního dědictví smazán.

„Výsledky této rozsáhlé studie potvrzují dlouhodobé přínosy středomořské stravy, která je bohatá na ovoce, zeleninu, celozrnné potraviny a zdravé tuky,” řekla deníku Independent spoluautorka studie Janice Ranson z University of Exeter. „Účinek takové diety byl zřejmý bez ohledu na genetické riziko osoby, a proto je pravděpodobné, že zdravý životní styl snižuje riziko demence,“ dodala Ranson.

Výzkumníci čerpali data mimo jiné z databáze lékařských záznamů a záznamů o životním stylu od více než půl milionu Britů, které rozdělili do dvou skupin. Jedné nařídili přísnou středomořskou dietu. Z výsledků výzkumu vyplývá, že ti, co tuto dietu dodržovali, měli o 23 % nižší riziko rozvoje tohoto stavu ve srovnání s těmi, kteří jedli jinak.

„Demence ovlivňuje životy milionů jedinců po celém světě a v současné době existují jen omezené možnosti léčby tohoto stavu,“ řekl deníku The Guardian hlavní autor studie doktor Oliver Shannon z Newcastle University. Prevence tak má být podle něj prioritou. Podle Susan Mitchell z britského Alzheimer's Research zatím neexistují žádné úplně ověřené způsoby, jak demenci předejít. „Existuje spousta důkazů, že zdravá a vyvážená strava může pomoci snížit riziko demence. Důkazy pro konkrétní diety ale už nejsou tak jednoznačné.“ říká Mitchell.

„Ghibli Park je místem, kam mohou dospělí i děti vstoupit a užívat si různé atrakce. Je extrémně nepříjemné vidět na sociálních sítích podobné fotografie,“ řekl guvernér Hideaki Ōmura.

Na nyní už smazaných fotografiích byly zobrazeni muži, jak sexuálně osahávají například postavu Marnie z filmu Léto s Marnie nebo Teru, hrdinku snímku Příběhy ze zámoří. Někteří Japonci se také figurínám animovaných postaviček dívali pod sukni.

Snímky na Twitteru vyděsily například fanynku Studia Ghibli Emiko Ogawa z Tokia. „Je to urážka těchto rodinných filmů. Tyto postavy jsou také velmi mladé, vypadají jako nezletilé,“ řekla serveru VICE World News. Například zmíněné Marnie je ve filmu 12 let a věk postavy Teru se odhaduje na 15 až 17.

Ghibli Park na žádost redakce VICE World News uvedl, že nebude komentovat konkrétní chování hostů, ale zajistí, aby si návštěvníci mohli park v klidu užít.

Ódin byl podle severského náboženství bohem války a smrti. Disk je součástí pokladu, který archeologové objevili v roce 2020 ve vesnici Vindelev ve středním Jutsku, píše britský list The Guardian. Asi kilogram zlata, včetně medailonů velikosti talíře a různých šperků, někdo zakopal před 1500 lety, odhadují odborníci.

Na disku stojí nápis „Je to Ódinův muž“ a pravděpodobně odkazuje na postavu na něm zobrazenou, tedy neznámého krále nebo velmože. Podle Národního muzea v Kodani mohl mít přezdívku „Jaga“ nebo „Jagaz“. Rozpoznatelný je také symbol svastiky, který byl pro pohany ze severní Evropy znamením blahobytu a dlouhého života.

„Tento typ objevu je nesmírně vzácný, děje se zhruba jednou za padesát let, a tentokrát se ukázalo, že opravdu přepsal historii,“ řekl serveru Insider lingvista Krister Vasshus, který disk objevil s badatelkou Lisbeth Imer z kodaňského Národního muzea.

„Ano, některá zvířata mají takovou schopnost, já sám s tím mám zkušenost,“ řekl tureckému deníku Hürriyet majitel zverimexu Fatih Özdemir. „Před zemětřesením v provincii Van ptáci třepetali křídly a byli nervózní. Tehdy jsem si ale ještě neuvědomil, že to souvisí s katastrofou,“ dodal.

Po únorovém zemětřesení, které si na jihovýchodě Turecka vyžádalo na 48 tisíc obětí, zaznamenal Özdemir nárůst poptávky po papoušcích. Zájem je takový, že ho nestačí uspokojovat, a ceny rostou. „Navíc andulky jsou nenáročné na chov,“ vysvětluje prodavač.

Myšlenka, že zvířata dokážou vycítit silné zemětřesení dříve než lidé, existuje již od starověku, píše deník Hürriyet. Vědci se ale v názoru na to neshodnou.

