Newyorská písničkářka Frankie Cosmos radí, jak přežít ve velkoměstě

30. květen 2016

Druhé album dvaadvacetileté písničkářky Frankie Cosmos se skládá z chytře napsaných městských básniček s nenápadnými aranžemi. Greta Kline, jak zní pravé jméno hudebnice, vás zavede na místa, kde vám bude dobře, i když jste v jejím rodném New Yorku třeba ani nikdy nebyli – jsou to místa, kde hledá každý z nás úkryt před rychlým životem ve velkoměstě. O tom, jak v něm přežít, jsme se v rozhovoru bavili především.

„Kdybych měla psa, fotila bych si ho každý den,“ zpíváš v jedné skladbě na aktuálním albu Next Thing, která je inspirovaná psí instagramovou celebritou Marnie the Dog. Mnozí nemají takové štěstí znát se s Marnie osobně, jak ses s ní seznámila?
Marnie jsem potkala ještě předtím, než se stala hvězdou na Instagramu – a to v backstagei po koncertě, který jsem odehrála ještě se svou předchozí kapelou. Její paničku Shirley Braha znám už dlouhou dobu, jsme kamarádky. Ta písnička není přímo o Marnie, ale je o lásce mezi Shirley a Marnie.

Shirley se pohybuje na hudební scéně, je to tak? Viděl jsem, že Marnie má selfie taky s Ezrou Koenigem z Vampire Weekend. I když, kdo má fotku s kým, je sporné.
Rozhodně, Shirley pracuje pro MTV a pořádá řadu koncertů. Marnie už viděla hodně kapel. Hrála jsem na jejích narozeninách.)

A máš psa? Asi to nejde dohromady s neustálým hraním…
Nemám, ale dlouho jsem prosila rodiče, aby si ho pořídili. Mohla bych tak aspoň předstírat, že mám psa.

Přijde mi, že deska Next Thing je složená ze snapshotů velkoměsta. Jasně, je o New Yorku, ale ty momentky zná každý další obyvatel velkého města – večerky, dlouhé procházky v parcích a ježdění metrem. Přemýšlela jsi o tom někdy takto?
Není to přímo o New Yorku, pro mě sice tak trochu jo, protože odsud pocházím. Zmiňuju tam ježdění nadzemkou a tak, ale je to víc o emocích spojených s městem než o specifickém místě. Takže máš asi pravdu.

Jak vypadá současná newyorská scéna? Cítíš se, že bys byla součástí nějaké scény?
Několik promotérů a kapel tam dělá bytové koncerty a taky tam jsou kluby, kde se schází a hraje většina kámošů – třeba tam dělá koncerty label Double Double Whammy, co vydal Zentrophy. Ale necítím, že bych byla něčeho z toho součástí. Nechodím na koncerty každý týden, což ono „být ve scéně“ vyžaduje.

Na albu zpíváš o nenápadném skladateli Arthuru Russellovi, jak tě ovlivnil?
Především tím, že se nebral tak vážně. Nebál se dělat něco, co bylo tak naprosto jiné a divné.

Čtěte také

Esteticky tvá hudba navazuje na lo-fi přístup olympijského vydavatelství K Records a majitele Calvina Johnsona. Jeho kapelu Beat Happening jsi v rozhovorech zmiňovala jako jednu z velkých inspirací, čím pro tebe byli důležití?
Naprosto. Když jsem viděla Calvina Johnsona hrát naživo a četla si o Beat Happening, mělo to na mě velký vliv. Ta idea, že nemusíš mít perfektní hlas, nebo nemusíš být virtuózní hráč, že to může dělat každý – kvůli tomu jsem začala s hudbou i já. Jednou jsme s Calvinem hráli společně, potkala jsem ho vzadu a dala mu cédéčko. Nedávno se zastavil na náš koncert v Olympii, asi se mu líbilo.

Zajímáš se o vesmír? Blbá otázka, ale ve svém uměleckém jméně máš Cosmos.
Ani tolik nečtu sci-fi, ale ta představa nekonečného vesmíru je vzrušující.

Je New York tvým malým vesmírem?
Každé místo je tak trochu mikrokosmem a dnes je díky internetu jednodušší propojit se s lidmi z ostatních měst. Ráda sleduju, jak to funguje v jiných městech. New York má alespoň pro mě zvláštního ducha a naučila jsem se v městě fungovat podle svých pravidel. Mám s ním zvláštní vztah.

Jak to myslíš?
Třeba máš vlastní taktiku, jak se probrat tou mizérií městské dopravy, a snažíš se to přežít na místech, kde rád stojíš. Nemám ráda nepohodlí, i kdyby to mělo být na chvíli. Když nasednu a mám na sobě kabát, protože je venku zima, musím si ho sundat. Ostatní si ho nechávají na sobě, ale já se musím svléknout. Nosím s sebou ještě náhradní tašku, do které si ho schovám. Nerada se taky dotýkám tyčí. Vytvoříš si vlastní strategie, jak v tom kterém městě existovat.

autor: Miloš Hroch
Spustit audio