Nevíme, co se stane, když se do přírody vrátí vrcholoví predátoři, upozorňuje nová studie

Vlk
Vlk

Ve 20. letech minulého století byli v americkém národním parku Yellowstone vyhubeni vlci. Kvůli tomu se pak přemnožili losi, kteří spořádali tolik vegetace, až to narušilo celý tamní ekosystém.

V polovině 90. let byli do parku uměle vysazeni vlci noví a počty losů se díky tomu snížily. Opatření prospělo třeba vrbám nebo topolům a začalo se více dařit i ptákům a bobrům. Přírodovědci si proto mysleli, že se ekosystém v Yellowstone navrátil do původní podoby. Nová studie to ale zpochybňuje a ptá se, jestli vědci skutečně vědí, jak to vypadalo předtím, než se v parku vyhubili vlci, a jestli lze předvídat, jak návrat vrcholových predátorů změní ekosystém. Jak píše web Ekolist, který na studii upozornil, obnova ekosystému skrze návrat predátorů stojí na dvou předpokladech. Prvním je to, že šelmy spustí takzvanou trofickou kaskádu, což znamená, že se sníží počet býložravců a to pak prospěje rostlinám a stromům. Podle druhého předpokladu dojde při dostatečné velikosti zmíněné kaskády k tomu, že se ekosystém vrátí do stavu před vyhubením predátora. Studie publikovaná ve vědeckém časopise Biological Conservation ale tvrdí, že se zároveň může stát mnoho dalších věcí. Třeba to, že šelmy současný stav vůbec nezmění nebo že se běh ekosystému vydá naprosto jinou a neočekávanou cestou, a to kvůli změnám, které se v daném prostředí odehrály, když byly šelmy vyhubené. Šance, že se predátoři vrátí do „známého, původního prostředí“, které se ale mezitím změnilo, se zvyšuje i díky klimatickým změnám a invazivním druhům. Výzkumníci při zpracování studie prošli data o návratu přirozených vrcholových predátorů i o vyhubení těch nepůvodních. Z nich je patrné, že nelze reálně předvídat, co se s ekosystémem stane. Vědci ale mohli podle webu University of Wyoming učinit alespoň jeden závěr: když se vyhubí invazivní druhy predátorů, rozmnoží se ti menší, jako jsou kojoti, krysy nebo lišky. „Vrcholoví predátoři jsou skvělí, ale argument, že jejich návrat změní ekosystém, nemusí obstát a může být v dlouhodobém měřítku kontraproduktivní,“ uzavírá vedoucí výzkumnice Jesse Alston.

Spustit audio
  • Při výzkumu kráteru na Antarktidě pomáhají tuleni se speciálními anténami na hlavách

    12. červen 2019
    Tuleň s vysílačkou

    V roce 2017 se na Antarktidě u Weddellova moře objevila díra v ledu, která nakonec dosáhla velikosti asi 19 000 čtverečních mil – rozlohou je tedy větší než Česká republika. O tom, proč se v antarktických ledech takzvané polynie můžou otevřít, mají nyní vědci lepší představu. U výzkumu jim asistovali i nevšední pomocníci.

    Kromě robotů a vysílaček zapojili vědci z Washingtonské univerzity do výzkumu i tuleně, kterým na hlavu připevnili speciální antény. Zásadní je pro vědce přirozený pohyb tuleňů ve vodě, díky kterému lze dobře zmapovat prostředí v bezprostřední blízkosti díry. Tuleni totiž plavou i v antarktických hlubinách samotné polynie. A antény se zabudovanou přenosovou technikou jim v tom nijak nebrání.
    Vědci dlouhodobě bádají, co díry v ledu velkých rozměrů způsobuje. V Antarktidě se polynie objevují opakovaně, podle klimatologů můžou mít také značný dopad na klima. Tým z Washingtonské univerzity nyní zjistil, že aby polynie vznikla, musí se spojit velké množství faktorů. V oblasti, kde se obří díra otevřela, je podmořská hora, která v kombinaci se silnými bouřkami utváří víření mořské vody – slanější vodou pak víří z hlubších částí oceánu až na vrchol. Jakmile je voda ochlazena, znovu padá na dno, a led se tak už nemůže znovu vytvořit.

