Nevěřte svým očím! Ghost Stories jsou šťavnatou antologií děsu, smíchu a klamu

21. červen 2018

Židovský skeptik se ve skromném britském hororu vydává po stopě posmrtného života a lesních přízraků. Ghost Stories testuje odolnost kardiovaskulárního systému publika, přitom ale ještě stíhá do poměrně vybrakovaného žánru duchařského hororu vnést svěží vítr ironie a invenčních zvratů.​

Ghost Stories mají na poměry hororového filmu poměrně nevšední rodokmen. Všechno začalo jako divadelní hra, kterou Andy Nyman a Jeremy Dyson uvedli v roce 2010 v Liverpool Playhouse. Hra se brzy stala hitem i díky zajímavému virálnímu marketingu. Neexistují totiž jiné fotky inscenace než tváře vyděšených diváků. Osmdesát minut děje zachycuje pátrání skeptického profesora Philippa Goodmana, který svůj život zasvětil vyvracení paranormálních bludů a usvědčování šarlatánů. Jeho guru a mladický idol mu nicméně svěří zneklidňující úkol: prověřit trojici případů, která fatálně otřásla jeho vírou v neexistenci nadpřirozena.

Z filmu Ghost Stories

Děs třikrát jinak

Filmová adaptace od stejného autorského týmu využívá atraktivní půdorys hororové antologie. Každý prověřovaný případ má jiného protagonistu, umožňuje od nuly vystavět děsivou situaci a zároveň posouvá hlavní postavu – kovaného zastánce racionality – směrem k děsivému odhalení vlastní pozice ve vyprávění. Goodman jako produkt ortodoxní židovské výchovy vnáší do děje decentní humor svou škrobeností a lpěním na logických vysvětleních i tam, kde je zdravý rozum v koncích. Ve stále fantasmagoričtějších kulisách se pohybuje s tragikomickou důstojností člověka, který sice ztrácí pevnou půdu pod nohama, ale zatvrzele si to odmítá přiznat.

Tři různé hororové povídky zároveň umožňují Ghost Stories jemné změny tónu a humorné kontrasty mezi žánrovými prvky a jejich vypravěčem. Příběh z bývalého „útulku pro šílené ženy“ vypráví zemitý týpek s cockney přízvukem, strašidelnou historku z prokletého lesa zase neurotický teenager a řádění poltergeista líčí blazeovaný bankéř z blat. Sám Goodman funguje jako vypravěč ve stylizovaných dokumentárních promluvách na kameru, které budí dojem televizní show ze sedmdesátých let. Zprvu může být obtížné se na tuhle roztodivnou montáž nálad a tónů naladit, nicméně postupem času Ghost Stories začnou matoucím způsobem zároveň držet pohromadě i klamat diváka tajemnými náznaky něčeho, co změní celé vyznění filmu v závěrečné třetině.

Z filmu Ghost Stories

Strašit chytře

Na debut je film neobyčejně suverénně zrežírovaný. Spřízněnost s divadelní předlohou sice může být díky výrazné struktuře nápadná, ale autorům se vše podařilo rozhýbat čistě filmovým jazykem – specifickým pomalým tempem, potemnělým laděním záběrů, fenomenálními trajektoriemi kamery Oleho Bratta Birkelanda. Klíčovou roli hraje patřičně agresivní, přitom ale netuctový hudební doprovod a sound design. Znamenitý je i casting – Andy Nyman si pro sebe vedle režie a scénáře ještě vyhradil roli křehkého skeptika Goodmana a jediná hvězda filmu Martin Freeman konečně odkopává masku dobrého člověka od vedle. Lehce mefistofelovský škleb mu vysloveně sedí. 

Prolomit vlny: Je správné, když veřejnoprávní televize dělá z utrpení zábavu?

Z docu-reality Zlatá mládež 2

Česká televize právě vysílá druhou sérii pořadu Zlatá mládež. Docu-reality má přitáhnout pozornost k bezdomovectví, životním podmínkám v Indii nebo přiblížit starosti uprchlíků. Vážně si ale někdo myslí, že k pochopení jejich nelehkých osudů pomůže estráda, kde si pět Pražáků hraje na spaní pod mostem a lepení bot?

Tenhle nenápadný a neokázalý britský horor patří mezi jedinečné žánrové úkazy. Dokáže zvyšovat adrenalin a vyrážet divákům popcorn z ruky, přitom ale stíhá pracovat s rafinovanými, podprahovými významy. Ghost Stories si pohrávají s motivem ovlivnitelné lidské mysli, umělých realit, nespolehlivosti vnímání i přehnaného lpění na racionalitě, které nás má ochránit před přízraky, jež se vzpírají našemu chápání skutečnosti. Film sice nejde v tomhle směru nijak hluboko, ale dokáže vytvořit velmi specifický prožitek, který se sympaticky vzpírá škatulkám.

Naznačují nám tu, že všechno, co vidíme, je jen matoucí výsečí odráženou pečlivě nastaveným zrcadlem. Občas se stačí podívat lehkým úkosem – a všechno se může zhroutit. V reálném životě zkušenost traumatická, v kinosále nicméně značně povznášející.

Jsou kolem nás jevy z jiných dimenzí, nebo na všechno stačí náš zdravý rozum? Není to, co vidíme, pouhá iluze, která nás chrání před hrozivým poznáním? Pusťte si i audio verzi, ve které Vít Schmarc hodnotí nenápadný, ale o to pozoruhodnější horor Ghost Stories.

Hodnocení: 80 % 

Ghost Stories
Jeremy Dyson, Andy Nyman, Velká Británie, 2017, 98 min.

autor: Vít Schmarc
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.