Neplýtvat. Tohle by koronavirus mohl lidstvo naučit, myslí si architektka Eva Jiřičná
Už měsíc platí omezení kvůli koronaviru. Zpomalilo také navrhování, povolování a stavění, zkrátka celá architektura. A nikdo neví, co bude dál – minimálně v Česku. Jak to vypadá na globálním staveništi? S touto otázkou jsme zavolali do Londýna architektce Evě Jiřičné.
„Absolutně nevíme,“ říká Jiřičná a popisuje, jak Spojené království řeší covid a k tomu ještě brexit. Mnoho staveb se zastavilo, váznou dodávky materiálů, dodavatelé nefungují, lidé pracují na dálku a to zpomaluje rozhodování. Nicméně architektka se na to dívá prizmatem své životní zkušenosti: „Po krizi se většinou nastolí situace lepší, než byla před krizí. Myslím, že se svět vzpamatuje a čeká ho lepší období.“ Jeden z přínosů by snad mohl být, že omezíme plýtvání – i ve stavebnictví. „Možná nám to pomůže zachránit planetu,“ říká.
Řeč však nebyla jen o životě a minulosti. Eva Jiřičná má v Praze ateliér AI DESIGN, který vede s kolegou Petrem Vágnerem, a jejich projekty mohou změnit v příštích letech hned několik lokalit.
Eva Jiřičná
Narodila se na začátku druhé světové války, vystudovala, emigrovala, vybudovala úspěšnou praxi v Londýně. Prožila barvitý život, během nějž se, jak sama tvrdí, naučila riskovat a docela dobře žít s nejistotou. „Člověk se musí naučit být šťastný každý den nebo každou hodinu,“ říká. Je dobré být připravený na všechno. A to platí pro architekturu i covid-19.
První z nich je Žižkov. Společnost Central Group plánuje zbourat bývalou Ústřední telekomunikační budovu (později Telecom, O2 a nakonec Cetin) a místo ní má vzniknout bytový komplex. Jeho součástí mají být i tři věže, z nichž nejvyšší má mít třiatřicet pater. Proti jsou zatím téměř všichni – Praha a její Institut plánování a rozvoje, městská část Praha 3 i řada architektů. Hlavní námitka je proti výšce budov.
Jiřičná v rozhovoru hájí záměr stavět do výšky: „Nemám nic proti vysokým budovám, pokud se tím ušetří veřejný prostor.“ Mluvili jsme ovšem i o dalších námitkách, třeba o tom, jestli tu náhodou nevznikne ghetto drahých investičních bytů. Projekt se zatím prověřuje z hlediska dopravy – a co bude dál, se uvidí.
Dalším dlouho připravovaným projektem je nástavba hematologicko-onkologického centra na střeše Fakultní nemocnice Plzeň. Jen jeho povolování trvalo deset let. V rozhovoru přijde i na to, proč u nás všechno tak dlouho trvá, proč jsou zdravotnické stavby tak často špatné nebo průměrné a jaká je situace v Anglii.
Poslechněte si celý rozhovor s architektkou Evou Jiřičnou o tom, jaká je karanténa v Londýně, co plánuje do budoucna a jak se v životě vypořádává s pocity nejistoty.
Související
-
Eva Jiřičná: Každý architekt dělá chyby. To, co se povede, je příští projekt, který ještě nezačal
V devětadvaceti letech během pracovní stáže uvízla i se svým mladším bratrem v Anglii. Bylo léto 1968 a Prahu obsadila vojska Varšavské smlouvy.
-
O Žižkově se mluví jako o dělnické čtvrti, ale není to pravda, říká architekt Ivan Vavřík
Na přelomu 70. a 80. let začala asanace pražského Žižkova. Proces, který postupnou demolicí nahrazoval starou městskou zástavbu panelovými domy.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.