  • Jak „insta“ místa mění okolí – v Perthu postaví kvůli nejfotografovanějšímu domku veřejné WC

    11. červen 2019
    Nejfotografovanějším místem v Perthu je modrá kůlnička

    Pořídit si fotku u neobvyklé Bell Tower nebo moderního mostu Elizabeth Quay v australském Perthu už turisty nepřitahuje tolik jako snímek s malým modrým domkem na kůlech v moři v tamním přístavu.

    K malé stavbě s molem stranou od centra se vydává čím dál tím více lidí, čehož si všimla i městská rada. Podle ní se, jak píše CNN, s nadturismem v této lokalitě pojí hned několik problémů – třeba ten, že turisté parkují v přilehlých ulicích a pak nebezpečně přebíhají hlavní ulici vedoucí podél přístavu. „V uplynulých letech se zvýšil počet turistů, kteří se do této části města vydávají. Přijíždí sem jak speciálními autobusy, tak po vlastní ose. Nejbližší veřejné toalety jsou vzdálené asi 2,4 kilometru,“ zaznělo na radě. Aby fotky chtiví lidé nevyužívali sociální zařízení v blízké restauraci, rozhodlo se město pro turisty i místní postavit první toaletu na solární pohon. Její vybudování bude stát v přepočtu 6,3 milionu korun. Dalších zhruba 317 tisíc korun bude stát roční údržba zařízení.

    Podívejte se taky na Mileniálové při výběru dovolené důvěřují více Instagramu než svým přátelům a rodině.

  • Radiohead zveřejnili 18 hodin tajných materiálů z éry OK Computer. Čelí tak hackerům

    11. červen 2019
    Minidisk Thoma Yorka

    Ukradený obsah minidisku Thoma Yorka si následujících osmnáct dní můžete stáhnout za 18 liber na Bandcampu kapely.

    Hackeři, kteří odcizili nahrávky, které se nikdy neměly dostat na veřejnost, požadují za jejich navrácení 150 000 dolarů (v přepočtu cca 3 400 000 Kč), nebo hrozí jejich zveřejněním. Podle oficiálního vyjádření kapely na sociálních sítích se Radiohead ale rozhodli místo vyplácení výkupného zjistit, jakou hodnotu neveřejný materiál z období jejich nejslavnějšího alba OK Computer doopravdy má. A to tím, že ho nyní nabízí ke stažení za přibližně 500 Kč na svém Bandcampu. Zároveň ale s typicky britským humorem varují, že je to zatraceně velká a pro většinu pravděpodobně ne moc zajímavá sbírka souborů, které ovšem zároveň alespoň vystačí na nespočet deštivých dnů. Výdělek z prodaných nahrávek pak poputuje za sociopolitickým hnutím Extinction Rebellion, které se mimo jiné zabývá například bojem proti klimatickým změnám.

  • Studenti medicíny z Univerzity Karlovy chtějí středoškolákům přednášet o významu očkování

    11. červen 2019
    Očkování

    Zvyšovat středoškolákům povědomí o důležitosti očkování nebo jim předávat pravdivé informace o různých typech vakcín – i to jsou cíle projektu Medici PRO Očkování studentů lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

    Podle nich jsou středoškoláci jako budoucí rodiče zranitelní tím, že často tráví čas na sociálních sítích, které mohou být v oblasti očkování zdrojem dezinformací nebo neférových argumentů. Jeden z tvůrců projektu, medik Lukáš Vaněk o tom mluvil v květnu ve vysílání Českého rozhlasu.
    Medici chystají pro střední školy interaktivní semináře. Chtějí fungovat jako prostředník mezi laickou a odbornou veřejností a předávat informace o očkování způsobem, který bude pro studenty ve věku zhruba od 15 do 19 let srozumitelný. Podle svých slov cítí odpovědnost za vývoj situace v oblasti očkování v Česku, tedy za klesající proočkovanost. Roste počet rodičů, kteří děti očkovat nenechávají nebo očkování odkládají, protože je považují za nebezpečné. Závažné nežádoucí účinky ale podle lékařů nejsou prokázány.
    Povinně jsou děti v Česku očkovány proti spalničkám a příušnicím, dále například proti záškrtu, tetanu nebo žloutence typu B. Včetně nepovinných vakcín, jako jsou ty proti pneumokokovým infekcím nebo chřipce, je to ročně milion dávek. Rodičům, kteří děti očkovat odmítnou, hrozí v Česku pokuta až 10 000 korun. Situacemi, kdy rodiče očkování svých dětí odmítli, se už v Česku zabývaly soudy.

