„Netvořím angažované umění, má práce nabízí reflexi a interpretaci,“ říká finalista CJCH Žák

4. červen 2020

Dalším umělcem, kterého představíme v sérii rozhovorů s finalisty Ceny Jindřicha Chalupeckého, je Jiří Žák. Zajímá se o identitu postkomunistických zemí a dlouhodobě zkoumá například problematiku exportu zbraní na Blízký východ.

„Poslední rok se snažím zpracovat reálné výsledky analýzy vývozu československých zbraní do Sýrie. V instalaci pak použiji hlavně video, chci v určité šíři představit věci, na kterých systematicky aktuálně dělám,“ zve Jiří na letošní výstavu finalistů CJCH do ostravské galerie Plato.

Čtěte také

Původně sochař, absolvent ateliéru intermediální tvorby Tomáše Vaňka na pražské AVU, často pracuje s performativitou, poetickými texty a převypravuje příběhy nejen z minulosti. „Pokud by člověk studoval historii fotografických záznamů, zjistil by, že manipulace zde byla vždy přítomná. Teď si to jen díky dokonalejším technologiím možná víc uvědomujeme,“ odpovídá Jiří na otázku o důvěryhodnosti zvuku a obrazu nejen v médiích. Pravdivost zdroje, předložená fakta a autorský přístup ke sdělení jsou nevyhnutelnými body v úvahách o jeho uměleckém procesu.

„Provádím analytickou práci, využívám různé zdroje, ale ve výsledku je to interpretace, což divákovi i naznačuji. Může mi věřit i nemusí, ale fakt sám o sobě nic neznamená, integruje se do výkladu,“ vysvětluje Jiří. Jeho videoinstalace reflektují současná i historická společensko-politická témata nebo třeba vztah k informacím. „Angažované umění si nárokuje intervenci do reality a společnosti. V tomto smyslu nepracuji, umění, které dělám, věci spíš popisuje,“ odpovídá Jiří na otázku o politickém umění.

Jak pracuje Jiří žák s pojmy fakta a pravda a co si myslí o současné nadprodukci audiovizuálního obsahu? Poslechněte si celý rozhovor.

Spustit audio