Nostalgická odysea reedic vytváří vlastní vesmír

7. červenec 2014

Neustálý koloběh znovuvydávání desek může někomu připomínat tragikomedii, kterou labely v pravidelných reprízách přehrávají rok co rok. Další se nemohou dočkat, až si doma postaví na polici aktuální reedici diskografie Led Zeppelin s dosud nezveřejněnými nahrávkami. Pravda leží někde uprostřed – některé desky za znovuobjevení stojí.

V 50. letech minulého století definovala tzv. bootlegging poptávka fanoušků opery a jazzu po žánrových pokladech, které nechávali nahrávací giganti RCA a Columbia jen tak ležet v trezorech. Pirátskou vlajku odporu vyvěsilo vydavatelství Jelly Roger, které chtělo právě tyto poklady oprašovat a šířit dál. Oproti osvětě stál bootlegging, tedy kopírování nahrávek, které jsou na hudebním trhu běžně k dostání. Za tímto druhem pirátství se skrývala jenom touha nahrabat si.

Čtěte také

Osvědčilo se to. Vydavatelé pravidelně s vidinou jednoduchého zisku vyhlížejí výročí vydání zásadních alb, aby mohli nechat lisovat oslavné reedice, případně průběžně plánují souhrnné kompilace. Fanouškovské kluby pořádají revivalové koncerty, podobné sektářským rituálům, a popkulturní továrna produkuje jednu coververzi za druhou. To je nekonečná retrospektiva, o které mluví známý hudební publicista Simon Reynolds ve své knize Retromania – opakování zažitého je hnacím motorem nejenom současného hudebního průmyslu.

Dnes se v důsledku dostupnosti informací na webu 2.0 stírají hranice mezi žánry a hudební scéna není tak atomizovaná, a proto mají větší šanci uspět i alba interpretů z hudebních proudů, které ve své době neměly takový dosah. Kdyby někde v rozhovoru řekl třeba Beck, že si ujíždí například na vesmírné funkadelii George Clintona, poptávka po deskách Parliament vzroste bez ohledu na žánrové preference jeho fanoušků.

03159944.jpeg

V otvíráku květnového čísla britského hudebního magazínu The Wire píše Adam Harper, že kompilace a antologie jdou ruku v ruce s představováním nové hudby: „Kompilace mohou ukázat, kde leží v novém žánru podobnosti a rozdíly, a definovat tak jeho hranice. Hodiny muziky a tucty tracků mohou být vším, co je potřeba k vyhlášení příchodu nového zvuku.“ Jako příklad zmiňuje dvě loňské kompilace, které deklarovaly grime 2.0 – příchod nové generace instrumentálních grimeových producentů.
Stejně tak některé reedice mohou přesáhnout rozměr tržního kalkulu, musíte jenom hledat.

autoři: Jiří Špičák , Miloš Hroch
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.