Nemoc COVID-19 může vážně ohrozit i gorily, orangutany nebo šimpanze, upozorňují vědci

Samice šimpanze s mládětem

Nový typ koronaviru představuje hrozbu nejen pro lidi, ale také pro lidoopy. Upozorňuje na to Konsorcium pro zdraví lidoopů s tím, že zatím není jisté, zda by nemocnost a úmrtnost v souvislosti s nemocí COVID-19 byla u orangutanů, šimpanzů nebo goril podobná jako u lidí. Už dříve ale studie potvrdily, že se patogeny včetně virů mohou z člověka na lidoopa přenést.

Jak píše Guardian, vědci například v roce 2016 prokázali, že se jeden typ lidského koronaviru přenesl na šimpanze v Národním parku Taï v Pobřeží slonoviny. Ti podle studie kašlali a kýchali. Dvacítka vědců ze zmíněného konsorcia teď upozorňuje, že přenos i méně nebezpečných lidských patogenů může mít u opic mírné, až vážné následky.

Vědci vzhledem k tomu, že jsou populace lidoopů obecně ohrožené, doporučují přerušit například navštěvování lidoopů v jejich přirozeném prostředí i v zajetí. Třeba národní park v Kongu, kde žijí gorily, se už pro turisty i badatele uzavřel. Guardian ale dodává i druhou stranu takového rozhodnutí – s úbytkem turistů se totiž zároveň zvyšuje riziko pytláctví. Pro návštěvníky je teď nepřístupná i záchranná stanice Sepilok Rehabilitation Centre na Borneu, kde žijí orangutani. „Tahle nemoc by mohla být pro už tak kriticky ohrožené orangutany fatální. Je to risk, který si nemůžeme dovolit,“ říká Susan Sheward z organizace Orangutan Appeal UK.

Spustit audio
  • Pandemie koronaviru by mohla vyhladit brazilské domorodce. Někteří se chtějí ukrýt v pralese

    6. duben 2020
    Brazilští indiáni

    Koronavirus může zabít téměř všechny původní obyvatele Brazílie. Varují před tím lékařští experti. Respirační onemocnění byla už před pandemií hlavním důvodem úmrtí v domorodých komunitách. V minulosti je zasáhly například spalničky.

    K první dubnové neděli Brazílie zaznamenala více než 11 tisíc potvrzených případů nemoci COVID-19 a 486 úmrtí. Jak píše server veřejnoprávní BBC, infekce se nejprve rozvinula v průmyslovém státě São Paulo (Brazílie je federace), poté se však rozšířila i do zbytku země. A území původních obyvatel v povodí řeky Amazonky, které je rozlehlé jako Španělsko a Francie dohromady, není výjimkou. První nakažené původní obyvatele zaznamenali ve státě Amazonas.

    „Existuje ohromné riziko, že se virus rozšíří napříč domorodými komunitami a vyhladí je,“ tvrdí Sofia Mendonça, výzkumnice z Federální univerzity v São Paulu. Podle ní by koronavirus mohl mít stejný dopad jako předchozí velké epidemie. Například v šedesátých letech epidemie spalniček v komunitě Yanomami u hranic s Venezuelou zabila devět procent ze všech nakažených.

    Podle webu francouzského veřejnoprávního rádia a televize France 24 se nákaza rychle šíří i kvůli tomu, že původní obyvatelé žijí v osadách ve velkých staveních. Z toho důvodu může celou komunitu ohrozit i jediný nemocný člověk. „Všichni se nakazí a přijdeme o staré lidi, jejich moudrost a společenské zvyky,“ dodává Mendonça. Některá společenství se proto chtějí na obranu před pandemií rozdělit do menších skupin a schovat se hluboko v pralese. Tak se jim podařilo přežít i v minulosti.

  • Nejužší nominaci mezinárodní Man Bookerovy ceny vede kniha transgender autora Marieke Lucas Rijneveld

    3. duben 2020
    Marieke Lucas Rijneveld

    Letošní šestici nejlepších knih, ze kterých vzejde vítěz mezinárodní Man Bookerovy ceny, vede román The Discomfort of Evening od Marieke Lucas Rijneveld. Transgender autor je ve svých osmadvaceti druhým nejmladším v historii udělování ceny, a může vyhrát honorář 50 tisíc liber.

