Nesmíte podlehnout egu a mít pocit, že spasíte celý svět, říká nejmladší česká europoslankyně

Nově zvolená europoslankyně Markéta Gregorová
Nově zvolená europoslankyně Markéta Gregorová

V roce 2004 provázely vstup České republiky do Evropské unie oslavy i velká očekávání. Markétě Gregorové bylo v té době jedenáct let. Teď je europoslankyní za Piráty a zkušenou komunální političkou. Proč se nyní šestadvacetiletá Pirátka začala zajímat zrovna o evropskou politiku? A jaké jsou její první dojmy z práce v jedné z nejdůležitějších institucí na světě?

Česká republika podala oficiální žádost o vstup do Evropské unie v lednu 1996. O dva roky později zahájila Praha přístupová jednání, která pokračovala do prosince 2002. Česko v té době přijalo desítky zákonů a v půlce května 2003 rozhodovali lidé v referendu. Pro schválení smlouvy o přistoupení hlasovalo přes 77 % lidí. Do Evropské unie jsme vstoupili spolu s dalšími 9 státy o rok později. Umožnilo to volný pohyb osob, služeb, zboží a kapitálu, vymahatelnost evropských právních norem a přerozdělování peněz. Česká republika od vstupu přijala 740 miliard korun z unijních fondů, ve využití peněz jsou ale stále rezervy. Patnáct let po vstupu do společenství Češky a Češi podle průzkumu Eurobarometr patří k největším kritikům Evropské unie.

Máte za sebou první jednání. Jaký to je pocit, být v tom největším centru dění?

Dokud člověk není na místě, má pocit, že tam bude mít hrozně velkou moc, přijde tam a všechno vyřeší. Že má mandát, řekne, jak to bude, a je to. Ve skutečnosti se tam naplno projevuje, co znamená demokracie, tedy strašně moc práce. A je to dobře, má to důvod, ale je nutné se domluvit s každým, kdo tam je, a nemluvím jen o 751 europoslancích, ale o vedoucích výborů a dalších úřednících. Se všemi je nutné všechno domluvit a nenechat se pohltit egem. Někteří lidé totiž nabydou dojmu, že jsou extrémně důležití, ale jsou jen extrémně důležitý puzzlík v celém tom obrazu. Bez toho puzzlíku by ten obraz nefungoval, ale zároveň jen jeden dílek nedělá obraz. Když si tohle člověk naplno neuvědomí, tak spadne do pasti jménem ego hned. Člověk tam cítí, že je součástí něčeho většího, ale nemůže si myslet, že sám spasí celý svět.

Jaký význam má pro Česko členství v Evropské unii?

Je důležité zmiňovat to, co se teď začíná znovu opakovat, z čehož mám radost, a to, že Evropská unie vznikla jako mírový projekt. Narodila jsem se do míru. Jsme na mír docela zvyklí. A já si nechci odvykat. Tím, že jsme si zvykli na komfort demokracie, toho, že všichni spolupracují, že máme na kontinentě mír, bojím se toho, abychom to nebrali jako samozřejmost, o kterou není potřeba pečovat. Tomu chci i zabránit. Máme nejdelší období míru v Evropě, ale nemusí to být navždy. Nechci se dočkat toho, že by se generace po mně musely trápit válkou.

A jak tomu chcete zabránit? Ideálně co nejlidštěji řečeno, bez dlouhých politických projevů.

No, až přijdu na to, jak zachovat světový mír, tak dostanu Nobelovku. Teď to tady nevymyslíme. Důležitá část ale je, říkat lidem, co se v Evropském parlamentu děje, aby se jim to nevzdálilo, aby věděli, jak se zaktivizovat, koho oslovit. Aby nenaletěli na lži lidem, kteří chtějí vyvolat konflikt, různým populistům nebo extremistům. Když řeknou, že zlý Brusel něco udělal, aby věděli, že to není pravda. Že mají od poslanců podklady o tom, že to ve skutečnosti nedělal Brusel a podobně. To je jedna hrozně důležitá část. A taky s těmi lidmi doopravdy mluvit. Každý europoslanec, zvlášť v kampani, říká, že s lidmi mluvit chce, ale pak když jsem se s některými bavila o tom, proč neobjížděli republiku, tak říkali, že je to hrozně moc práce. Říkala jsem si, páni, dobře, já se téhle práce nebojím. A taky tím, že jsem teď nejmladší český europoslanec, cítím takový drive a energii. A chtěla bych tohle změnit.

V debatě s europoslankyní došla řeč i na problematické Maďarsko, Dominika Feriho nebo českou skepsi vůči Evropské unii. A taky nám Markéta Gregorová dala na závěr několik tipů na svoje aktuálně oblíbené youtubery. Poslechněte si celý rozhovor.