Nová rubrika Ucho: Novela Klause ml. trestající mazání na sociálních sítích je nevymahatelný paskvil

Václav Klaus mladší
Václav Klaus mladší

Skupina poslanců v čele s Václavem Klausem mladším přišla s návrhem novely trestního zákoníku, která by postavila mimo zákon mazání některých příspěvků na sociálních sítích. Novela je napsaná dost zmatečně a fungovat bude jen stěží.

Podle toho, jak o předložené novele mluví, se Václav Klaus ml. sám ve svém návrhu příliš nevyzná. Novela se má týkat pouze sítí se 100 000 a více registrovanými uživateli. Podle Klause to má zajistit, aby se nevztahovala například na diskuze pod články na názorových médiích. Trestné má být smazání komentáře, který není v rozporu „s trestními předpisy, mezinárodními smlouvami, kterými je ČR vázána, nebo s dobrými mravy“, pokud se tím snažíte potlačit debatu „o důležitých otázkách veřejného zájmu“. Těm, kdo se proviní, hrozí statisícové až milionové pokuty, vězení na 3 roky nebo zákaz činnosti.

Ve svém mediálním turné, které jeho kontroverzní novela vyvolala, Klaus říká, že postih by nehrozil například řadovým uživatelům Facebooku, kteří by na svém profilu smazali nějaký ten komentář. Prý mu jde o administrátory samotného Facebooku, kteří dle Klause často cenzurují komentáře lidí s podobnými názory, jako má on. Z textu samotné novely to ale patrné není.

Náš nový, nepravidelný sloupek Ucho přináší názorové komentáře Matěje Schneidera z průsečíku světa politiky a technologií. Více se o Uchu dozvíte zde.

Píše se tu o „provozovatelích či správcích veřejně přístupných elektronických sociálních sítí“. Tato formulace v rozporu s tím, co říká Klaus, vůbec nevylučuje správce facebookových stránek a profilů se 100 000 a více uživateli – paradoxně tedy například právě Klause. Důvodová zpráva definuje správce jako „všechny subjekty, které mají oprávnění fyzicky zasahovat do podoby dané sociální sítě či jiné platformy, resp. na ní probíhající diskuze“. Už jenom použité příslovce „fyzicky“ ukazuje, že předkladatelé nemají moc představu, jak sociální sítě fungují. Jejich správci opravdu nemažou váš komentář tím, že někde přestřihnou kabel.

Klausovu novelu stihla zkritizovat už celá řada komentátorů. „Je to podobné, jako by chtěl Klaus zakazovat lidem, aby vyhodili z vlastního bytu člověka, který sprostě nadává či má rasistické poznámky, a odůvodňoval to tím, že brání svobodu projevu,“ píše na webu Hospodářských novin Petr Honzejk . Služba, kterou Facebook nabízí, má ze své podstaty blízko k přirozenému monopolu, tudíž veřejnému statku – v případě Facebooku, který vlastní Instagram, Messenger nebo WhatsApp, by šlo argumentovat, že přirozených monopolů ovládá hned několik. Z principu si tak žádá větší státní regulaci než běžný soukromý majetek. To není žádný levicový výmysl. Nenechat monopoly deformovat trh by mělo být i v zájmu mnohých politicky napravo. Přirovnávat regulaci přirozeného monopolu k vyhazování někoho z bytu je prostě nesmysl.

Zakladatel a generální ředitel podniku Mark Zuckerberg na vývojářské konferenci F8.

Vzhledem k tomu, že Facebook, který se zdá být hlavním terčem novely, má nejbližší sídlo v Irsku, nabízí se otázka, jak by reálně vypadalo vymáhání zákona. Klaus tvrdí, že podle právníků, se kterými se radil, by to neměl být problém. Pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík mu vytýká, že regulace technologických gigantů má smysl koordinovat jenom na úrovni EU. S tím se těžko polemizuje, ale euroskeptickému Klausovi takové řešení určitě nevoní. Jeho novela je ale velmi chabá, i když odhlédnete od tohoto problému.

Je dobře, že si zákonodárci začínají uvědomovat, jak velkou moc nad námi mají digitální monopoly. Pravidla jejich fungování významným způsobem ovlivňují veřejnou debatu a interní pravidla pro mazání rozhodně nejsou ani konzistentní, ani transparentní. Každý, kdo se kdy aspoň trochu zaobíral zákony a pravidly definujícími svobodu projevu, vám ale řekne, že vágní pojmy jako „dobré mravy“ a „důležité otázky veřejného zájmu“ jsou přesně tím, čemu je nejlepší se v podobné legislativě vyhnout. Kvůli nejasnému významu těchto výrazů jsou tyto zákony v praxi takřka nevymahatelné – co jsou to dobré mravy a podle koho? Je celkem komické, že zrovna někdo, kdo si buduje image bojovníka proti zbytečným a přebujelým regulacím, navrhuje takový nevymahatelný paskvil.

Proč je zjevné, že autoři novely nerozumí fungování sociálních sítí ani zákonům regulujícím svobodu slova? Poslechněte si glosu Matěje Schneidera.

Komentáře v rubrice Ucho vyjadřují názory autora.