Gymnázium spolupracuje s ostravskou iniciativou Městské holubníky. „Už pár let nás trápí velké množství volně žijících holubů, kteří poškozují fasády a střechu školy. Jen během této zimy jsme jich napočítali kolem 150. Dlouho jsme uvažovali, jakým způsobem tento problém řešit a vyzkoušeli jsme už řadu možností. Žádná z použitých variant však nebyla účinná,“ uvedl pro web Ekolist ředitel gymnázia Pavel Mrva.

Součástí holubníku budou kamery, váhy, počítadla vletů a odletů, všechno bude monitorováno a výsledky zkoumání žáci použijí ve školní odborné činnosti. „Chceme minimalizovat lidský zásah, provoz bude co nejvíce řízen počítačově. Vzniknou tak programy na monitorování letů, automatická krmítka, napáječky. Celá holubí populace bude pod veterinárním dozorem,“ doplnil Mrva. Vybudování holubníku přijde zhruba na 100 000 korun, které škola zaplatí ze svých zdrojů.

Části soch jsou staré více než 2 500 let a zobrazují hlavy koně, muže a chlapce. Dokument o jejich vrácení ve Vatikánu podepsal generální sekretář Governatorátu městského státu Vatikán, kardinál Fernando Vérgez, a zástupce nejvyššího představitele řecké církve, aténského arcibiskupa Ieronyma. U ceremonie byla řecká ministryně kultury Lina Mendoniová. Do Athén budou fragmenty převezeny 24. března, k této příležitosti je také naplánován zvláštní ceremoniál.

Sochy, které byly v minulosti odstraněny z Parthenonu – bývalého bohatě zdobeného chrámu na athénské Akropoli – jsou aktuálně vystaveny v muzeích v Londýně, Paříži nebo Vídni. Podle webu CNN se Řecko se dlouhodobě snaží získat hlavně Elginovy mramory, které má ve svých sbírkách Britské muzeum.

Mramory vyvezl z Atén na začátku 19. století tehdejší britský velvyslanec v Cařihradu (dnešní Istanbul) Thomas Bruce, hrabě z Elginu. Tvrdil, že k tomu dostal povolení úřadů Osmanské říše, pod níž tehdy řecká metropole spadala. Podle Řecka ale k tomu neexistují dokumenty. Předseda Britského muzea George Osborne na začátku letošního roku naznačil, že mramory by mohly být sdíleny a vystaveny jak v Řecku, tak ve Spojeném království.

Odbornou porotu nejvíce zaujal návrh českého pavilonu od architektonického studia Apropos Architects ve spolupráci s Terezou Šváchovou a Lunchmeat studio. Studio s mezinárodním přesahem a zkušenostmi má vedle Česka zastoupení i ve švýcarském Curychu a nizozemském Haagu.

V rámci evropských měst studio realizovalo řadu projektů od bytových domů až po velké urbanistické celky. „Tématem našeho pavilonu je ‚sochání vitality‘. Fasáda je navržena z tabulového spékaného skla, přičemž využití skla bylo pro nás jasnou volbou už od začátku. Řemeslné zpracování skla na českém území má nesmírnou tradici a jeho využití nám logicky zapadlo jak do tématu světové výstavy EXPO, tak do námi zvoleného tématu vitality. Jako společnost se budeme dožívat vyššího věku v plné síle. K posílení vnitřní vitality si potřebujeme uvědomovat i společenské a kulturní hodnoty, neustále si je připomínat a posilovat. Proto pavilon ze dřeva a skla, řemeslně a kreativně pojatý, naplněný českým umem a kreativitou. Ve tvaru dynamické spirály jako té nejideálnější cesty,“ představila pro web asb-portal vítězný návrh architektka Nikoleta Slováková ze studia Apropos Architects.

Na druhém místě se umístil ateliér A69 – architekti a třetí příčku obsadilo liberecké studio Mjölk. Speciální cenu získal ateliér Plus One Architects za pojetí pavilonu ve tvaru houby.

Oceněné projekty získaly za účast a umístění v soutěži finanční odměnu. Koncepce a téma pro českou reprezentaci nese název Talent a kreativita pro život. Česko se bude v Ósace prezentovat nejen svým sklem a vážnou hudbou, ale zejména českými inovacemi, nanotechnologiemi, perspektivními startupy a talenty z regionů.

Vláda již schválila rozpočet ve výši 290,2 milionu korun, finančně přispějí také soukromé firmy, organizace a instituce, a to v plánovaném rozmezí 170 až 220 milionů korun. Rozpočet české účasti na EXPO 2025 tak počítá s částkou přibližně 500 milionů korun.