    Porota vybrala finálních šest děl po šestihodinové videokonferenci z celkem 124 knih přeložených do angličtiny. Letošní finalisté napsali své knihy původně ve španělštině, němčině, nizozemštině, perštině a v japonštině. Na jejich díla podrobněji upozorňuje britský deník The Guardian.

    Vycházející hvězda nizozemské literatury Rijneveld, která se identifikuje jako muž, napsala román o dívce, jejíž bratr zemře při bruslení. Čerpala ze svých vlastních zkušeností – když jí byly tři roky, jejího dvanáctiletého bratra srazil autobus. Za pozornost stojí i další titul z užší nominace – knihu The Enlightenment of the Greengage Tree íránské spisovatelky Shokoofeh Azar překládala z fársí žena, která zůstává z bezpečnostních důvodů anonymní. Vypráví ji duch 13leté dívky, která uprchla z domu po islámské revoluci v Íránu v roce 1979.

    Přehled všech nominovaných i recenze jejich knih přináší Guardian tady. Vítěz Mezinárodní Man Bookerovy ceny, do jejíž nominace se v roce 2009 dostal i Arnošt Lustig, bude vyhlášen 19. května.

  • V Německu prudce stoupá poptávka po kondomech, v Británii trhá rekordy vibrátor Šeptající králíček

    3. duben 2020
    kondom, prezervativ, banán

    Epidemie koronaviru zpomaluje celosvětovou ekonomiku a přivádí spoustu firem do stavu existenční nouze. Neplatí to ale pro výrobce kondomů, sexuálních pomůcek a převleků, píše z Berlína zpravodaj deníku The Financial Times.

    Například Ritex, největší německý domácí výrobce kondomů a lubrikačních gelů, zaznamenal podle deníku za březen skoro dvojnásobné tržby. Společnost uvedla, že se její prodej kondomů meziročně zdvojnásobil na 12,7 milionu. Výrobci si to vysvětlují tím, že se v zemi zastavil společenský život a nedá se jít nakupovat, na fotbal ani do baru. Německý specialista na sexuální zdraví Axel-Jürg Potempa k tomu říká, že okolo Vánoc čeká zemi kvůli karanténě baby boom.

    Stejný trend pozorují i Britové. Síť spodního prádla Ann Summers uvedla, že prodej sexuálních pomůcek minulý týden vzrostl o 27 procent. Nejprodávanějším produktem byl „Šeptající králíček“, velmi tichý vibrátor. „Zákazníkům teď na tom, jak je pomůcka hlasitá, dost záleží. Zřejmě je to tím, že jsou všichni členové domácnosti neustále doma,“ uvádí společnost.

    Berlínská firma Dildo King od začátku karantény zaznamenala dokonce 87procentní nárůst prodeje sexuálních hraček, v Bavorsku vzrostla poptávka po sexuálních pomůckách dokonce o 300 procent a třicetkrát líp se tu teď také prodávají nemravné kostýmy zdravotních sestřiček.

  • Život v oceánech můžeme ještě pořád úplně zachránit, říká nová studie

    3. duben 2020
    velryba

    Lidstvo má pořád ještě šanci zachránit život v mořích a oceánech. Pokud začne hned, vyčerpaná flóra i fauna se do roku 2050 úplně uzdraví.

    Do studie, kterou publikoval prestižní vědecký časopis Nature, se zapojili přední světoví vědci z 16 univerzit v deseti zemích. Jako podklady využili úspěšné záchranářské projekty z celého světa a jejich data, která přináší celkem přesnou představu o schopnostech oceánů se obnovovat a uzdravovat. Na jejich základě biologové a další vědci sestavili seznam zásadních kroků, které je třeba udělat. Mezi úspěšné záchranné projekty, které se ve studii objevily, patří třeba nedávný nárůst počtu velryb v jihozápadním Atlantiku, který se objevil po zákazu komerčního rybolovu. Přitom ještě před pár lety balancoval tenhle druh na hranici vyhubení.

    Hlavní zjištění mezinárodní studie přináší velkou naději: vědci zjistili, že mořský život, na který má lidská existence často ničivé dopady, je pozoruhodně odolný. Zatímco v průběhu 20. století došlo k výrazným ztrátám v mořské biologické rozmanitosti, dokázala se flóra a fauna odrazit ode dna a během několika desetiletí je na svých původních hodnotách a kvalitě, stačilo jen trochu pomoct.

