Nilüfer Yanya přináší na Painless krásně nedokonalý pop. Otevřenější a temnější než debut

Milovnice turecké hudby a klasiky se k rockové hudbě dostala přes svou starší sestru Molly. I když se navenek Nilüfer prezentuje jako sólistka, rodina a spoluhráči jsou pro ni nesmírně důležití. V šestnácti letech nahrála svou první píseň ve studiu svého strýce v Cornwallu a od té doby zde natáčí veškerou svou novou muziku, včetně letošní novinky Painless.

Její mladší sestra Elif se k ní občas připojuje na turné jako doprovodná zpěvačka, zatímco Molly režíruje její hudební videa, společně s Nilüfer pak už několik let vedou charitativní organizaci Artists in Transit, která přináší kreativní dílny dětem uprchlíků. Dalším důležitým členem týmu je Will Archer, skladatel a producent, jehož hudební nápady najdeme v polovině skladeb obou řadových desek Nilüfer Yanyi.

Album Painless tyto předpoklady naplnilo. Sama autorka přiznává, že je doslova napěchováno emocemi. Emocemi, které referují o rozpadu vztahů, vyrovnávání se s osamělostí nebo zkoumání vlastního nitra. „Písničky na Miss Universe byly plné závojů, které skrývaly mé obnažené já,“ dodává autorka a připojuje motto letošní novinky, které shrnuje étos alba: „Nebojím se přiznat své pocity“.

První singl Stabilise je o tom, jak se vyrovnávat s tlaky, které se nás snaží dostat do kolen, zatímco track Dealer varuje před přílišným lpěním na minulosti. Další singl Another Life je pak oslavou pocitu ztracenosti, kdy jsme, ať chceme nebo nechceme, nuceni přijmout věci a události takové, jaké doopravdy jsou.

Zatímco debut byl nadýchanou směsicí popových melodií s výraznou elektronickou složkou, které kytary dělaly často pouze zdvořilý doprovod, písničky na Painless kladou na kytarový sound větší důraz. Klíčovou skladbou alba se zdá být píseň Midnight Sun. Střední tempo drží triphopová rytmika a doprovod nás v závěru postaví před hutné kytarové stěny jak od Billyho Corgana ze Smashing Pumpkins.

Je zajímavé, kolik paralel můžeme najít mezi letošní novinkou Nilüfer Yanye a na Radiu Wave nedávno recenzovanou deskou Mitski. Obě hudebnice smíšeného původu se své popové myšlenky snaží předložit v co nejpřístupnější podobě. Jejich naturel i získané zkušenosti ale tvarují nahrávky do možná méně mainstreamových, ale o to podivuhodnějších novotvarů. Po poslechu Painless tvrdím – více takových, popově nedokonalých pokusů!

Jakým způsobem pomohlo v kariéře Nilüfer Yanyi slovutné BBC? Podle čeho jsme mohli tušit, že letošní deska Painless bude mít temnější vyznění? Poslechněte si celou recenzi alba Painless a dozvíte se to.

Nilüfer Yanya – Painless (ATO Records / PIAS, 2022)