Německo bojuje s hatespeech na sociálních sítích. Po Facebooku nebo Twitteru vyžaduje rychlou reakci, jinak jim hrozí pokuta. Nový zákon, který je účinný od loňského roku, má zlepšit prosazování práva na sociálních sítích. „Nikdo lidi nenutí k tomu, aby se vyjadřovali nenávistně. A to platí, když jsou na internetu, stejně jako u stolu v hospodě,“ říká náměstek spolkového ministra spravedlnosti Christian Lange.
Zjednodušeně řečeno má nový zákon usnadnit a urychlit odstraňování protiprávního obsahu ze sociálních sítí. Facebook nebo Twitter musí uživatelům nabídnout jednoduchý postup, jak takové příspěvky nahlásit, a pak je dostatečně rychle smazat. Podle Langeho ukázalo Německo technologickým gigantům hranici. Následovat by ho měly i další státy. Proto promluvil i na debatě v Praze.
Je vůbec možné zabránit výhrůžkám a urážkám na internetu?
Nikdo lidi nenutí k tomu, aby se vyjadřovali nenávistně. A to platí, když jsou na internetu, stejně jako u stolu v hospodě.
V Německu platí od loňského roku nový zákon, který má zlepšit prosazování práva na sociálních sítích. Co přináší?
Nejedná se o nic nového, ale o určitou druhou cestu. Zákon umožňuje uživatelům, kteří používají Facebook nebo Twitter, bránit se. Mohou se ozvat, když zpozorují například trestný čin. Mají možnost nahlásit, když někdo sdílí třeba rasistické poznámky. Provideři pak musí obsah smazat.
Jak opatření konkrétně vypadá?
Za prvé je nutné připomenout, že každý uživatel, který využívá sociální sítě, přijímá jejich obchodní podmínky. Jinou věcí je to, že je v podstatě nikdo nečte, jen je odsouhlasí, protože se chce přihlásit.
V obchodních podmínkách je ale přesně popsáno, jaké příspěvky se mažou. Někdy se toho opravdu využívá. Jde o takzvaný „notice“ and „take down“ proces. Občan sám se do něho musí aktivně zapojit. Musí něco udělat. Takže to není stát, který ovlivňuje sociální sítě. Je to ten občan, který si stěžuje, že na nich je něco, co se mu nelíbí. Je to stejné, jako když sedí u stolu v hospodě.
Bílé kápě, pochodeň a hořící kříž – to jsou symboly Ku Klux Klanu. Jeho filozofií je bílá nadřazenost, nenávist a násilí. Politolog a odborník na extrémismus Jan Charvát v Hergot!u vysvětluje pozadí vzniku a činnosti amerického KKK.
My totiž nechceme, aby v Německu existovaly oblasti, kde by neplatila žádná pravidla. Nerozlišujeme mezi online a offline světem. Když se jedná o trestný čin, tak to platí pro oba světy.
Jaké zkušenosti zatím máte? Mluví se o riziku tzv. overblockingu, tedy situaci, kdy se budou pro jistotu mazat i příspěvky, které jsou nezávadné.
V Německu se o tom samozřejmě vedla debata. Panovaly obavy, že by k overblockingu mohlo docházet. Nakonec ale bylo za poslední půlrok vymazáno 600 příspěvků. Když se na to podíváme celkově, tak na Twitteru bylo dvacet tisíc nahlášených příspěvků, na YouTube také dvacet tisíc a na Facebooku jen dva tisíce. Smazáno bylo 600.
Je také důležité říct, že jsme zavedli finanční tresty. U malých providerů, kteří mají méně než dva tisíce uživatelů, platí ale jiná pravidla. Médií se netýkají vůbec.
Jaké příspěvky už musel Facebook nebo Twitter smazat? A jak se na to tváří? Poslechněte si celý rozhovor.
Jan Rosák, moderátor
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
