Nick Cave napsal během turné další knížku, tentokrát epickou báseň

23. březen 2015
02391228.jpeg

The Sick Bag Song napsal Cave během dvaadvaceti dní na americkém turné se svými Bad Seeds loni v létě. Cave je poměrně známý literát, svoji první knížku Král inkoust, která je sbírkou jednoaktových her a písňových textů, napsal už v roce 1988, nejznámější jsou asi jeho romány A uzřela oslice anděla nebo Smrt Zajdy Munroa. Napsal i několik filmových scénářů, western Proposition získal velmi slušné recenze, Lawless, také v režii Johna Hillcoata, sesbíral většinou mizerné. V roce 2006 vyšlo najevo, že Cave díky přátelství s Russellem Crowem napsal i druhý díl Gladiátora, který ale studio nakonec odmítlo. The Sick Bag Song psal Cave výhradně na papírové sáčky na zvracení, které nacházel během turné na sedátkách v letadlech. Knížku si můžete objednat tady.

  • Zatopit si Instagramem. Stockholm ohřívá domácnosti teplem z internetu

    16. říjen 2017
    telefon - chytrý telefon

    Téměř milion obyvatel Stockholmu se už nějakou dobu může zahřát postováním selfíček na Instagramu nebo sledováním seriálů na Netflixu.

    Píše o tom britská BBC ve své technologické rubrice Future. Čím vyšší bude jejich internetová aktivita, tím více tepla vygenerují datová centra – obří prostory po strop naplněné hučícími počítačovými servery, které se pod tíhou uživatelských lajků, repostů, tweetů nebo streamů neustále zahřívají. Stockholmská radnice ve spolupráci s firmami provozujícími datová centra zahájila projekt Stockholm Data Park, který funguje na principu vodního oběhu. Ledový proud zchladí servery v datových centrech, voda ohřátá binge-watchingem nebo instagramovým scrollováním se pak pošle do tepláren, odkud se rozdistribuje do domácností. V rozvinutém světě, kde bude potřeba stále více datových center, se podobný princip recyklace tepla může rozšířit, všímá si BBC. Projekty podobné tomu stockholmskému fungují třeba v New Yorku nebo na Islandu. Internetové topení ale potřebuje svou infrastrukturu i dobrý ekonomický model, který firmy generující teplo motivuje k tomu, aby ho rozdávaly dál.

  • Psilocybin, látka v lysohlávkách, prokazatelně pomáhá s depresí

    16. říjen 2017
    Lysohlávky

    Psychedelika vycházejí z mnoha klinických studií poslední dekády jako slibný lék na deprese a závislostí.

    Vědci a vědkyně z Imperial College London jej nyní použili k léčbě dvaceti lidí s touto psychickou poruchou. Výsledky byly překvapivé – pacienti, kteří běžně nereagují na konvenční léčbu, pocítili úlevu. Lysohlávky dokáží totiž podle nové studie efektivně „resetovat“ činnost mozkových obvodů, které mají na depresivní stavy vliv. Na snímcích zkoumaných mozků lékaři jasně zaznamenali změny, které by měly v praxi znamenat výrazné a trvalé snížení depresivních symptomů. Pacienti to potvrzují, jejich stav se zlepšil až na pět týdnů. „Někteří pacienti používali na popis změny počítačové analogie. Mluvili o restartu, rebootu nebo defragmentaci,“ řekl doktor Robin Carhart-Harris, který studii vedl britskému Guardianu. Vědci ale varují před domácí léčbou, která by mohla naopak vést ke zhoršení stavu. Už začátkem příštího roku plánují výzkumníci testování, ve kterém porovnají účinnost antidepresiv a látky z „magic mushrooms.“

  • Ruský umělec Pjotr Pavlenskij podpálil budovu francouzské centrální banky

    16. říjen 2017
    03565904.jpeg

    Francouzská policie zadržela ruského umělce Pjotra Pavlenského, který v noci na dnešek podpálil budovu francouzské centrální banky na Place de la Bastille.

    Informuje o tom RT Français. Fotografie z akce se objevily na stránkách Divergence Images. V popiscích k fotografiím se uvádí, že umělec společně s nejmenovanou ženou podpálil sídlo francouzské centrální banky a současně vyzval k Velké francouzské revoluci, protože podle něj „banky obsadily místo monarchů“. Informaci o Pavlenského zadržení na Twitteru potvrdila aktivistka Sarah Constantin.
    Francouzské úřady poskytly Pavlenskému azyl letos v květnu. Umělec opustil Rusko v lednu kvůli obavám, že by mohl být opět souzen. Vasilij Berezin, herec moskevského divadla Teatr.doc, obvinil Pavlenského a jeho ženu Oksanu Šalyginu z napadení. Herečka Anastasija Slonina zase tvrdí, že se vůči ní pokusil o sexuální násilí. Trestní řízení ale nakonec vyšetřovatelé nezahájili. Pavlenskij v listopadu 2015 zapálil dubová vrata u vchodu do sídla ruské tajné služby FSB v centru Moskvy. Svou akcí nazvanou Hrozba chtěl upozornit na taktiku zastrašování uplatňovanou nástupkyní nechvalně známé sovětské státní bezpečnosti KGB. V červenci 2016 ho soud odsoudil k tomu, že má zaplatit milion rublů (asi 370 000 korun) – polovinu jako náhradu škody, polovinu jako pokutu. V minulosti Pavlenskij provedl řadu neobvyklých protivládních protestů. Například v říjnu 2014 se svlékl donaha a uřízl si lalůček pravého ucha, aby veřejnost upozornil na zneužívání psychiatrie pro politické účely. V listopadu 2013 si přibil genitálie k dlažbě Rudého náměstí.