    Spoluautor studie profesor Callum Roberts z katedry životního prostředí a geografie na University of York upřesňuje: „Úspěch mnoha projektů na ochranu moří v posledních letech ukazuje, že život v našich oceánech můžeme skutečně změnit k lepšímu, pokud se včas poučíme. Zatím ale pořád neděláme dost.“ Vědecká zpráva, která obsahuje soubor konkrétních opatření, připomíná, že na záchraně oceánů budou muset státy a jednotlivé organizace spolupracovat a hodně do ní investovat. Studie ale zároveň odhaduje, že ekologické, hospodářské i sociální přínosy z obnovy mořského života budou obrovské.

  • Psí kurýr Sundance nosí jídlo a poštu staré paní, která se teď kvůli nemoci nemůže stýkat s lidmi

    3. duben 2020
    Zlatý retrívr

    Pes – nejlepší soused člověka je aktuální pořekadlo pro koronavirové časy. Aspoň pro seniorku Renee Hellman z amerického Colorada. 71letá dáma žije už tři týdny v izolaci a nevychází – bojí se nákazy nemocí COVID-19, která by se jí kvůli její chronické obstrukční nemoci mohla stát osudnou.

    Sousedka Karen Eveleth přišla na způsob, jak staré paní pomoct se zásobováním a přitom ji neohrozit blízkostí dalšího člověka, a naučila svého psa několik nových povelů. Webovky, které se věnují publikaci dobrých zpráv z celého světa, Good News Network píšou, že k paní Hellman teď dochází denně zlatý retrívr Sundance a ta jeho návštěvy radostně očekává. Kromě toho, že ji rozveselí a zklidní svojí přítomností, s sebou přináší obědy a poštu, kterou si umí sám podat z poštovní schránky. „Dávám Sunnymu jídlo a on se vrací s prázdnými miskami,“ vysvětluje jeho majitelka Eveleth zpravodajskému deníku CNN. „Hodně pomáhá i doma, podává věci, které mi upadnou, protože ví, že mě bolí záda,“ dodává. Paní Hellman oslovuje Sundance jednoduše „hero“.

  • Polární záře, pozorování ptactva nebo Yosemitský park. Online zážitky a cestování v době karantény

    2. duben 2020
    polární záře

    Cestování je v době pandemie koronaviru zapovězeno, přesto ale existují způsoby, jak se do světa podívat i z pohodlí domova. Některé světové národní parky nebo přírodní rezervace totiž streamují webkamerami 24 hodin denně.

    Britský Independent sepsal 10 tipů, kam se vydat na virtuální prohlídku. V reálném čase se lidé můžou skrz obrazovky podívat třeba do Yosemitského národního parku. Webkamery umožnují pohled na tamní vodopády, výhled na Half Dome z Yosemite Valley nebo třeba autentický pohled z High Sierra. Na tomto webu je zase možné sledovat skrz kamery polární záři. Streamingové zařízení je v kanadském městě Churchill v provincii Manitoba. K vidění polární záře je i v případě online kamer nutná trocha štěstí, streamované místo je ale světově považováno za jedno z nejlepších k pozorování aurory borealis.

    Online se dá sledovat i zvířecí svět, třeba vzácní ptáci ve volné přírodě americké Iowy. A třeba Australian Reptile Park v Novém Jižním Walesu v období koronavirové karantény nabízí virtuální prohlídky, při kterých můžou být lidé v přítomném čase u krmení koal, krokodýlů nebo psů dingo.

  • Islandský prezident vydal v období krize „dekrety“ pro svou rodinu. Týkají se návštěv staré maminky

    2. duben 2020
    Islandský prezident Guðni Thorlacius Jóhannesson

    Nejohroženější skupinou při případné nákaze novým typem koronaviru jsou lidé v důchodovém věku. Světem rezonují opatření, která doporučují omezit návštěvy svých starších blízkých, například v domovech seniorů jsou návštěvy často (i v Česku) přímo zakázané. Na tuto situaci reagoval i islandský prezident Guðni Thorlacius Jóhannesson.