  • Pěstování sóji a palmový olej připravily svět o lesy o ploše dvou Británií, tvrdí Greenpeace

    11. červen 2019
    Palmy pěstované pro výrobu palmového oleje

    Do začátku příštího roku ubude na planetě zhruba 50 milionů hektarů zalesněné plochy, což se dá přirovnat k rozloze dvou Spojených království. Vypočítala to ekologická organizace Greenpeace s tím, že jde o úbytek za roky 2010 až 2020.

    Právě na začátku tohoto období totiž velcí výrobci a prodejci potravin sdružení v organizaci Consumer Goods Forum slíbili zmírnit odlesňování, a to prostřednictvím udržitelnějšího získávání čtyř hlavních produktů, které jsou s odstraňováním lesů spojené, konkrétně sóji, palmového oleje, papíru a buničiny a masa z dobytku. „Odlesňování může za zhruba 20 % všech emisí skleníkových plynů. Každou minutu je zničen tropický prales o rozloze 50 fotbalových hřišť,“ zdůvodnily už dříve velké firmy své rozhodnutí s tím, že zmíněná čtveřice produktů tvoří hlavní suroviny v dodavatelském řetězci většiny výrobců. Greenpeace ale obviňuje firmy, že své závazky neplní. Podle zprávy neziskové organizace se od roku 2010 třeba v Brazílii zvětšila plocha, na které se pěstuje sója, o 45 %. V případě pěstování palmového oleje v Indonésii to je navýšení pozemků o 75 %. Greenpeace k tomu dodává, že mizení lesů je zhruba v 80 % případů způsobené právě zemědělskou produkcí. „Firmy by teď měly vést krizová jednání, místo toho se stále snaží zvyšovat poptávku po svých výrobcích, která povede k dalšímu zhoršování odlesňování. Náš vzkaz pro společnosti je jednoduchý: rozvíjejte svůj byznys tak, abyste předcházely klimatickému a ekologickému zhroucení,“ cituje server Guardian Annu Jones, vedoucí kampaně týkající se záchrany lesů z britské pobočky organizace. Aktivisté z Greenpeace se obrátili začátkem letošního roku na více než 50 obchodníků, dodavatelů a výrobců s dotazem, jestli mohou prokázat, že se jim podařilo zlepšit přístup k odlesňování, tím, že zveřejní dodavatele svých surovin. Jen hrstka z nich prý odpověděla, přičemž všichni měli mezi původci surovin ty, kteří se na ničení lesů podílí. Žádný z padesáti oslovených navíc nebyl podle Greenpeace schopný prokázat smysluplnou aktivitu, která by dokázala ukončit odlesňování. Greenpeace se přitom dívalo na zásady podnikání firem a taky na veřejně dostupné informace týkající se dodavatelského řetězce.

    Přečtěte si taky Češi a Slováci mají „mobilní bič na palmový olej“.

  • Bratislavské sdružení #Stojíme při Kunsthalle chce instituci zachránit, bude teď slyšet ještě víc

    10. červen 2019
    Iniciativa se vymezuje především proti záměru Ministerstva kultúry Slovenskej republiky a Národného osvetového centra Kunsthalle zrušit a zřídit v budově takzvané Kreatívne centrum

    Občané sdružení iniciativou #Stojíme při Kunsthalle jsou na Slovensku už několik měsíců slyšet ve veřejné diskuzi v souvislosti s galerií Kunsthalle Bratislava, která funguje v prostorách tamějšího Domu umění. Nyní se jim podařilo vstoupit i do veřejného prostoru, od firmy provozující billboardy získali zadarmo několik ploch, na kterých mohou prezentovat své požadavky.