    Autor:Miroslav Tomek
  • Spěšný vlak do Bradavic zachránil skotskou rodinu v nesnázích

    16. říjen 2017
    Spěšný vlak do Bradavic

    Spěšný vlak do Bradavic, který jsme viděli ve všech zfilmovaných dílech knihy o Harry Potterovi, nestojí odstavený. Známý vlak si trochu svého kouzla odnesl do reálného světa.

    Rychlík jménem Jacobite jezdí skotskou vysočinou a vozí pasažéry. Podle zpravodajského serveru britské veřejnoprávní stanice BBC se Jon a Helen Cluettovi a jejich čtyři malé děti vydali na dovolenou do odlehlé chaty v západním Skotsku. Výlet ale nedopadl dobře, jejich kánoi odnesla řeka a rodina se musela vydat na pětikilometrovou cestu k autu. Cestovat pěšky přes nebezpečný terén se čtyřmi dětmi neznělo příliš lákavě, pár proto volal o pomoc místní policii. Strážníci přišli s nečekaným řešením – zorganizovali speciální zastávku legendárního vlaku, který zastavil asi 400 metrů od zoufalé rodiny, píše server Nerdist. „Vlak se přibližuje, běžíme dolů, věci nám všude lítají. Děti mají na tvářích úsměvy. V tu chvíli to začala být zábava,“ vypráví Jon BBC. Rychlík je sice nedovezl do Bradavic, ale jen na příští zastávku, odkud se už dokázali dostat ke svému autu, Hagrid by ale stejně měl radost.

  • Oxid uhličitý je možné přeměnit v plasty a zpevnit s ním beton. Nebo vyrobit polštář

    13. říjen 2017
    Postel

    Oxid uhličitý, který přispívá ke globálnímu oteplování, je možné částečně zachytávat ze vzduchu.

    Využít se dá například v zemědělství – k oteplování skleníků, jak to dělá švýcarská společnost Climeworks –, dají se z něj ale i vytvářet věci ke každodenní potřebě, například polštáře, beton nebo nátěr na auta, píše o tom BBC. Britská společnost Econic Technologies vyvinula technologii, díky které zachycený CO2 může posloužit k výrobě plastů. Společnost spolupracuje s kanadskou firmou CarbonCure, která zase přebytečný oxid uhličitý zapracovává do betonu. Reakcí pak vznikají částice uhličitanu vápenatého, který děla beton o 20 % pevnější.

    Další společnosti zase využívají CO2 k výrobě dieselu a tryskového paliva nebo například k výrobě uhličitanu sodného, který se přidává do hnojiv a barviv. „Naším cílem je, aby do roku 2026 byla naše technologie užitá alespoň ve 30 % výroby polyolů (a dále výroby plastů). Každý rok by to zredukovalo 3,5 milionu tun,“ říká Rowena Sellens z Econic Technologies.

  • Online seznamky prý vytvářejí sociální vazby, které mění společnost

    13. říjen 2017
    Tradiční vztahy na rozdíl od online vyhledávání partnerů vznikaly v úzké a poměrně uzavřené sociální síti. Lidé si nacházeli partnery přes své kamarády a známé, díky seznamkám se ale můžete ocitnout mimo svoji známou sféru

    Hledání partnera online mění společnost. Nabourává hranice sociálních vazeb a vede k vytváření možná mnohem silnějších mezilidských vztahů.

    Vlivu seznamek, jako je Tinder, na změny ve společnosti se věnují ekonomové z univerzit ve Vídni a v Essexu, píše web Technology Review. Tradiční vztahy na rozdíl od online vyhledávání partnerů vznikaly v úzké a poměrně uzavřené sociální síti. Lidé si nacházeli partnery přes své kamarády a známé, díky seznamkám se ale můžete ocitnout mimo svoji známou sféru. Výzkumníci se zaměřili hlavně na uzavírání smíšených manželství, propojování odlišných společenských skupin zkoušeli pomocí simulace. Simulovanou síť vytvořili z mužů a žen, kteří pocházeli z různých etnických skupin. V tomto modelu byli všichni členové heterosexuálové, ale mohli se spojit jen s tím, s kým již existuje nějaké propojení. Model vytvářel společnost s relativně nízkou úrovní multietnických manželství. Když ale výzkumníci přidali náhodná propojení mezi lidmi z různých etnických skupin, množství takových manželství výrazně vzrostlo. „Náš model predikuje téměř kompletní etnickou integraci při užívání online seznamek,“ říkají autoři studie Josue Ortega a Phillip Hergovich. Manželství mezi různými etnickými skupinami bylo dlouho tabu. Počet takových svazků začal pomalu narůstat od poloviny 20. století. Ve 21. století byl nárůst smíšených manželství velmi strmý, stejně jako nárůst popularity online seznamek. Stále se zvyšující množství smíšených manželství ovlivňuje mnoho nejrůznějších faktorů, online seznamky mají na trendu podstatnou zásluhu, píše web Science Alert.