    Ten pro svou rodinu vydal „dekrety“ o tom, jak v období koronavirové krize navštěvovat jeho osmdesátiletou matku, která žije sama. V e-mailu své rodině v šesti bodech poradil, jak se nyní při návštěvách chovat. Apeloval na pečlivou hygienu rukou nebo dodržování bezpečné vzdálenosti: „Máma/babička/teta sedí na židli, všichni ostatní na gauči nebo na židli, ve vzdálenosti alespoň metr.“ Tato pravidla poslal islandský prezident své rodině v raném stadiu pandemie. Po dalším negativním vývoji poslal ale „dekret“ nový, ve kterém návštěvy své maminky kvůli bezpečnosti zakázal. Jídlo a další potřebné věci bude teď pro osmdesátiletou dámu zařizovat jen jeden člen rodiny. „Prezidentská vyhláška číslo dvě je v platnosti,“ napsal závěrem.

    Island má přes 360 tisíc obyvatel, v současnosti je tam zhruba 980 potvrzených případů nákazy koronavirem. Víc než 230 lidí se vyléčilo, 2 lidé tam v souvislosti s nákazou zemřeli. Islandský prezident je známý pro svůj aktivní přístup. V roce 2018 třeba vyhověl přání sedmileté islandské holčičky a přišel s celou rodinou na její narozeninovou oslavu. Kolem svého prezidentského sídla si pak rád užívá plogging – tedy jogging, u kterého sbírá odpadky.

    Přečtěte si také Islandský prezident běhá kolem svého sídla a sbírá odpadky. Zbláznil se? Ne, provozuje plogging! nebo Sedmiletá holčička z Islandu pozvala na narozeniny prezidenta. Přišel s celou rodinou.

  • NIC 2020: festival, který neexistuje. Lidé můžou v průběhu dubna podpořit kulturní tvůrce

    2. duben 2020
    Divadlo Archa v Praze

    Koronavirová krize se kromě jiných sfér dotýká i té kulturní a je jasné, že bude mít vážné ekonomické dopady. Od března jsou kvůli nouzovému stavu zavřená divadla, nekonají se koncerty, nesmí se do galerií. Příjmy z online aktivit ale nedokážou nahradit ty běžné, na vstupném za jednotlivé měsíce často přímo závisí přežití kulturních institucí. Umělce a kulturní tvůrce chce teď podpořit festival NIC 2020, který neexistuje.

    Koncept vytvořila plaforma GoOut společně s pražskou radní pro kulturu, producentkou Hanou Třeštíkovou. NIC 2020 je příležitostí pro instituce, které teď nemůžou nabízet reálný program. Lidé je ale mají možnost podpořit tím, že si koupí vstupenky na nic. A to po celý duben. Funguje to stejně jako jindy, když chce člověk vyrazit za kulturou. V programu vyberete akci, kterou byste rádi „navštívili“. V rezervačním systému GoOut si pak lze koupit vstupenku, kapacita virtuálních sálů je neomezená.

    Jak vysvětlil koordinátor projektu Lukáš Jandač z GoOut, v průběhu dubna budou do nabídky NIC 2020 přibývat další instituce z celé země. Některé osloví iniciátoři akce přímo, další se můžou přihlásit samy. Předprodej potrvá do 1. května, poté budou finance jednotlivým zapojeným divadlům či galeriím rozděleny. Zatím jsou v programu třeba různá pražská divadla, MeetFactory nebo brněnská Fléda.

  • Nové verze obrazů Muncha nebo Dalího. Lidé v karanténě přetvořili umělecká díla s tím, co našli doma

    2. duben 2020
    Remake Americké gotiky od Granta Wooda

    Kreativní výzvu pro dlouhé dny v karanténě připravilo americké muzeum výtvarných umění J. Paula Gettyho. Na svém Twitteru vyzvali, aby si lidé zvolili svůj oblíbený obraz, našli doma tři věci, které se budou hodit jako rekvizity, a přetvořili vybrané umělecké dílo dle vlastní fantazie.

     

    V obývacích pokojích tak vznikly vtipné a nápadité interpretace světově známých autorů. Fanoušci umění sdíleli třeba ikonickou Persistenci paměti Salvadora Dalího, místo tekutých hodin hrály hlavní roli plátky šunkového salámu. Svých nových verzí se v době koronavirové karantény dočkala i třeba Americká gotika od Granta Wooda, Mlékařka Jana Vermeera nebo Výkřik Edvarda Muncha. Na výběr toho nejlepšího se můžete podívat tady.