    Iniciativa se vymezuje především proti záměru Ministerstva kultúry Slovenskej republiky a Národného osvetového centra Kunsthalle zrušit a zřídit v budově takzvané Kreatívne centrum. Tento proces podle kritiků probíhá netransparentně a bez diskuze s výtvarnou a kulturní obcí Slovenska. Iniciativa, jejímiž členy jsou kromě konkrétních představitelů slovenské umělecké scény a angažovaných zástupců veřejnosti i instituce, spolky a odborné platformy, žádá Ministerstvo kultury o samostatnost Kunsthalle, která je nyní součástí Slovenskej národnej galérie, a o její ponechání ve stávajících prostorách. Požaduje také obecnější opatření, jako jsou koncepční řešení, která by nespočívala v rušení stávajících kulturních institucí, a otevřený dialog před změnami v oblasti umění a kultury. Ministerstvo kultury se však brání. „Debata se všemi zúčastněnými probíhá nepřetržitě,“ stojí si za svým mluvčí ministerstva Barbora Palovičová. Ačkoliv v dubnu na veřejné debatě slíbila ministryně kultury Ľubica Laššáková podporu vzniku samostatné Kunsthalle a navýšení jejího rozpočtu, proces osamostatnění galerie se nyní zastavil na jejím požadavku na rozpočet ve výši v přepočtu 18 milionů korun, ten je podle ministerstva nepodložený a bez ekonomických analýz. Stručné shrnutí dosavadního vývoje nabízí třeba portál Artalk.

  • Po ketaminu i psilocybin, výzkumníci spatřují naději v psychedelicích při léčbě deprese

    10. červen 2019
    psychedelické houbičky

    Po ketaminu se v souvislosti s depresemi začíná mluvit i o psilocybinu, látce, která je v Česku známá především ve spojení s lysohlávkami.

    Ze studií provedených v posledních letech prozatím plyne, že kromě úlevy od depresí může látka pomáhat i nevyléčitelně nemocným osobám vyrovnat se s vlastní smrtí. V plánu jsou také další výzkumy, ty by měly potvrdit prvotní úspěšnost psilocybinu při léčbě depresí, a studie zaměřené na otestování možnosti využití psilocybinu jako látky, která by měla pomáhat při odvykání kouření a užívání alkoholu. Podle Robina Carharta-Harrise, vedoucího Britského centra pro výzkum psychedelik, by látka mohla být na trhu do pěti let. „Odhaduji, že v té době už nebude možné ignorovat sílu důkazů hovořících ve prospěch využití psilocybinu pro léčbu depresí.“ První kroky k tomu, aby se látka mohla dostat na trh, už byly dokonce provedeny – v říjnu její výzkum podpořil americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv. Krátce po tomto kroku látku pro osobní užití dekriminalizovalo první americké město – coloradský Denver, k podobnému kroku se uchýlil i Oakland v Kalifornii. Aktivisté v Oregonu se také snaží vyvolat celostátní referendum o tom, zda povolit psilocybin pro lékařské užití. Skeny mozků po užití psilocybinu naznačují utlumení některých spojení v mozku, které se následně opět obnoví. To podle výzkumníků může vysvětlovat, proč mají někteří pacienti pocit, že jim látka pomohla opustit hluboko zakořeněné a kompulzivní myšlenky či způsoby chování. „Stal se ze mě úplně jiný člověk,“ popisuje Michael, účastník výzkumu na britské Imperial College. „Nemohl jsem se dočkat, až se budu moct oblíknout a vyrazit ven. Zvýšilo se mi sebevědomí, cítil jsem se podobně, jako když jsem byl mladší před zkušeností s depresí,“ vysvětlil.

     

  • Tchaj-wan dřív býval ostrovem medvědů, nyní jich zbývá jen pár set

    10. červen 2019
    Medvěd ušatý taiwanský

    Tchaj-wan je na cestě k tomu, aby přišel o jeden ze svých symbolů – medvěda ušatého taiwanského. Medvěd je na ostrově tak populární, že se z něj dokonce stal symbol města Tchaj-pej.