  • Jihlavský festival dokumentů má hotový program, podívejte se

    13. říjen 2017
    Ji.hlava 2017

    Mezinárodní filmový festival dokumentárních filmů uveřejnil program svého letošního 21. ročníku.

    Leccos se změnilo. Kategorie Opus bonum je nově hlavní soutěží pro všechny filmy, včetně těch českých. Mohou tak soutěžit ve dvou kategoriích. Přibyly nové soutěžní kategorie Svědectví o politice, Svědectví o poznání a Svědectví o přírodě. Ji.hlava je nově otevřená i hybridním filmům na pomezí filmu hraného a dokumentu. V soutěžní kategorii Česká radost se tak díky tomu představí například Bo Hai od Dužana Duonga a v Opus bonum sociální drama Skokan Petra Václava. Romský recidivista se v něm vydává hledat kariérní příležitosti na filmový festival v Cannes. Ve filmu Mečiar se autorka Tereza Nvotová snaží vystihnout, co znamenal Vladimír Mečiar pro její generaci i celou slovenskou společnost. V sekci Krátká radost se mimo jiné představí desetiminutový snímek Hranice slovinského tvůrce Damjana Kozole. O sérii investigativních reportáží Hrdinové kapitalistické práce novinářky Saši Uhlové natočila snímek Apolena Rychlíková. Reportáže upravila do dokumentárního filmu složeného ze scén natočených u Uhlové doma a z videozáznamů pořízených během její práce. Dramaturgem doprovodného programu je hudební publicista Pavel Klusák. V pátek na festival přijede také Radio Wave s rappery z Opak Dissu, od půlnoci pak v DKO bude hrát moderátor Šimon Holý.

  • Aktivisté v jaderné elektrárně odpalovali ohňostroje, aby ukázali, že není zabezpečená

    12. říjen 2017
    Jaderná elektrárna Cattenom

    Aktivisté z Greenpeace dnes brzy ráno vnikli do areálu jaderné elektrárny ve francouzské obci Cattenom. Chtěli upozornit na to, jak snadné je do areálu budov jaderné elektrárny proniknout.

    „Ukázali na znepokojující dostupnost bazénů vyhořelého paliva, Achillovy paty nukleárních elektráren,“ píší Greenpeace na svých stránkách. Aktivisté se podle informací policie nedostali k hlavním budovám ani k jaderné zóně. Četníci je podle Le Monde s odkazem na firmu provozující jadernou elektrárnu zadrželi osm minut po vniknutí. Samotní Greenpeace tvrdí, že se dostali do vzdálenosti 100 metrů od brány, směřovali přímo k bazénům. Podle organizace jsou právě tyto bazény snadným terčem útoků a ve Francii se dlouhodobě snaží dosáhnout toho, aby byly nádrže zakryté poklopy. Společnost EDF, která jadernou elektrárnu provozuje, zranitelnost nádrží popírá. Na video vniku se můžete podívat na YouTube kanálu Greenpeace.

  • „Možné je cokoliv.“ Dean Blunt napsal s Mikou Levi operu, premiéru má v říjnu

    12. říjen 2017
    03665469.jpeg

    Akční film s černošskými hrdiny zkřížený se zhuleneckou komedií, tak popisoval své plány minulý rok britský hudebník, konceptuální umělec a známý mystifikátor Dean Blunt. Nakonec je z toho prozatím scénář a režie opery Inna, informuje o tom britský magazín The Wire.

    Rovným dílem a hudebním doprovodem se na ní podílela také frontwoman skupiny Micachu & The Shapes a oceňovaná skladatelka Mica Levi. O opeře Inna toho zatím moc nevíme, jenom to, že bude mít premiéru 27. a 28. října v londýnském Institutu pro současné umění a uvádí ji prohlášení typické pro Blunta: „Protože možné je cokoliv. Ach, všechno je možné.“ Tvůrci zveřejnili navíc kráťoučký klip. Mica Levi je nově kolegyní Deana Blunta u britského labelu Hyperdub, letos složila muzikál pro Bienále nové hudby v Londýně a byla nominovaná na Oscara za soundtrack k životopisnému filmu Jackie o manželce amerického prezidenta JFK – byl to důležitý okamžik, protože se Levi stala po sedmnácti letech první ženou s nominací v této kategorii. Má na kontě také mrazivou hudbu k artovému sci-fi snímku Jonathana Glazera Under the Skin a možná si ji pamatujete ze skupiny Micachu and the Shapes. Poslední studiovou deskou Deana Blunta byl Black Metal z roku 2014, vydal také nahrávku pod novým pseudonymem Babyfather a vystoupil s ní na předloňském ročníku festivalu Creepy Teepee v Kutné Hoře.