Není komu věřit, tvrdí s úsměvem na nové desce punkáči Martha

5. srpen 2016
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 03680749.jpeg

Anglická čtveřice vystupující pod jménem Martha dokazuje, že moderní pop punk se nemusí redukovat pouze na unylé písničky o lásce a pochybách, co dělat po střední nebo vysoké škole. Ovšem ani tak se jejich nová a chytlavá deska s poněkud patetickým názvem Blisters In The Pit Of My Heart neobešla bez škobrtnutí a klišé poplatných žánru.

„Jsme pankáči, anarchisti, straight edge, vegani a zajímáme se o politiku, jenom hrajeme pop!“ prohlašují o sobě členové kapely z britského městečka s příznačným názvem Pity Me v hrabství Durham. Místo fňukání se Martha přiklání k anarchistickým postojům. A právě kapely s jasným poselstvím, „přístupnějším“ zvukem a snahou udržet témata jako feminismus nebo etický přístup ke zvířatům i lidem jsou v současnosti pro scénu potřebné jako sůl. Zvlášť, když průměrný konzument (pop)punkových kapel nepříkládá například vegetariánství moc velký význam a ohrnuje nos nad vegeobčerstvením na festivalech. A jeho revolta se redukuje na chlastací extempore cestou z hospody v podobě vysprejovaných áček v kroužku.

V pořadí druhá deska Martha, která začala fungovat v roce 2012, vyšla na americkém labelu Dirtnap, který pod sebou sdružuje důležité současné punkové kapely. Martha se svou náladou i zvukem řadí spíše k lehčeji znějícím skupinám, jako jsou Big Eyes nebo Mean Jeans. Společným jmenovatelem jsou zde jednoduché punkové riffy, čtyřhlasé chytlavé refrény a servírování nejkritičtějších textů s lehkostí. „Zevloval jsem u chladících boxů, když jsem tě poprvé spatřil,“ zpívají v skladbě Precarious (Supermarket Song), jak si (nejen) po vysoké škole lámete hlavu, co se životem. Někde mezi doplňováním zboží a frontou na kasu se odehrává ironický milostný příběh, který připomíná křížence hymny Queen of Hearts od hardcore-punkových Fucked Up o lásce nalezené uprostřed proletářské demonstrace a nejklasičtějšího hitu Lost in The Supermarket anglických The Clash. To vše ve verzi pro ztracence 21. století, kteří slyší na devadesátkovou nostalgii.

Aby nedošlo k mýlce, i Blisters In The Pit Of My Heart je album plné lovesongů, jejich tématika se však od té středního proudu pop punku liší. Připomínají spíš své velké vzory RVIVR z americké Olympie, kteří vystoupili i na letošním ročníku Fluff Festu. V tvorbě Martha se setkáváme s problémy závislosti na vztazích, transgenderu, tlaku společnosti i čistého a nenapudrovaného divňáctví. Současná krajina však není jedinou inspirací, v Goldman’s Detective Agency se vrací k příběhu anarchistky Emmy Goldman, zde v roli soukromého očka, která vyřeší jakýkoliv případ. Jediným úskalím tak zůstává místy až příliš šablonovité následování typických punkových postupů i v rámci jednotlivých písní. Pocit, že tohle už jste někde dávno slyšeli, jde ruku v ruce s až nápadným splýváním jednotlivých skladeb.

03680750.jpeg

Martha, pojmenovaná po poslední poštovní holubici, která zemřela v roce 1914, na nové desce svými závažnými sděleními v optimistickém punkrockovém hávu připomíná příslovečný hořký lék dávkovaný na lžičce cukru. A tak během ztřeštěného pogování v kotli zákonitě přeběhne mráz po zádech. Rozvernost a přiznaná praštěnost spolu se sarkasmem se však stejně jako medicína časem přejí a bohužel i album Blisters In The Pit Of My Heart, jemuž chybí jasný a snadno uchopitelný hit, dříve či později zevšední.

Hodnocení: 70%
Martha – Blisters In The Pit Of My Heart (Dirtnap, 2016)

Spustit audio