Novinář Spurný: Na výměně šéfa NBÚ měl zájem Hrad

15. prosinec 2016

ROZHOVOR. Před poslance Výboru pro obranu ve čtvrtek vystoupí budoucí šéf Národního bezpečnostního úřadu Jiří Lang. Představí ho premiér Sobotka, který ho do čela úřadu také navrhl. Bývalý šéf BIS Lang by mohl nastoupit koncem ledna, vystřídat by měl Dušana Navrátila, který povede nový Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost.

Do vysílání přijal pozvání Jaroslav Spurný, redaktor týdeníku Respekt.

Co můžeme čekat od nového šéfa NBÚ? Povede Jiří Lang úřad jinak, než jeho předchůdce?

Těžko říct. Ten úřad si teď už asi deset let sedá, má zajeté zvyky. Na druhou stranu když bývalý šéf BIS po třinácti letech šéfování této služby odchází do jiného úřadu, tak tam zcela jistě nějaký záměr bude. Částečně možná politický.

Server Česká justice, s odvoláním na zdroje kolem prezidenta Zemana, napsal, že odvolání Navrátila z čela NBÚ je součástí dohody s premiérem, kterou Zeman podmínil souhlas exministra zdravotnictví Svatopluka Němečka z vlády. Důvodem má být údajná nespokojenost Hradu s NBÚ, můžeme připomenout trable Vratislava Mynáře, kancléře prezidenta, se získáním prověrky. Mohl by to skutečně být takto postavený politický obchod?

Mluví se o tom nejen v médiích, ale i ve zpravodajských komunitách. To znamená, že na tom zcela jistě něco bude. Šéf prezidentské kanceláře Rostislav Pilc ani Vratislav Mynář nedostali bezpečnostní prověrku, tak tam může být jistá pomsta. Říká se taky, že pan Lang měl o tohle místo z neznámých důvodů zájem. Z toho, co se říká, je určitě pravda to, že na téhle výměně měl zájem Hrad a je pravda, že tam byl nějaký politický deal s panem premiérem. Jestli se to týkalo ministerstva zdravotnictví nedokážu potvrdit, spíš si myslím, že ne.

Mohl by to teď mít Hrad s Langem v čele NBÚ s prověrkami snazší?

Uvidíme, já jsem sám zvědavý, kdo prověrky dostane a nedostane. Prověrek, které NBÚ dělá, je poměrně dost. Myslím si, že to bude mít snazší. Prezident Zeman Langovi důvěřuje a pan Lang je dlouholetý loajální úředník, který k Hradu neměl úplně špatné vztahy. A nakonec se ví, že když se dělala prověrka pana Mynáře, BIS v podstatě nedodala NBÚ žádné poznatky. To, že pan Mynář nedostal prověrku, stálo na zjišťování samotného úřadu. Myslím si, že odsud fouká vítr.

Premiér si velmi pochvaloval, že Jiří Lang zůstane ve státním sektoru a nepůjde do privátního. Je dobře, že takto zkušení lidé zůstávají ve službách státu?

To je rozhodně dobře. V minulosti to nebylo úplně zvykem a byla to vždycky škoda. Tihle lidé mají o fungování státu důležité informace, můžou mít i informace, které jsou velmi důvěrné a citlivé. Takže je dobře, když zůstanou ve státní správě. Ale nemyslím si, že by bývalý šéf BIS měl přecházet na post v NBÚ. Skutečně si myslím, že tyto dvě bezpečnostní instituce by mezi sebou měli mít poměrně vysoký plot, jejich práce by měla být čistě profesionální. Neměla by být propojená tímhle křeslem. Nicméně, jak jsem slyšel, tak ani poslanci, Hrad nebo premiér v tom problém nevidí.

Kybernetické útoky nahrazují zbraně

Nově má vzniknout Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. Co všechno by měl konkrétně úřad sledovat? Jaké hrozby by měl mít na starosti?

V současné době je na NBÚ takový registr hackerských útoků na elektronické sítě státních organizací. Těch letos proběhlo asi dva tisíce. Nový úřad bude registrovat technická napadení těchto sítí, sledovat odkud proudí nějaké desinformace, nebo možný útok na jadernou elektrárnu a tak dále. Jeho úkolem bude rozklíčovat, jak se po síti pohybují desinformace, cílené propagandistické záležitosti. Proti tomu má bojovat. Dále tu vznikají dva další úřady - jeden u vojenského zpravodajství, který bude přímo účasten kybernetických válek, další na ministerstvu vnitra, který bude jaksi analyzovat ten elektronický svět.

Podle zprávy CIA mělo Rusko ovlivňovat americkou prezidentskou kampaň, právě útoky hackerů a zveřejněním e-mailů Hillary Clintonové. Německé zpravodajské služby se teď obávají toho, že by se Rusko mohlo pokusit ovlivnit také tamní parlamentní volby. Dokázaly by tohle odhalit i české složky? Bude mít úřad pana Navrátila dost lidí a zkušeností na to bojovat s řízenou propagandou?

Ani americké, britské nebo německé tajné služby v tom nejsou stoprocentně úspěšné. Hackeři se dají skrýt a nový úřad potřebuje nejen technicky velmi zdatné znalce IT, ale i lidi, kteří znají daný případ. Oni rozklíčují, že se po síti toulá nějaká poměrně závažná desinformace, týkající se třeba premiéra, a pokud budou chtít zjistit, odkud ta informace přichází, kdo je jejím autorem, tak se můžou do nějakého malého serveru třeba v Rusku. To znamená, že budou muset umět rusky, klíčovat – je to velmi složitá práce. I když bude mít 400 lidí, bude nějakou dobu trvat, než si ty úřady na to zvyknou. Je to totiž něco úplně nového, co adaptovalo NATO v podstatě v posledních měsících, kybernetické útoky se jako bezpečnostní riziko začaly ukazovat v letošním roce.

Je to z hlediska bezpečnostního rizika největší výzva?

Jednoznačně. Vzhledem k tomu, co zjišťují tajné služby zemí, které jste zmiňovala, ale i ty české, vypadá to tak, že kybernetický boj do jisté míry vyřazuje i zbraně. Je mnohem levnější, má mnohem větší dopad. Když nakazíte myšlení politiků desinformacemi, což se dnes ve světě prokazatelně děje, má to daleko horší dopad, než atak zbraněmi. Navíc je to daleko skrytější a nenápadnější útok.

autoři: msp , vis
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.