Neúspěch je pro mě zdroj zábavy, říká moderátor Kraus

27. červenec 2019

Když před lety mezi svými kolegy-herci oznámil, že začne moderovat Saunu, nesetkalo se to s nadšením. Naopak. „Vytvořila se kolem mě atmosféra, jako kdybych oznámil, že mám zhoubnou nemoc v poslední fázi,“ vzpomíná v rozhovoru s Lucií Výbornou Jan Kraus. „Pochopil jsem, že pro ně je moderování v soukromé televizi ponižující a intelektuála nehodné.“

Doby, kdy mu kolegové během vysílání ukazovali návodné cedule jako „Ať opička něco předvede“ nebo „Za dveřmi je Moravec“, jsou dnes dávno pryč. Pocit zodpovědnosti, když přichází před diváky, ale prý Jan Kraus cítí pořád. „Je to určité napětí. To, že selžete, totiž zjistíte až tam,“ vysvětluje.

Otázky do rozhovorů mi nikdo nepíše. Rozhovor je královská disciplína. To se nepíše, to se rovnou mluví.
Jan Kraus

Věnovat se sobě

Také své moderátorské začátky popisuje Jan Kraus ve autobiografické knize Můj soukromý buzynes, která vyšla v roce 2018. Vzpomíná v ní ale třeba i na školní léta nebo na své první krůčky v podnikání.  A jak dnes na 90. léta vzpomíná?

„Bylo to vysilující. A bylo cítit, že je to limitované časem, že to odezní. Byl jsem ale šťastný, že mám svobodu. A bylo mi jedno, že kolem mě neregulérně bohatnou různí ti Hušákové na Výstavištích. Naučil jsem se věnovat především sobě. A naučil jsem se nezávidět a nemít trauma z toho, že někdo krade. To bych se utrápil.“

Přes prohry k výzvám

Tréma, trýzeň, nejistý výsledek. To jsou slova, která se ve vzpomínkách Jana Krause neustále opakují. A jak přiznává, trochu ho to vlastně baví. „Protipólem je život náměstka, který chodí 40 let do jedné kanceláře,“ říká. „V životě se mi pokazilo všechno možné. Vždy ale platilo, že neúspěch je po čase zdrojem ohromné zábavy. Přes prohry se musíte prodírat k dalším výzvám, které třeba dopadnou úspěšněji.“

Při psaní se systematicky flákám, přiznává spisovatelka Halina Pawlowská

Halina Pawlowská

„Vždy jsem si zvala jen hosty, kteří jsou mi sympatičtí. Za devět let nebyl v Banánových rybičkách jediný politik,“ směje se v rozhovoru s Lucií Výbornou moderátorka a dnes především spisovatelka a scenáristka Halina Pawlowská.

Tenhle přístup Janu Krausovi pomáhal vštípit už jeho otec, který strávil čtyři roky v lágru. „Jednou jsem se ho zeptal, zda se tam bál. A on odpověděl: ‚Jestli jsem se bál? Já tam nic jiného nedělal! Ale pořád jsem si říkal, že dnes to bylo dobrý a zítra by to třeba mohlo být lepší‘. Od otce jsem dostal tuto mimoděčnou injektáž a držím si ji dodnes.“

Kromě televize můžete Jana Krause vidět i na divadelních prknech. Nejnověji třeba v představení Bond/Medea na prknech pražského Studia DVA. V téhle „nekorektní revue“ si zahrál po boku Ivany Chýlkové a Petra Fejka.

autoři: Lucie Výborná , als

Související