Neplýtvat. Tohle by koronavirus mohl lidstvo naučit, myslí si architektka Eva Jiřičná

„Absolutně nevíme,“ říká Jiřičná a popisuje, jak Spojené království řeší covid a k tomu ještě brexit. Mnoho staveb se zastavilo, váznou dodávky materiálů, dodavatelé nefungují, lidé pracují na dálku a to zpomaluje rozhodování. Nicméně architektka se na to dívá prizmatem své životní zkušenosti: „Po krizi se většinou nastolí situace lepší, než byla před krizí. Myslím, že se svět vzpamatuje a čeká ho lepší období.“ Jeden z přínosů by snad mohl být, že omezíme plýtvání – i ve stavebnictví. „Možná nám to pomůže zachránit planetu,“ říká.

Řeč však nebyla jen o životě a minulosti. Eva Jiřičná má v Praze ateliér AI DESIGN, který vede s kolegou Petrem Vágnerem, a jejich projekty mohou změnit v příštích letech hned několik lokalit.

Eva Jiřičná

Narodila se na začátku druhé světové války, vystudovala, emigrovala, vybudovala úspěšnou praxi v Londýně. Prožila barvitý život, během nějž se, jak sama tvrdí, naučila riskovat a docela dobře žít s nejistotou. „Člověk se musí naučit být šťastný každý den nebo každou hodinu,“ říká. Je dobré být připravený na všechno. A to platí pro architekturu i covid-19.

První z nich je Žižkov. Společnost Central Group plánuje zbourat bývalou Ústřední telekomunikační budovu (později Telecom, O2 a nakonec Cetin) a místo ní má vzniknout bytový komplex. Jeho součástí mají být i tři věže, z nichž nejvyšší má mít třiatřicet pater. Proti jsou zatím téměř všichni – Praha a její Institut plánování a rozvoje, městská část Praha 3 i řada architektů. Hlavní námitka je proti výšce budov.

Jiřičná v rozhovoru hájí záměr stavět do výšky: „Nemám nic proti vysokým budovám, pokud se tím ušetří veřejný prostor.“ Mluvili jsme ovšem i o dalších námitkách, třeba o tom, jestli tu náhodou nevznikne ghetto drahých investičních bytů. Projekt se zatím prověřuje z hlediska dopravy – a co bude dál, se uvidí.

Dalším dlouho připravovaným projektem je nástavba hematologicko-onkologického centra na střeše Fakultní nemocnice Plzeň. Jen jeho povolování trvalo deset let. V rozhovoru přijde i na to, proč u nás všechno tak dlouho trvá, proč jsou zdravotnické stavby tak často špatné nebo průměrné a jaká je situace v Anglii.

Poslechněte si celý rozhovor s architektkou Evou Jiřičnou o tom, jaká je karanténa v Londýně, co plánuje do budoucna a jak se v životě vypořádává s pocity nejistoty.