    Inspiraci pro svůj název v tamějším druhu medvěda našla i nyní již zaniklá aerolinka V Air – písmeno „v“ v názvu je inspirované bílou skvrnou ve stejném tvaru, kterou mají medvědi na kožichu v oblasti hrudníku. Ani jeho popularita však nedokázala zabránit tomu, že na ostrově už zbývá jen posledních 200 až 600 kusů. Medvěda ohrožuje především ilegální lov a zmenšování životního prostoru. Medvědi se živí hlavně ovocem, ořechy a lesními plody, při shánění potravy se pohybují v prostoru o stovkách kilometrů čtverečních, zároveň se ale snaží vyhýbat lidem. Ilegální lov však představuje závažnější problém, jejich maso, kosti, žlučník a tlapky jsou ceněným zbožím na černém trhu, některé části se využívají v tradiční čínské medicíně. Pytlák si za jednoho celého medvěda může vydělat v přepočtu i více než 100 tisíc korun. „Pokud bychom využili všechnu dostupnou půdu, pořád by se nám sem vešlo asi 5 až 10 tisíc medvědů,“ uvádí profesorka Mei-Hsiu Hwang, která stojí v čele tchajwanského Institutu pro ochranu divoké přírody, který funguje pod jednou z tamějších univerzit (Institute of Wildlife Conservation at Taiwan’s National Pingtung University of Science and Technology). Podle ní může úspěšnost záchrany medvědů vyslat jasný signál o tom, jak se Tchaj-wan staví k ochraně své přírody. „Pokud se nám nepodaří zachránit něco tak velkého, viditelného a oblíbeného, jako je medvěd, jak pak dopadnou ostatní, menší a méně známé druhy?“ ptá se výzkumnice.

  • Na youtubovém kanálu Korejského filmového archivu můžete zdarma zhlédnout přes 200 klasických filmů

    10. červen 2019
    Píseň o věrné Chunhyang

    Korejská kinematografie zůstává vyjma cinefilů většině západního diváctva spíše neznámá. To se teď může změnit, díky chvályhodné iniciativě místního filmového archivu.

    Vítěz letošní Zlaté palmy v Cannes Bong Joon-ho využil nesobecky svého velkého úspěchu k propagaci filmové tvorby z Korejského poloostrova. Na tiskové konferenci následující po převzetí hlavní ceny totiž její první korejský držitel vyslovil přání, aby lidé měli možnost se intenzivněji a častěji seznamovat s produkcí ze země jeho původu. „V roce 2006 jsem navštívil retrospektivu prací Kim Ki-jŏnga (jeden z klasiků korejského filmu, pozn. red.). Konala se ve francouzské cinematéce a byl jsem překvapen, že francouzským divákům se jeho filmy opravdu líbily. Udělalo to na mě velký dojem,“ prohlásil Bong Joon-ho. „Dnes jsem sice obdržel Zlatou palmu v Cannes, ale nejsem jediným korejským režisérem, který by ji měl a mohl dostat.“ Těžko říct, koho měl na mysli konkrétně, ale na youtubovém kanálu Korejského filmového archivu najdeme díla většiny klasiků poválečného korejského filmu. Vedle již zmiňovaného Kim Ki-jŏnga opravdu obsáhlým výběrem je tu zastoupena ikona korejského filmu Im Kwŏn-tchäk. Jeho Západní styl (Seopyeonje) z roku 1993 patří k divácky i komerčně nejúspěšnějším místní filmům vůbec. Seznámit se tu ale můžete také s tvorbou zástupce korejské nové vlny Pak Kwang-sua. A třeba nostalgici si mohou připomenout snímek s neodolatelným českým názvem Den, kdy prase spadlo do studny (1996) režiséra Hong Sang-su, který byl uváděn i v našich kinech. Většina filmů streamovaných prostřednictvím YouTube jsou restaurované kopie, opatřené navíc anglickými titulky. Zprávu první přinesl server Guardian.