Není jednoznačné, zda tornádo zavinila klimatická změna. Obecně k nim ale přispívá, říká meteorolog
Jižní Moravou se prohnalo patrně nejničivější tornádo v historii moderního Česka a Československa. Při tragické události zemřeli 3 lidé, desítky lidí jsou zraněny. Jak ale obecně tornáda vznikají? A jakou roli v tom hraje klimatická změna? „Říci u konkrétního případu, jestli hrála roli změna klimatu, je obtížné. Z jednoduché fyzikální úvahy se ale dá předpokládat, že při vyšší teplotě je šance na vznik silných bouřek pravděpodobnější,“ říká meteorolog Michal Žák.
„Na základě těch informací, které jsem zatím mohl získat, není v případě posledního tornáda nějaká dramatická odlišnost. Oproti tomu, na co jsme během posledních dekád zvyklí, se ale určitě liší svou intenzitou,“ popisuje tornádo, které se prohnalo jižní Moravou, Michal Žák, meteorolog, vysokoškolský pedagog a moderátor Předpovědi počasí v České televizi.
Faktor, který přispívá ke vzniku tornád, je teplý a vlhký vzduch a zároveň podstatně chladnější vzduch ve výšce. Tornádům se daří zejména v rovinatých oblastech. „Podmínky pro tornáda se tam lépe utvářejí než v nějakých kopcovitých oblastech, kde je proudění různým způsobem modifikováno.“ To je podle Žáka například oblast velkých plání v USA, kde se navíc potkává vlhký a teplý vzduch z Mexického zálivu. Četný výskyt tornád v USA je podle některých meteorologů způsoben také klimatickou změnou.
Je tornádo na jižní Moravě také částečným produktem klimatické změny? Podle meteorologa je složité říci, jestli u konkrétního jevu, který se vyskytuje navíc tak vzácně jako tornáda v České republice, je na vině změna klimatu. „Je to těžko prokazatelné u jednoho konkrétního případu. Souvisí to s tím, že jde o výjimečnou událost.“ Pří vyšší teplotě a vyšší vlhkosti se ale dá podle Michala Žáka předpokládat, že šance na vznik vyšších bouřek, a tím i tornád, je obecně vyšší.
Pusťte si rozhovor a zjistíte, v jaké krajině se tornádům daří, proč za ně částečně může i klimatická změna.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.